Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

25.11.13 / dotaz č. 44768
Dobrý den chtěl bych se zeptat na nejvhodnější způsob kotvení podkrokevní izolace od společnosti Rockwool a jakým způsobem se kotví u větších tlouštěk izolace cca.160mm Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.

Vámi uvedený výrobce doporučuje pro provádění tepelných izolací šikmých střech čtyři typy izolačních desek na bázi kamenné vlny. Označuje je jako lehká izolační deska Mutlirock, univerzální deska Rockmin, lehká izolační deska Airrock LD a středně tuhá deska Airrock ND. Všechny jsou použitelné na zateplení mezi a pod krokvemi, poslední dvě jmenované i nad krokvemi. Tepelné vodivosti λ jsou od 0,035 do 0,039 W/m.K. Zároveň výrobce v technických předpisech popisuje způsob montáže. U podkrokevní izolace se vždy první vrstva izolace vkládá mezi krokve. Její tloušťka tedy odpovídá výšce krokví (obvykle 160 až 180 mm). Desky se řežou o cca 2 cm více než je světlost mezi krokvemi a mezi krokve se následně zatlačí. Pak vkládají parozábranu. Druhá vrstva tepelné izolace, která probíhá pod krokvemi se vloží mezi pomocné závěsy plechových profilů sádrokartonu, její tloušťka pak může být max. 40 až 60 mm, více držáky neumožní. Druhá vrstva je pak přitlačena roštem sádrokartonu.
Tento způsob zateplení ale nezohledňuje dva požadavky:
Z pohledu požadavků na tepelně izolační vlastnosti je pro šikmou střechu udává závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Stanovuje minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,24 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Uvedená skladba umožní jen cca 200 mm izolace, což nestačí na doporučenou hodnotu U 0,16. Na minimální hodnoty se dnes prakticky nestaví, je to již překonané.
Druhý nedostatek spočívá v poloze parozábrany, která se dostává dále od vnitřního líce a hrozí tak spíše riziko kondenzace ve střeše.
Jelikož se izolace musí vejít více, vkládá se pod krokve druhý rošt z latí kolmo na krokve, například výšky 12 cm, který umožní vložit třetí vrstvu tepelné izolace mezi první dvě popsané. Pak je i bezpečná poloha parozábrany.
Vlastní kotvení izolace se tedy děje prostřednictvím roštu podhledu. Pokud by se jako tepelná izolace použila kamenná vlna v rolích, tedy měkká stlačitelná, její fixace mezi krokve a rošt se provádí například drátkováním.
Jinou možností odsazení podhledu pro vytvoření větší vrstvy tepelné izolace pod krokvemi je krokvový nástavec. Umožní vložení až 400 mm tepelné izolace. Jedná se o kovový držák přichycený z boku krokví, na jeho spodním konci se osazuje hranol nebo zase držáky plechových profilů sádrokartonu. Izolace se při montáži fixuje drátem.
Pokud jste měl na mysli kotvení nadkrokevní izolace, Vámi uvedený výrobce dodává nadkrokevní držák, který se dodává ve dvou délkách pro 120 a 180 mm tepelné izolace. Na držák se připevňuje horní hranol výšky 80 až 100 mm. Izolace v deskách je jednak vtlačena mezi hranoly a držák a shora fixována pojistnou fólií drženou kontralatí. Proti sesuvu izolace k okapu se vkládá na horní stranu držáku pomocná dřevěná konstrukce, která umožní i pohyb po střeše. Na spodní straně u okapu je tedy izolace ohraničena fošnou nebo prknem kolmo na krokve. Celkem lze tedy dosáhnout vrstvy 240 až 300 mm tepelné izolace v deskách.

Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk