Internetová poradna i-EKIS / odpověď
6.6.13 / dotaz č. 40319
dobrý den, stavím dům z porothermu 44 ECO+ na pěnu. Okna Progress, Uw=0,6x.dům je patrový, obytné podkroví, tvar písmena L. střecha bude zateplena vatou 2x16 cm, podlahy - asi 12 cm polystyren (pravděpodobně extrudovaný). vytápění plánováno kondenzačním plynovým kontlem, všude podlahové topení. na oknech předokenní rolety (v přízemí). stojím před otázkou zda dům dodatečně zateplit či nikoliv.uvažoval jsem o 12 cm vaty. Jaký je Váš názor? má to význam? nebudu mít problém s rosným bodem?
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Typ zdícího materiálu, resp. návrh skladby obvodová stěny vždy vychází z celkové energetické koncepce domu. Ta by měla být stanovena na začátku zpracování projektu, projektant by měl toto základní zadání s investorem podrobně prodiskutovat.
Dům lze postavit „pouze“ podle minimálních požadavků tepelně technických norem, což se už vůbec nedoporučuje. Minimálně by se mělo vycházet z hodnot doporučených, případně, pokud je Vaším cílem dům nízkoenergetický nebo pasivní, tak se řídit hodnotami doporučenými pro nízkoenergetické stavby.
Potřeby tepla na vytápění domu se pak dle typu výrazně liší. Nezáleží jen na izolačních vlastnostech obvodové stěny, ve stejném principu by měly ladit i ostatní obálkové konstrukce domu, tedy střecha, strop pod půdou, okna a podlaha na terénu. U nízkoenergetických a pasivních domů se věnuje zvýšená pozornost řešení detailů, tedy tepelných mostů, pasivní domy se neobejdou bez rekuperačního systému a jejich projekt je již velmi náročný.
Dům postavený podle doporučení norem bude mít měrnou roční potřebu tepla na vytápění v rozmezí 70 až 90 kWh/m2.rok. Domy stavěné na minimální požadované hodnoty se již nedoporučují, jejich potřeby by byly nad 100 kWh/m2.rok. Nízkoenergetický dům se pohybuje v rozmezí 15 až 50 kWh/m2.rok, dům pasivní pod 15 kWh/m2.rok. Vynásobíte-li podlahovou vytápěnou plochu domu měrnou potřeba tepla a budete znát cenu 1 kWh dle topného média, dojdete velmi orientačně k ročním nákladům na vytápění.
Chcete-li mít dům nízkoenergetický, měl by projektant jako první krok zohlednit toto v návrhu skladeb a izolací všech obálkových konstrukcí domu podle příslušné normy. Dle Vašeho popisu izolací je patrné, že nízkoenergetický dům asi cílem nebyl, bude se však jednat o stavbu poměrně energeticky dobrou. Ale pozor – nová legislativa předpokládá povinné snižování energetické náročnosti u novostaveb do roku 2000 až na úroveň nízkoenergetickou a pak by Váš dům, pokud by se provedl celkový energetický výpočet, toto splnit výhledově nemusel.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři stupně hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Vybrané zdivo dle údajů výrobce je na hodnotě U 0,23 (W/m2.K), tedy někde mezi doporučením a nízkoenergetickým standardem. A obdobně jsou koncipovány tloušťky tepelných izolací jiných obálkových konstrukcí, takže v tomto pohledu je dodatečné zateplování nesmysl. Navíc tento typ zdiva není pro dodatečné zateplování určen a jeho provedení může mít za následek zmíněné problémy s kondenzací. Zvýšení izolačních schopností by mělo logiku například v použití 50 cm silného bloku ECO+ (U= 0,19).
Pokud by se měla koncepce změnit na dům nízkoenergetický, bylo by potřeba překopat navržené skladby izolací, nebo-li přidat. Myslím že dobrá budou okna (bylo by lepší znát Uw celého okna, hodnota 0,6 se patrně vztahuje jen ke sklu). V případě podlahového vytápění bych ale zcela určitě přidal na tloušťce izolace v podlaze, na min. 20 cm v případě běžného EPS..
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Typ zdícího materiálu, resp. návrh skladby obvodová stěny vždy vychází z celkové energetické koncepce domu. Ta by měla být stanovena na začátku zpracování projektu, projektant by měl toto základní zadání s investorem podrobně prodiskutovat.
Dům lze postavit „pouze“ podle minimálních požadavků tepelně technických norem, což se už vůbec nedoporučuje. Minimálně by se mělo vycházet z hodnot doporučených, případně, pokud je Vaším cílem dům nízkoenergetický nebo pasivní, tak se řídit hodnotami doporučenými pro nízkoenergetické stavby.
Potřeby tepla na vytápění domu se pak dle typu výrazně liší. Nezáleží jen na izolačních vlastnostech obvodové stěny, ve stejném principu by měly ladit i ostatní obálkové konstrukce domu, tedy střecha, strop pod půdou, okna a podlaha na terénu. U nízkoenergetických a pasivních domů se věnuje zvýšená pozornost řešení detailů, tedy tepelných mostů, pasivní domy se neobejdou bez rekuperačního systému a jejich projekt je již velmi náročný.
Dům postavený podle doporučení norem bude mít měrnou roční potřebu tepla na vytápění v rozmezí 70 až 90 kWh/m2.rok. Domy stavěné na minimální požadované hodnoty se již nedoporučují, jejich potřeby by byly nad 100 kWh/m2.rok. Nízkoenergetický dům se pohybuje v rozmezí 15 až 50 kWh/m2.rok, dům pasivní pod 15 kWh/m2.rok. Vynásobíte-li podlahovou vytápěnou plochu domu měrnou potřeba tepla a budete znát cenu 1 kWh dle topného média, dojdete velmi orientačně k ročním nákladům na vytápění.
Chcete-li mít dům nízkoenergetický, měl by projektant jako první krok zohlednit toto v návrhu skladeb a izolací všech obálkových konstrukcí domu podle příslušné normy. Dle Vašeho popisu izolací je patrné, že nízkoenergetický dům asi cílem nebyl, bude se však jednat o stavbu poměrně energeticky dobrou. Ale pozor – nová legislativa předpokládá povinné snižování energetické náročnosti u novostaveb do roku 2000 až na úroveň nízkoenergetickou a pak by Váš dům, pokud by se provedl celkový energetický výpočet, toto splnit výhledově nemusel.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři stupně hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Vybrané zdivo dle údajů výrobce je na hodnotě U 0,23 (W/m2.K), tedy někde mezi doporučením a nízkoenergetickým standardem. A obdobně jsou koncipovány tloušťky tepelných izolací jiných obálkových konstrukcí, takže v tomto pohledu je dodatečné zateplování nesmysl. Navíc tento typ zdiva není pro dodatečné zateplování určen a jeho provedení může mít za následek zmíněné problémy s kondenzací. Zvýšení izolačních schopností by mělo logiku například v použití 50 cm silného bloku ECO+ (U= 0,19).
Pokud by se měla koncepce změnit na dům nízkoenergetický, bylo by potřeba překopat navržené skladby izolací, nebo-li přidat. Myslím že dobrá budou okna (bylo by lepší znát Uw celého okna, hodnota 0,6 se patrně vztahuje jen ke sklu). V případě podlahového vytápění bych ale zcela určitě přidal na tloušťce izolace v podlaze, na min. 20 cm v případě běžného EPS..
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice