Internetová poradna i-EKIS / odpověď
18.9.13 / dotaz č. 42768
Dobrý den,ráda bych Vás poprosila o Váš názor k níže uvedenému dotazu. Stavíme dřevěnou stavbu(roubenku)ze smr.hranolů tl.31x31cm. Nyní řešíme zateplení podlahy v přízemí, kde je počítáno s izolací v tl.16cm+podlahové topení+nám bylo doporučena 4cm litá anhydrit.podlaha, která je prý nejlepší pro pod.vytápění. V projektu bylo počítáno s izolací extrud.polystyren XPS.Nyní jsem našla na internetu možnost polystyrenu od ISOVERu EPS GREY 100. Ráda bych znala Váš názor, zda se spíše z hlediska dřevěné stavby a tepelně-izolačních vlastností spíše přikláníte k použití izolace a to vaty, či polystyrenu? Jaký je rozdíl mezi podlahovým polystyrem EPS,ext.pol.XPS a polystyrem Isover EPS Grey 100 s λD=0,031Wm-1K-1)? Pokud doporučujete spíše vatu, mohla bych Vás poprosit o doporučení s nej.tepelným λD. Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Použití izolační desky Isover EPS Grey 100 jako tepelné izolace podlahy je vhodné. Jedná se o desku, která je na toto použití určena. Deklarovaná tepelná vodivost je uváděna 0,031 (W/m.K). Pevnost v tlaku 100 kPa je pro použití do podlah rodinných domů vzhledem k zatížení dostatečná. Na rozdíl od podlahových desek z bílého EPS je zde výhodou vyšší tepelná izolace při stejné tloušťce. Uváděné jiné materiály tohoto výrobce na bázi bílého EPS mají deklarované tepelné vodivosti od 0,039 do 0,034 (W/m.K) při pevnostech od 100 do 200 kPa. Do podlahy lze použít i extrudované desky XPS, které mají také vysokou pevnost v tlaku a tepelné vodivosti kolem 0,032 a označují se jako Styrodur. Jak vidět, rozdíly jsou tedy především v tepelné vodivosti a pevnosti. Pevnost by měla být určitě min. 100 kPa.
Materiály z minerální vaty bych do tohoto typu podlahy nepoužíval – pod betonovou desku podlahového vytápění a v této tloušťce izolace nemají potřebnou pevnost. Desky na bázi minerální vaty lze používat do nezatížených podlah, tedy do roštu. To se používá u dřevostaveb, ale ne v kombinaci s podlahovým vytápěním. Jinou skupinou použití je pak kročejová izolace, kde se tuhé a pevné desky minerální vaty používají, to je ale něco zcela jiného a týká se to stropů.
Vhodným řešením bude tedy deska XPS, lze samozřejmě použít i desky bílé. Tloušťka se pak přesněji stanoví výpočtem součinitele prostupu tepla U na základě normových požadavků. U šedého grafitového EPS ověřte dotazem u výrobce vhodnost použití přímo pod podlahové vytápění. V kombinaci se systémovou deskou podlahového vytápění (pokud se použije, bývají právě z XPS), která je už uzpůsobena pro položení topných hadic, nevidím problém.
Pokud se jedná o normové požadavky na podlahu přilehlou k zemině - závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,45 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,22 až 0,16 (W/m2.K).
Navrhovaná tloušťka 16 cm Isover EPS Grey 100 (prakticky se bude jednat o 2 x 8 cm) zaručí součinitel U na hodnotě cca 0,20 (W/m2.K). To se jeví pro daný účel optimální a horší hodnotu bych nevolil.
Legislativa dále upřesňuje Vyhláškou 78/2013 Sb. požadavky na energetickou náročnost nové budovy, která je prokázána průkazem energetické náročnosti budovy. Zde se dům hodnotí jako celek prostřednictvím porovnání daných parametrů se srovnávací referenční budovou, hodnoty by měly být lepší než referenční. Vzhledem k tomu, že roubená stěna 30 cm nebude dosahovat doporučené hodnoty U pro vnější stěny, může se stát, že tato skutečnost výsledek hodnocení celku zhorší a Průkaz by nemusel vyjít. Řešením je tedy na ostatních konstrukcích na izolaci přidat. Toto se však zjistí až při výpočtu Průkazu. To je věc projektanta a zpracovatele průkazu, kteří by měli návrh optimalizovat.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Použití izolační desky Isover EPS Grey 100 jako tepelné izolace podlahy je vhodné. Jedná se o desku, která je na toto použití určena. Deklarovaná tepelná vodivost je uváděna 0,031 (W/m.K). Pevnost v tlaku 100 kPa je pro použití do podlah rodinných domů vzhledem k zatížení dostatečná. Na rozdíl od podlahových desek z bílého EPS je zde výhodou vyšší tepelná izolace při stejné tloušťce. Uváděné jiné materiály tohoto výrobce na bázi bílého EPS mají deklarované tepelné vodivosti od 0,039 do 0,034 (W/m.K) při pevnostech od 100 do 200 kPa. Do podlahy lze použít i extrudované desky XPS, které mají také vysokou pevnost v tlaku a tepelné vodivosti kolem 0,032 a označují se jako Styrodur. Jak vidět, rozdíly jsou tedy především v tepelné vodivosti a pevnosti. Pevnost by měla být určitě min. 100 kPa.
Materiály z minerální vaty bych do tohoto typu podlahy nepoužíval – pod betonovou desku podlahového vytápění a v této tloušťce izolace nemají potřebnou pevnost. Desky na bázi minerální vaty lze používat do nezatížených podlah, tedy do roštu. To se používá u dřevostaveb, ale ne v kombinaci s podlahovým vytápěním. Jinou skupinou použití je pak kročejová izolace, kde se tuhé a pevné desky minerální vaty používají, to je ale něco zcela jiného a týká se to stropů.
Vhodným řešením bude tedy deska XPS, lze samozřejmě použít i desky bílé. Tloušťka se pak přesněji stanoví výpočtem součinitele prostupu tepla U na základě normových požadavků. U šedého grafitového EPS ověřte dotazem u výrobce vhodnost použití přímo pod podlahové vytápění. V kombinaci se systémovou deskou podlahového vytápění (pokud se použije, bývají právě z XPS), která je už uzpůsobena pro položení topných hadic, nevidím problém.
Pokud se jedná o normové požadavky na podlahu přilehlou k zemině - závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,45 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,22 až 0,16 (W/m2.K).
Navrhovaná tloušťka 16 cm Isover EPS Grey 100 (prakticky se bude jednat o 2 x 8 cm) zaručí součinitel U na hodnotě cca 0,20 (W/m2.K). To se jeví pro daný účel optimální a horší hodnotu bych nevolil.
Legislativa dále upřesňuje Vyhláškou 78/2013 Sb. požadavky na energetickou náročnost nové budovy, která je prokázána průkazem energetické náročnosti budovy. Zde se dům hodnotí jako celek prostřednictvím porovnání daných parametrů se srovnávací referenční budovou, hodnoty by měly být lepší než referenční. Vzhledem k tomu, že roubená stěna 30 cm nebude dosahovat doporučené hodnoty U pro vnější stěny, může se stát, že tato skutečnost výsledek hodnocení celku zhorší a Průkaz by nemusel vyjít. Řešením je tedy na ostatních konstrukcích na izolaci přidat. Toto se však zjistí až při výpočtu Průkazu. To je věc projektanta a zpracovatele průkazu, kteří by měli návrh optimalizovat.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice