Internetová poradna i-EKIS / odpověď
13.11.13 / dotaz č. 44710
Jak a čím zateplit 80 let starý a z části kamenný barák?
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Stručná otázka je ve .skutečnosti obsáhlá. Na trhu je v současnosti celá řada materiálů včetně různých technologií určených pro zateplování fasád, které jsou vhodné pro různé způsoby použití, některé mají omezení použití apod.. Liší se tedy od konkrétního použití v podmínkách dané stavby. Vhodnou volbu by měl stanovit odborník, patrně projektant, pokud možno s danou problematikou dostatečně obeznámený a se zkušenostmi. Základní kritéria volby jsou především typ stavby, její stavebně technický stav, poruchy stavby a vlhkost. Dále druh zdiva, které se bude zateplovat a místo stavby. Rovněž zhodnocení detailů, které se budou řešit, požadavky na výsledné architektonické řešení. Důležité jsou i preference investora a samozřejmě až na prvním místě možnosti financování.
U starších domů bez izolací proti vlhkosti a s různým stavem opotřebení konstrukce to je složitější. Přecházet tedy musí stavebně technický průzkum nebo alespoň odborné posouzení provedené na místě. To pak už napoví, které technologie budou vhodnější a které možná bude potřeba vyloučit.
Zásadním poznatkem je zhodnocení vlhkosti. Lepené kontaktní zateplovací systémy vyžadují vlhkost zdiva do 5%, některé speciální lze použít cca do 7%. Pokud je dům bez statických poruch a suchý, lze využít téměř jakýkoli systém. Z cenových hledisek je dlouhodobě nejlevnější použití bílého expandovaného polystyrénu EPS 70 F. O něco dražšími variantami je použití desek vláknitých a pak šedého děrovaného polystyrénu. Kromě těchto nejvíce používaných máme různé kombinace, například dvojité desky (EPS slepený s minerální vatou), lehčené minerální desky, dřevovláknité desky nebo desky na bázi jiných přírodních materiálů a dřeva.
Samostatnou kapitolou jsou pak systémy odvětrávaných fasád, kde se tepelná izolace vkládá pod fasádní nový obklad, což je vhodné řešení právě pro stavby vlhčí, nebo tam, kde nechceme změnit nebo ovlivnit difúzní vlastnosti obvodové stěny. Zde se mohou využít kromě MV i stříkané pěny nebo celulóza.
Vrátíme-li se k základním typům – EPS, MV nebo šedý děrovaný EPS, každý má své výhody a nevýhody. EPS 70 F má standardní tepelně izolační schopnost (λ 0,38 až 0,04), ale vysoký difúzní odpor. MV je dobře difúzně propustná, má stejné λ jako EPS a navíc je nehořlavá, nicméně náchylná na změny vlhkosti, je nasákavá. Šedý děrovaný polystyrén s grafitem má lepší λ – kolem 0,32 W/m.K a poměrně vysokou difúzní propustnost, hodí se tedy často i na starší neizolované zdivo a lze jej použít v menší tloušťce. Je potřeba to ale podrobněji posoudit a sílu izolace spočítat dle stávající konstrukce a požadavků normy.
Moje doporučení tedy bez znalosti stavby nemůže být jednoznačné. V daném případě bych volil systém s vysokou paropropustností, nejvhodnější pro kamenné stavby je tedy odvětrávaná fasáda s obkladem
Z praxe ale vím, že se vyplatí pro plánované zateplení fasád celého domu nechat vypracovat dobrý projekt a výkaz výměr a prací, pokud se bude zateplovat dodavatelsky stavební firmou. Projekt by měl navrhnout optimální volbu materiálů, vyřešit provedení detailů, aby nezůstaly tepelné mosty a slepý rozpočet zahrnující podrobný rozpis všech prací, které bude nutno provést, Vás ochrání před nevítanými vícepracemi, které se velice často v akcích „bez přípravy“ vyrojí. Stavební dozor bez projektu to pak již nedožene. Projektant by rovněž měl znát současnou legislativu, která se zpřísnila z hlediska požadovaného řešení a sice při rekonstrukcích více než 25% obálky, což fasáda bude, je potřeba dostat se na doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540-2 nebo na optimální úroveň. To již dodavatelé stavebních prací nemusejí dobře znát.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Stručná otázka je ve .skutečnosti obsáhlá. Na trhu je v současnosti celá řada materiálů včetně různých technologií určených pro zateplování fasád, které jsou vhodné pro různé způsoby použití, některé mají omezení použití apod.. Liší se tedy od konkrétního použití v podmínkách dané stavby. Vhodnou volbu by měl stanovit odborník, patrně projektant, pokud možno s danou problematikou dostatečně obeznámený a se zkušenostmi. Základní kritéria volby jsou především typ stavby, její stavebně technický stav, poruchy stavby a vlhkost. Dále druh zdiva, které se bude zateplovat a místo stavby. Rovněž zhodnocení detailů, které se budou řešit, požadavky na výsledné architektonické řešení. Důležité jsou i preference investora a samozřejmě až na prvním místě možnosti financování.
U starších domů bez izolací proti vlhkosti a s různým stavem opotřebení konstrukce to je složitější. Přecházet tedy musí stavebně technický průzkum nebo alespoň odborné posouzení provedené na místě. To pak už napoví, které technologie budou vhodnější a které možná bude potřeba vyloučit.
Zásadním poznatkem je zhodnocení vlhkosti. Lepené kontaktní zateplovací systémy vyžadují vlhkost zdiva do 5%, některé speciální lze použít cca do 7%. Pokud je dům bez statických poruch a suchý, lze využít téměř jakýkoli systém. Z cenových hledisek je dlouhodobě nejlevnější použití bílého expandovaného polystyrénu EPS 70 F. O něco dražšími variantami je použití desek vláknitých a pak šedého děrovaného polystyrénu. Kromě těchto nejvíce používaných máme různé kombinace, například dvojité desky (EPS slepený s minerální vatou), lehčené minerální desky, dřevovláknité desky nebo desky na bázi jiných přírodních materiálů a dřeva.
Samostatnou kapitolou jsou pak systémy odvětrávaných fasád, kde se tepelná izolace vkládá pod fasádní nový obklad, což je vhodné řešení právě pro stavby vlhčí, nebo tam, kde nechceme změnit nebo ovlivnit difúzní vlastnosti obvodové stěny. Zde se mohou využít kromě MV i stříkané pěny nebo celulóza.
Vrátíme-li se k základním typům – EPS, MV nebo šedý děrovaný EPS, každý má své výhody a nevýhody. EPS 70 F má standardní tepelně izolační schopnost (λ 0,38 až 0,04), ale vysoký difúzní odpor. MV je dobře difúzně propustná, má stejné λ jako EPS a navíc je nehořlavá, nicméně náchylná na změny vlhkosti, je nasákavá. Šedý děrovaný polystyrén s grafitem má lepší λ – kolem 0,32 W/m.K a poměrně vysokou difúzní propustnost, hodí se tedy často i na starší neizolované zdivo a lze jej použít v menší tloušťce. Je potřeba to ale podrobněji posoudit a sílu izolace spočítat dle stávající konstrukce a požadavků normy.
Moje doporučení tedy bez znalosti stavby nemůže být jednoznačné. V daném případě bych volil systém s vysokou paropropustností, nejvhodnější pro kamenné stavby je tedy odvětrávaná fasáda s obkladem
Z praxe ale vím, že se vyplatí pro plánované zateplení fasád celého domu nechat vypracovat dobrý projekt a výkaz výměr a prací, pokud se bude zateplovat dodavatelsky stavební firmou. Projekt by měl navrhnout optimální volbu materiálů, vyřešit provedení detailů, aby nezůstaly tepelné mosty a slepý rozpočet zahrnující podrobný rozpis všech prací, které bude nutno provést, Vás ochrání před nevítanými vícepracemi, které se velice často v akcích „bez přípravy“ vyrojí. Stavební dozor bez projektu to pak již nedožene. Projektant by rovněž měl znát současnou legislativu, která se zpřísnila z hlediska požadovaného řešení a sice při rekonstrukcích více než 25% obálky, což fasáda bude, je potřeba dostat se na doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540-2 nebo na optimální úroveň. To již dodavatelé stavebních prací nemusejí dobře znát.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice