Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

27.9.13 / dotaz č. 43107
Dobrý den,

mám zájem o provedení nadkrokevní izolace šikmé střechy, ale nejsou mi jasné rozdíly mezi výrobci vychvalovanými panely z materiálů PIR, PUR, Polyiso, TAUfoam nebo fenolové pěny ....

Některé folie mají z jedné strany (anebo z obou stran) něco jako hliníkovou folii, jiné se zase holedbají tím, že jsou difuzně otevřené a mají na sobě nějaké pojistné hydroizolace..... Když to druhé vylučuje kondenzaci vodní páry, jak se potom chovají ty panely s ALU folií?

Jsou všechny panely s uzavřenou buněčnou strukturou - a co to znamená?

Zkráceně: jde mi o to, aby to nebylo nejdražší, nevytvářely se mi v pokoji plísně a mělo to výborné tepelně izolační vlastnosti. Mám se také raději vyhnout materiálům vyrobeným třeba v Polsku? Je rozdíl ve značce?

Moc děkuji za vysvětlení
Vážená paní,
materiály pro nadkrokevní izolace jsou opravdu poněkud nepřehledné, i já s tím mám občas potíže.
Pokud jde o to zda je vhodné aby nadkrokevní izolace byla difúzně otevřená nebo uzavřená, tak to záleží (kromě jiného) na tom co je pod ní a zda tedy hrozí riziko kondenzace vlhkosti v konstrukci střechy. Pokud už máte podkrovní místnosti a ve střeše mezi krokvemi je nějaká starší tepelná izolace (zpravidla minerální nebo skelná vata) a není pod ní spolehlivě těsná parozábrana, tak máte dvě možnosti:
1. Pokud použijete difuzně uzavřený systém (například panely z PUR nebo PIR pěny s Al fólií (http://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/materialy-a-vyrobky/tepelne-izolace/nadkrokevni-celoplosna-izolace-z-pur-pir-desek-1526.html), tak musíte použít takovou tloušťku té nové izolace aby nebyl rosný bod v té původní konstrukci, ale až v té nové izolaci. Pak je to zcela bezpečné, neboť v původní izolační vrstvě ke kondenzaci nemůže dojít protože je tam teplota vždy nad rosným bodem a v té nové zase kondenzace nemůže nastat protože tam žádná vodní pára nepronikne. Dnes běžně používané a normou doporučené tloušťky tepelné izolace jsou takové, že se to zpravidla dá bez větších problémů splnit
2. použít difuzně otevřenou tepelnou izolaci (například z minerální vaty http://pruvodce.rockwool.cz/konstrukce/sikme-strechy/nadkrokevni-zatepleni-toprock.aspx?page=4979) a zajistit tak aby jednotlivé vrstvy izolace ve směru zevnitř ven měly zvyšující se propustnost pro vodní páru (klesající difuzní odpor). Pak nemůže ke kondenzaci dojít, protože koncentrace (parciální tlak) vodní páry se směrem ven snižuje (není jí tam dost na to aby byly vytvořeny podmínky pro kondenzaci). Nezáleží potom jaký je poměr tloušťky té nové a staré izolace. Obecně ale platí, že čím lepší je ta už existující tepelná izolace, tím delší je návratnost té nově přidané; často se to vůbec nevyplatí dělat.
Pokud jde o kvalitu materiálů tak to si takhle obecně netroufám posuzovat. Musíte si vybírat nějakou známější a větší firmu, chtít vidět certifikát a
také je důležité kdo dělá projekt a kdo tu střechu montuje; dá se při tom lecos zkazit. Já osobně bych preferoval desky PIR s Al fólií (plánuji je použít na zlepšení staré izolace existujícího podkroví).
Pokud jde u vás o již existující podkroví, tak si nechte spočítat jakou minimální tloušťku je třeba položit aby nedocházelo ke kondenzaci.
Pokud jde o zcela novou vestavbu podkroví, tak tam na tom nezáleží. Je ale velmi rozumné jít minimálně na normou doporučené hodnoty. Pokud se tam bude topit elektřinou tak bych eventuelně zvažoval i hodnoty doporučené pro pasivní dům (http://www.jitrans-trade.cz/download/tabulka-tloustek-dle-normy.pdf).


S pozdravem Mgr.K.Murtinger
Odpovídá:  Mgr. Karel Murtinger - EKIS České Budějovice Ekowatt tisk