Internetová poradna i-EKIS / odpověď
20.2.14 / dotaz č. 45922
Jaký typ fasády byste doporučili pro nízkoenergetický dům vystavený 2012 (dosud bez fasády)cihlami Wienerberger Porotherm o tlouštce 42 cm ?
Děkuji za Vaši odpověd.
Děkuji za Vaši odpověd.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Z Vašeho popisu bohužel nedokážu přesně určit, z jakého konkrétního cihlového bloku je postaveno. Porotherm Wienerberger uvádí tloušťky buď 40 nebo 44 cm, nejblíže 42,5 cm T profi. Chcete-li mít dům nízkoenergetický, měl by projektant jako první krok zohlednit toto v návrhu skladeb a izolací všech obálkových konstrukcí domu podle příslušné normy, nejde jen o stěnu. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři stupně hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Pokud jde o obvodovou stěnu - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Při výběru zdiva a dodatečného zateplení je dobré sledovat pro základní orientaci dvě základní technické vlastnosti – součinitel prostupu tepla U (W/m2.K) pro zdivo a faktor difúzního odporu (-) pro izolant. Nejbližší možnosti zdiva ve Vašem případě jsou například: Porotherm T Profi 42,5 – U 0,17, Porotherm 44 Profi – U 0,26, Porotherm 40 EKO + Profi – U 0,23, Porotherm 44 – U 0,28 až 0,33. Typů tvárnic je ale ještě více, neuvádím všechny.
Součinitele U jsou tedy velmi odlišné!
Cihelné bloky s vyšší tepelnou izolací jsou určeny pro zdění bez dalšího zateplování (T Profi 42,5). Je tedy potřeba určit, jaký typ to tedy je. Z toho by se odvíjel i návrh případného zateplení a jeho tloušťky a materiálu především ale s požadavkem, aby nedocházelo v konstrukci ke kondenzaci na nežádoucím místě.
V případě použití grafitového šedého EPS se jedná o materiál s poměrně vysokou difúzní propustností (-) a dobrou tepelnou izolací - tepelná vodivost λ tohoto materiálu je 0,032 W/m.K. Jedná se o tloušťku EPS jak z hlediska dosažení lepšího U, tak o to, aby v konstrukci nedocházelo ke kondenzaci. To se dá teoreticky spočítat, pokud by byly dobře známy fyzikální hodnoty stávající cihly, nicméně s vyšší tloušťkou dodatečného izolantu se kondenzační oblast posunuje směrem ven do izolantu a neohrožuje rizikovou oblast v místě lepidla a cihly.
U bílých EPS je λ 0,039 W/m.K, tloušťka by měla být tedy o něco větší, z hlediska kondenzace to funguje obdobně. V každém případě se větší tloušťkou nic nezkazí, jedná se spíše o to, jak má dům energeticky dopadnout jako celek. Pokud by se zateplovalo, přimlouvám se za použití děrovaného izolantu, je pro odvod vodní páry a propustnost konstrukce jako celku pro zdivo daleko šetrnější a to minimálně v uvedených tloušťkách.
Pokud by nebylo nutno fasádu dále zateplovat, je vhodnou fasádou tepelně izolační omítka pro případ, že se vyzdilo na běžnou maltu a širokou spáru (tady by se mělo zvážit i zateplení), jinak při zdění na tenkou spáru postačí obvykle běžná omítka.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Z Vašeho popisu bohužel nedokážu přesně určit, z jakého konkrétního cihlového bloku je postaveno. Porotherm Wienerberger uvádí tloušťky buď 40 nebo 44 cm, nejblíže 42,5 cm T profi. Chcete-li mít dům nízkoenergetický, měl by projektant jako první krok zohlednit toto v návrhu skladeb a izolací všech obálkových konstrukcí domu podle příslušné normy, nejde jen o stěnu. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři stupně hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Pokud jde o obvodovou stěnu - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Při výběru zdiva a dodatečného zateplení je dobré sledovat pro základní orientaci dvě základní technické vlastnosti – součinitel prostupu tepla U (W/m2.K) pro zdivo a faktor difúzního odporu (-) pro izolant. Nejbližší možnosti zdiva ve Vašem případě jsou například: Porotherm T Profi 42,5 – U 0,17, Porotherm 44 Profi – U 0,26, Porotherm 40 EKO + Profi – U 0,23, Porotherm 44 – U 0,28 až 0,33. Typů tvárnic je ale ještě více, neuvádím všechny.
Součinitele U jsou tedy velmi odlišné!
Cihelné bloky s vyšší tepelnou izolací jsou určeny pro zdění bez dalšího zateplování (T Profi 42,5). Je tedy potřeba určit, jaký typ to tedy je. Z toho by se odvíjel i návrh případného zateplení a jeho tloušťky a materiálu především ale s požadavkem, aby nedocházelo v konstrukci ke kondenzaci na nežádoucím místě.
V případě použití grafitového šedého EPS se jedná o materiál s poměrně vysokou difúzní propustností (-) a dobrou tepelnou izolací - tepelná vodivost λ tohoto materiálu je 0,032 W/m.K. Jedná se o tloušťku EPS jak z hlediska dosažení lepšího U, tak o to, aby v konstrukci nedocházelo ke kondenzaci. To se dá teoreticky spočítat, pokud by byly dobře známy fyzikální hodnoty stávající cihly, nicméně s vyšší tloušťkou dodatečného izolantu se kondenzační oblast posunuje směrem ven do izolantu a neohrožuje rizikovou oblast v místě lepidla a cihly.
U bílých EPS je λ 0,039 W/m.K, tloušťka by měla být tedy o něco větší, z hlediska kondenzace to funguje obdobně. V každém případě se větší tloušťkou nic nezkazí, jedná se spíše o to, jak má dům energeticky dopadnout jako celek. Pokud by se zateplovalo, přimlouvám se za použití děrovaného izolantu, je pro odvod vodní páry a propustnost konstrukce jako celku pro zdivo daleko šetrnější a to minimálně v uvedených tloušťkách.
Pokud by nebylo nutno fasádu dále zateplovat, je vhodnou fasádou tepelně izolační omítka pro případ, že se vyzdilo na běžnou maltu a širokou spáru (tady by se mělo zvážit i zateplení), jinak při zdění na tenkou spáru postačí obvykle běžná omítka.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice