Internetová poradna i-EKIS / odpověď
25.9.13 / dotaz č. 43031
Dobrý den,
plánujeme dřevostavbu s obdelníkovým půdorysem (užitná plocha cca 195 m2) se sedlovou střechou bez střešních oken a vikýřů pro 5-6 lidí na jižním svahu v horském prostředí (cca 550 m.n.m.) V domě bude centrálně řízená rekuperační jednotka (celkové množství vyměňovaného vzduchu rekuperační jednotkou bude 350 m3/h). Dle projektanta vychází měrná spotřeba tepla 20-22 kWh/m2/rok. Nyní vybíráme technologii na vytápění a ohřev vody. Z důvodu dobré regulovatelnosti, nízkých pořizovacích nákladů a snížené sazby za elektřinu i pro ostatní spotřebiče preferujeme vytápění elektřinou v kombinaci s krbem bez výměníku (nezávislost krbu na elektr. energii), ohřev teplé vody elektrokotlem, s možností (budoucího)využití fotovolt. panelů příp. domácí větrné elektrárny (dle lokálních podmínek, účinnosti a návratnosti technologie). Jako druhou variantu zvažujeme využít k ohřevu teplé vody IZT s napojením na solární panely a krb s výměníkem (což jsou další náklady, složitější technologie a potřeba většího prostoru v domě). Kterou technologii byste nám pro tuto nízkoenerg. novostavbu doporučili? Má cenu začít využívat fotovolt. panely již nyní, nebo je lepší vzhledem k výši pořizovacích nákladů a jejich prozatím poměrně nízké účinnosti s jejich nakoupením ještě nějakou dobu počkat? Má smysl případně uvažovat také o využití domácí větrné elektrárny? Jaká elektr. topná zařízení byste doporučili využít jako koncové zdroje pro vytápění? Děkuji za odpověď.
plánujeme dřevostavbu s obdelníkovým půdorysem (užitná plocha cca 195 m2) se sedlovou střechou bez střešních oken a vikýřů pro 5-6 lidí na jižním svahu v horském prostředí (cca 550 m.n.m.) V domě bude centrálně řízená rekuperační jednotka (celkové množství vyměňovaného vzduchu rekuperační jednotkou bude 350 m3/h). Dle projektanta vychází měrná spotřeba tepla 20-22 kWh/m2/rok. Nyní vybíráme technologii na vytápění a ohřev vody. Z důvodu dobré regulovatelnosti, nízkých pořizovacích nákladů a snížené sazby za elektřinu i pro ostatní spotřebiče preferujeme vytápění elektřinou v kombinaci s krbem bez výměníku (nezávislost krbu na elektr. energii), ohřev teplé vody elektrokotlem, s možností (budoucího)využití fotovolt. panelů příp. domácí větrné elektrárny (dle lokálních podmínek, účinnosti a návratnosti technologie). Jako druhou variantu zvažujeme využít k ohřevu teplé vody IZT s napojením na solární panely a krb s výměníkem (což jsou další náklady, složitější technologie a potřeba většího prostoru v domě). Kterou technologii byste nám pro tuto nízkoenerg. novostavbu doporučili? Má cenu začít využívat fotovolt. panely již nyní, nebo je lepší vzhledem k výši pořizovacích nákladů a jejich prozatím poměrně nízké účinnosti s jejich nakoupením ještě nějakou dobu počkat? Má smysl případně uvažovat také o využití domácí větrné elektrárny? Jaká elektr. topná zařízení byste doporučili využít jako koncové zdroje pro vytápění? Děkuji za odpověď.
Vážená paní,
Pokud jde o první variantu t.j. elektřina+ krbová vložka bez výměníku, pak bych asi volil takovou, která má možnost teplo nějak uložit t.j. nějaké obestavění tepelně akumulačním materiálem. Předpokládám, že by byla umístěná v nějaké větší centrální místnosti. Pokud půjde proud, tak rekuperace do jisté míry dokáže distribuovat přebytečné teplo po domě. Pokud ale uvažujete o nějakém delším a častějším topení dřevem, pak by nepochybně bylo vhodnější spíše to druhé řešeni t.j. nějaká akumulační nádrž a teplovodní výměník v krbové vložce. Pro případ výpadku proudu není až takový problém zálohovat čerpadlo automobilovým akumulátorem a měničem. Nádrž by vám také kromě ohřevu vody a prodloužení doby topení v krbu umožnila časem připojit ty vámi zmiňované fotovoltaické panely pro ohřev vody (Zatím bych s tím ještě počkal ; na TZB-info by se v blízké budoucnosti měl objevit článek, který by se měl věnovat ekonomickým aspektům tohoto způsobu přípravy teplé vody. Do nádrže se případně může zapojit větrací tepelné čerpadlo (aktivní rekuperace), viz např.
http://nilan.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6&Itemid=6 http://www.reheat.cz/aktivni-rekuperace.
Pokud jde o větrnou elektrárnu tak tam si to netroufnu posuzovat, hodně záleží na tom jak u vás fouká a za jakou cenu dokážete nějakou menší větrnou elektrárnu sehnat; rozhodně by to chtělo pro kvalifikované rozhodnutí mít nějaká data o ročním průběhu intenzity větru v té lokalitě, případně to na místě proměřit anemometrem. Zkuste se v tom obrátit na http://www.csve.cz/ nebo
http://www.ufa.cas.cz/struktura-ustavu/oddeleni-meteorologie/projekty-egp/vetrna-energie/vetrna-mapa.html.
Pokud bude jako hlavní zdroj elektřina, pak bych volil jako topná zařízení kombinaci levných nástěných přímotopů a sálavých topných panelů, které umožní na určitých místech vytvořit "teplé ostrůvky" např. pro batole hrající se na podlaze či pro babičku sedící před TV a při tom držet teplotu vzduchu v domě spíše na spodní hranici komfortu aby se člověk při nějaké fyzické aktivitě, nebo u plotny nepřehříval (v pasivním domě s rekuperací je v zásadě všude skoro stejná teplota vzduchu). Pokud je na těch horách dostatek levného dřeva a mezi těmi 6lidmi někdo komu příprava
palivového dřeva nevadí, pak by možná bylo řešením i použití nějakého běžného pyrolyzního kotle na kusové dřevo s akumulační nádrží v níž by byla osazena elektrická topná vložka a výměník na ohřev TUV a prostě 2 až 3x za týden zatopit. Elektřina by se k topení používala jako doplňkový zdroj, třeba v době kdy by tam nikdo nebyl.
Rozhodnutí jaká kombinace je ekonomicky optimální se nedá udělat jinak než podrobným výpočtem. Cílem je najít takové řešení, která zajistí, že náklady na postavení domu a jeho provoz (řekněme po dobu 20let) budou minimální. Měl by se tím zabývat projektant a případně pokud se mu do toho nechce nebo pokud chcete nezávislé posouzení, můžete se obrátit na Ekowatt a nechat si udělat Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu domu (http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov).
S pozdravem Mgr.K.Murtinger
Pokud jde o první variantu t.j. elektřina+ krbová vložka bez výměníku, pak bych asi volil takovou, která má možnost teplo nějak uložit t.j. nějaké obestavění tepelně akumulačním materiálem. Předpokládám, že by byla umístěná v nějaké větší centrální místnosti. Pokud půjde proud, tak rekuperace do jisté míry dokáže distribuovat přebytečné teplo po domě. Pokud ale uvažujete o nějakém delším a častějším topení dřevem, pak by nepochybně bylo vhodnější spíše to druhé řešeni t.j. nějaká akumulační nádrž a teplovodní výměník v krbové vložce. Pro případ výpadku proudu není až takový problém zálohovat čerpadlo automobilovým akumulátorem a měničem. Nádrž by vám také kromě ohřevu vody a prodloužení doby topení v krbu umožnila časem připojit ty vámi zmiňované fotovoltaické panely pro ohřev vody (Zatím bych s tím ještě počkal ; na TZB-info by se v blízké budoucnosti měl objevit článek, který by se měl věnovat ekonomickým aspektům tohoto způsobu přípravy teplé vody. Do nádrže se případně může zapojit větrací tepelné čerpadlo (aktivní rekuperace), viz např.
http://nilan.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=6&Itemid=6 http://www.reheat.cz/aktivni-rekuperace.
Pokud jde o větrnou elektrárnu tak tam si to netroufnu posuzovat, hodně záleží na tom jak u vás fouká a za jakou cenu dokážete nějakou menší větrnou elektrárnu sehnat; rozhodně by to chtělo pro kvalifikované rozhodnutí mít nějaká data o ročním průběhu intenzity větru v té lokalitě, případně to na místě proměřit anemometrem. Zkuste se v tom obrátit na http://www.csve.cz/ nebo
http://www.ufa.cas.cz/struktura-ustavu/oddeleni-meteorologie/projekty-egp/vetrna-energie/vetrna-mapa.html.
Pokud bude jako hlavní zdroj elektřina, pak bych volil jako topná zařízení kombinaci levných nástěných přímotopů a sálavých topných panelů, které umožní na určitých místech vytvořit "teplé ostrůvky" např. pro batole hrající se na podlaze či pro babičku sedící před TV a při tom držet teplotu vzduchu v domě spíše na spodní hranici komfortu aby se člověk při nějaké fyzické aktivitě, nebo u plotny nepřehříval (v pasivním domě s rekuperací je v zásadě všude skoro stejná teplota vzduchu). Pokud je na těch horách dostatek levného dřeva a mezi těmi 6lidmi někdo komu příprava
palivového dřeva nevadí, pak by možná bylo řešením i použití nějakého běžného pyrolyzního kotle na kusové dřevo s akumulační nádrží v níž by byla osazena elektrická topná vložka a výměník na ohřev TUV a prostě 2 až 3x za týden zatopit. Elektřina by se k topení používala jako doplňkový zdroj, třeba v době kdy by tam nikdo nebyl.
Rozhodnutí jaká kombinace je ekonomicky optimální se nedá udělat jinak než podrobným výpočtem. Cílem je najít takové řešení, která zajistí, že náklady na postavení domu a jeho provoz (řekněme po dobu 20let) budou minimální. Měl by se tím zabývat projektant a případně pokud se mu do toho nechce nebo pokud chcete nezávislé posouzení, můžete se obrátit na Ekowatt a nechat si udělat Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu domu (http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov).
S pozdravem Mgr.K.Murtinger
Odpovídá: Mgr. Karel Murtinger - EKIS České Budějovice Ekowatt tisk