Internetová poradna i-EKIS / odpověď
1.11.13 / dotaz č. 44629
Dobrý den. Mám dotaz ohledně zateplení stropu novostavby NED - přízemní bungalow. V projektu je navrženo 45cm vaty se součinitelem tepelné vodivosti λD = 0,035 W/mK. Skladba je od spodu následující:
Sádrokartonová deska, parozábrana, 16cm vaty pod nosnými stropními trámy, 16cm vaty mezi nosnými stropními trámy a 13cm nad těmito rámy. Takto navržená skladba je předpokládám v pořádku - schválená projektantem - spočítána bilance par atd.
Ovšem nepočítá s tím, že by šla využít relativně velká půda například k uskladnění věcí atd. - protože nad trámy je navržena ta samá - nepochozí(nenosná) vata - jen tak položená.
V průběhu stavby jsem si ovšem uvědomil, že by bylo dobré mít půdu s pochozí podlahou - využitelnou půdu.
Otázka je tedy taková, jak a čím nahradit horních 13cm vaty tak, aby izolační vlastnosti zůstaly stejné, nehrozila kondenzace - problémy s vlhkostí v izolaci - a zajistit pochozí půdu. (se stropem už jít níže nemůžu)
Napadli mě 2varianty:
1) Na nosné trámy, které již mám pobité zezhora prkny naskládat podlahový polystyren se stejnou lambdou jako má vata - na polystyren osb desky a je pochozí podlaha. - Skladba odspodu by byla následující: sdk deska, parozábrana 16cm vaty pod nosnými trámy, 16cm vaty mezi nosnými trámy, prkna, 13cm podlahového polystyrenu a osb deska.
Je tato skladba vhodná? Nehrozí kondenzace? Neutemuji to zezhora tím polystyrénem? Nebude to dělat problémy? Polystyren má úplně jiný difuzní odpor než vata.
2) Na stávající nosné trámy vyrobit příčně další rošt - do něj vatu. V tu chvíli by byla skladba: -sdk deska, parozábrana 16cm vaty pod nosnými trámy, 16cm vaty mezi nosnými trámy, prkna, 13cm vaty v roštu a osb deska.
Tato varianta je v pořádku? Je ale velice pracná co se týče výroby toho roštu. Navíc tam opět budou další dřevěné trám - zhoršení tepelné izolace v místě trámů tvořících rošt.
Kterou variantu by jste mi doporučili a proč? Nebo existuje úplně jiný způsob jak a čím to udělat?
Jen doplním, že jde o běžně využitý dům - co se týče vlhkosti tak žádná sauna, bazén či velké množství květin.
Druhá otázka je mnohem stručnější. Jaký polystyren je vhodný do podlahy pod vrstvu anhydrydu? Skladba podlahy od spoda:
základová deska, hydroizolace, 10cm polystyrenu, 10cm polystyrenu příčně na první vrstvu, folie, trubky podlahového topení a cca 4cm anhydrydu.
Jedná se o běžný RD s běžně zatíženými podlahami.
Dočítám se nejrůznější možnosti od té, že stačí polystyren eps100z až po extrudovaný polystyren, jehož cena je opravdu v této tloušťce neakceptovatelná. Takže jaký polystyren tedy vybrat? 150S? 200S?
Předem děkuji za odpovědi a omlouvám se za dlouhé otázky.
Sádrokartonová deska, parozábrana, 16cm vaty pod nosnými stropními trámy, 16cm vaty mezi nosnými stropními trámy a 13cm nad těmito rámy. Takto navržená skladba je předpokládám v pořádku - schválená projektantem - spočítána bilance par atd.
Ovšem nepočítá s tím, že by šla využít relativně velká půda například k uskladnění věcí atd. - protože nad trámy je navržena ta samá - nepochozí(nenosná) vata - jen tak položená.
V průběhu stavby jsem si ovšem uvědomil, že by bylo dobré mít půdu s pochozí podlahou - využitelnou půdu.
Otázka je tedy taková, jak a čím nahradit horních 13cm vaty tak, aby izolační vlastnosti zůstaly stejné, nehrozila kondenzace - problémy s vlhkostí v izolaci - a zajistit pochozí půdu. (se stropem už jít níže nemůžu)
Napadli mě 2varianty:
1) Na nosné trámy, které již mám pobité zezhora prkny naskládat podlahový polystyren se stejnou lambdou jako má vata - na polystyren osb desky a je pochozí podlaha. - Skladba odspodu by byla následující: sdk deska, parozábrana 16cm vaty pod nosnými trámy, 16cm vaty mezi nosnými trámy, prkna, 13cm podlahového polystyrenu a osb deska.
Je tato skladba vhodná? Nehrozí kondenzace? Neutemuji to zezhora tím polystyrénem? Nebude to dělat problémy? Polystyren má úplně jiný difuzní odpor než vata.
2) Na stávající nosné trámy vyrobit příčně další rošt - do něj vatu. V tu chvíli by byla skladba: -sdk deska, parozábrana 16cm vaty pod nosnými trámy, 16cm vaty mezi nosnými trámy, prkna, 13cm vaty v roštu a osb deska.
Tato varianta je v pořádku? Je ale velice pracná co se týče výroby toho roštu. Navíc tam opět budou další dřevěné trám - zhoršení tepelné izolace v místě trámů tvořících rošt.
Kterou variantu by jste mi doporučili a proč? Nebo existuje úplně jiný způsob jak a čím to udělat?
Jen doplním, že jde o běžně využitý dům - co se týče vlhkosti tak žádná sauna, bazén či velké množství květin.
Druhá otázka je mnohem stručnější. Jaký polystyren je vhodný do podlahy pod vrstvu anhydrydu? Skladba podlahy od spoda:
základová deska, hydroizolace, 10cm polystyrenu, 10cm polystyrenu příčně na první vrstvu, folie, trubky podlahového topení a cca 4cm anhydrydu.
Jedná se o běžný RD s běžně zatíženými podlahami.
Dočítám se nejrůznější možnosti od té, že stačí polystyren eps100z až po extrudovaný polystyren, jehož cena je opravdu v této tloušťce neakceptovatelná. Takže jaký polystyren tedy vybrat? 150S? 200S?
Předem děkuji za odpovědi a omlouvám se za dlouhé otázky.
Vážený pane,
pokud jde o tu půdu, tak tam pochopitelně kondenzace vlhkosti pod polystyrénem hrozit může, teplota tam bude hluboko pod rosným bodem. Pokud by byla použita kvalitní a opravdu těsně položená parozábrana na vnitřní straně (pod sádrokartonem) tak by se tomu dalo zabránit, navíc ta vrstva PS a OSB deska by nemusela být zcela těsná, ale je to přece jen riskantní a technicky neelegantní řešení. Trochu lepší by bylo použít polystyrén opatřený otvory (např. Baumit Open http://www.baumit.cz/front_content.php?idart=11279, ten ale má malou pevnost v tlaku). Ta druhá varianta je lepší. Podle mého názoru by bylo nejlepší kdyby šla ta prkna ještě sundat, a udělat onen další rošt jehož trámy budou kolmé na ty existující, a přes ně položit ta sundaná prkna. Nepříjemné je, že je asi bude nutné je znovu řezat , protože v tom kolmém směru jsou rozměry půdy jiné. V místech křížení můžete položit vrstvu velmi pevného pěnového polystyrénu COMPACFOAM (http://www.compacfoam.cz/9-info-o-materialu.html) s třídou hustoty odpovídající požadované únosnosti podlahy (je to třeba spočítat podle rozměrů těch trámků). Ty OSB desky by měly mít mezery umožňující provětrávání (pokud pod deskami bude nějaká mezera a pokud bude na vnitřní straně parotěsná zábrana, tak nejspíš by stačily mezery na okrajích podlahy. Eventuelně by bylo možné ponechat tam ta prkna, položit namísto trámového roštu příslušně širší rošt z dostatečně únosného PS (střídat např. vatu v šíři 50cm a PS v šíři řekněme 20cm, to už snad bude dostatečně difuzně otevřené) a na něj položit OSB desky (opět ponechat mezery na odvětrání).
Pokud jde o podlahu tak tam je třeba použít dostatečně únosný druh toho PS; od 4cm vrstvy litého anhydridu nelze očekávat, že dokáže nějak rozumně roznést bodové zatížení. Běžné PS mají tuším maximální pevnost kolem 0,25MPa. Extrudované PS jsou v tomto ohledu lepší a mají i menší trvalou deformaci (viz http://www.tepelna-izolace.cz/data/mod_eshop/67/mo/down/styrodur-tech-list.pdf). To by ale měl rozhodmout statik. Ta podlaha je na celý život, tak by asi nebylo dobré na ní šetřit.
S pozdravem, Mgr.K.Murtinger
pokud jde o tu půdu, tak tam pochopitelně kondenzace vlhkosti pod polystyrénem hrozit může, teplota tam bude hluboko pod rosným bodem. Pokud by byla použita kvalitní a opravdu těsně položená parozábrana na vnitřní straně (pod sádrokartonem) tak by se tomu dalo zabránit, navíc ta vrstva PS a OSB deska by nemusela být zcela těsná, ale je to přece jen riskantní a technicky neelegantní řešení. Trochu lepší by bylo použít polystyrén opatřený otvory (např. Baumit Open http://www.baumit.cz/front_content.php?idart=11279, ten ale má malou pevnost v tlaku). Ta druhá varianta je lepší. Podle mého názoru by bylo nejlepší kdyby šla ta prkna ještě sundat, a udělat onen další rošt jehož trámy budou kolmé na ty existující, a přes ně položit ta sundaná prkna. Nepříjemné je, že je asi bude nutné je znovu řezat , protože v tom kolmém směru jsou rozměry půdy jiné. V místech křížení můžete položit vrstvu velmi pevného pěnového polystyrénu COMPACFOAM (http://www.compacfoam.cz/9-info-o-materialu.html) s třídou hustoty odpovídající požadované únosnosti podlahy (je to třeba spočítat podle rozměrů těch trámků). Ty OSB desky by měly mít mezery umožňující provětrávání (pokud pod deskami bude nějaká mezera a pokud bude na vnitřní straně parotěsná zábrana, tak nejspíš by stačily mezery na okrajích podlahy. Eventuelně by bylo možné ponechat tam ta prkna, položit namísto trámového roštu příslušně širší rošt z dostatečně únosného PS (střídat např. vatu v šíři 50cm a PS v šíři řekněme 20cm, to už snad bude dostatečně difuzně otevřené) a na něj položit OSB desky (opět ponechat mezery na odvětrání).
Pokud jde o podlahu tak tam je třeba použít dostatečně únosný druh toho PS; od 4cm vrstvy litého anhydridu nelze očekávat, že dokáže nějak rozumně roznést bodové zatížení. Běžné PS mají tuším maximální pevnost kolem 0,25MPa. Extrudované PS jsou v tomto ohledu lepší a mají i menší trvalou deformaci (viz http://www.tepelna-izolace.cz/data/mod_eshop/67/mo/down/styrodur-tech-list.pdf). To by ale měl rozhodmout statik. Ta podlaha je na celý život, tak by asi nebylo dobré na ní šetřit.
S pozdravem, Mgr.K.Murtinger