Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

17.6.13 / dotaz č. 40443
Dobrý den. Mám-li tento energetický systém s těmito ztrátami, jaká je jeho účinnost? V tropech - průměrný roční příkon: 250W/m2, ztráta na parabolickém žlabovém kolektoru (leštěný plech, popř. sklolaminátový kryt, nízkoemisní absorbér ve vakuu)- řekněme 15%, tedy příkon asi 212W/m2. Dále tepelně izolované potrubí a vana. Z ní odchází pára přes protiproudý výměník a horká přivedená voda tím chladne. Až zchladne na určitou teplotu, odvádění páry se zastaví a voda vypustí. A to přes tepelný výměník, který je předehřev nově přiváděné vody. Účinnost protiproudého chlazení asi 85% a účinnost výměníku voda-voda rovněž. Energie tedy jde z izolované vany dvěmi rameny, postupně, každé s účinností 85%. Je ztráta energie na tomto úseku 15 a posléze 15% a tedy vlastně 15%, nebo se tyto dvě ztráty sčítají a jde o ztrátu 30% Děkuji.
Dobrý den,

Děkujeme za dotaz.
Pokud jsem z popisu procesu dobře pochopil, jedná se o dva (postupně) po sobě následující děje, kdy v prvním je využíváno skupenského tepla páry a vzniklý kondenzát je ve druhém kroku dále vychlazen. Po prvním kroku bude ztráta 1 - 0,85 = 0,15, tj. 15%. Při sériovém řazení procesů bude po druhém kroku ztráta 1 - 0,85*0,85 = 1 – 0,7225 = 0,2775, tj. 27,75%, tedy narostla o další 12,75 procentního bodu. Sčítat lze tedy jen procentní body. Aby byla výsledná ztráta uváděných 30%, pak by ztráta jednoho z procesů musela být větší, a to 1 – 0,7/0,85 = 17,65%. Výsledná účinnost vztažená k příkonu (250 W/m2) je potom 0,85*0,85*0,85 = 0,614 (61,4%), ztráta 38,59%.
Odpovídá:  Ing. Zdeněk Krejčí - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk