Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.3.14 / dotaz č. 46253
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jaká je přibližná úspora energie na vytápění pří výměně oken.
Jedná se o zděnou budovu z 40.let. Původní okna jsou špaletová. Byt je na celé patro budovy, vytápěná plocha je 157m2. Nad i pod bytem jsou byty. Vytápění je na plyn. Nová okna budou dřevěná IV78 s izolačním trojsklem Uw=0,9W/m2K. Dům je nezateplen.
Stačí mi např. přibližná roční úspora energie vyjádřena % dle vaší zkušenosti. Rádi bychom si spočítali návratnost investice.
Děkuji Vám.
chtěla bych se zeptat, jaká je přibližná úspora energie na vytápění pří výměně oken.
Jedná se o zděnou budovu z 40.let. Původní okna jsou špaletová. Byt je na celé patro budovy, vytápěná plocha je 157m2. Nad i pod bytem jsou byty. Vytápění je na plyn. Nová okna budou dřevěná IV78 s izolačním trojsklem Uw=0,9W/m2K. Dům je nezateplen.
Stačí mi např. přibližná roční úspora energie vyjádřena % dle vaší zkušenosti. Rádi bychom si spočítali návratnost investice.
Děkuji Vám.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Úsporu tepla lze odhadnout velmi zhruba. Můžeme vycházet z toho, že součinitel prostupu tepla Uw původních špaletových oken je dle normové hodnoty 2,35 (W/m2.K). Nová okna s trojskly budou mít Uw 0,9 (W/m2.K). Porovnáním tepelně izolačních vlastností výplně jako celku vychází rozdíl tepelné ztráty na 1 m2 okna 50W. To může v potřebě tepla na vytápění znamenat úsporu cca 80 kWh/m2 výplně otvoru. Průměrná orientační cena 1 kWh energie získané při vytápění plynem je kolem 2,30 Kč. Orientační výsledek tedy je, že 1 m2 nového okna může ušetřit přibližně 180 Kč za rok. Hrubý odhad úspory lze získat vynásobením plochou oken.
V této úvaze jsou zanedbány tepelné solární zisky z oslunění prosklených ploch. Je pravdou, že izolační trojsklo bude mít propustnost slunečního záření o něco horší, než původní okno. Takže by se měl ještě zohlednit vliv oken, která jsou orientována především na jih nebo k JV a JZ, což úsporu o něco málo sníží.
Další nezanedbatelný vliv spočívá v tom, že nová okna budou těsná, s téměř nulovou infiltrací a další „úspory“ se dosáhne snížením výměny vzduchu. To je však úspora v uvozovkách, nese s sebou rizika nedostatečného větrání jak z hlediska hygieny (vysoká koncentrace CO2), tak zvýšení vlhkosti v bytě. Tam jsou následkem kondenzace na studených nezateplených povrchách, rozích, koutech a místech tepelných mostů a následné plísně. Proto lze s jistotou doporučit toto sledovat a režim větrání, především pokud se jedná o starší nezateplenou stavbu, držet v takové výměně vzduchu jako dříve.
Procento úspory na celkové spotřebě tepla lze orientačně zjistit, pokud víte spotřebu plynu za vytápění, například z faktury (odečíst sporák, ten ale dělá jen malou část). Hrubým odhadem může být spotřeba Vašeho bytu podle výměry 12 až 15 000 kWh za rok, úspora by se pohybovala do 10%. V praxi to bývá v rozmezí až 15 – 20%, ale podílí se na tom více výše popsaných vlivů.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Úsporu tepla lze odhadnout velmi zhruba. Můžeme vycházet z toho, že součinitel prostupu tepla Uw původních špaletových oken je dle normové hodnoty 2,35 (W/m2.K). Nová okna s trojskly budou mít Uw 0,9 (W/m2.K). Porovnáním tepelně izolačních vlastností výplně jako celku vychází rozdíl tepelné ztráty na 1 m2 okna 50W. To může v potřebě tepla na vytápění znamenat úsporu cca 80 kWh/m2 výplně otvoru. Průměrná orientační cena 1 kWh energie získané při vytápění plynem je kolem 2,30 Kč. Orientační výsledek tedy je, že 1 m2 nového okna může ušetřit přibližně 180 Kč za rok. Hrubý odhad úspory lze získat vynásobením plochou oken.
V této úvaze jsou zanedbány tepelné solární zisky z oslunění prosklených ploch. Je pravdou, že izolační trojsklo bude mít propustnost slunečního záření o něco horší, než původní okno. Takže by se měl ještě zohlednit vliv oken, která jsou orientována především na jih nebo k JV a JZ, což úsporu o něco málo sníží.
Další nezanedbatelný vliv spočívá v tom, že nová okna budou těsná, s téměř nulovou infiltrací a další „úspory“ se dosáhne snížením výměny vzduchu. To je však úspora v uvozovkách, nese s sebou rizika nedostatečného větrání jak z hlediska hygieny (vysoká koncentrace CO2), tak zvýšení vlhkosti v bytě. Tam jsou následkem kondenzace na studených nezateplených povrchách, rozích, koutech a místech tepelných mostů a následné plísně. Proto lze s jistotou doporučit toto sledovat a režim větrání, především pokud se jedná o starší nezateplenou stavbu, držet v takové výměně vzduchu jako dříve.
Procento úspory na celkové spotřebě tepla lze orientačně zjistit, pokud víte spotřebu plynu za vytápění, například z faktury (odečíst sporák, ten ale dělá jen malou část). Hrubým odhadem může být spotřeba Vašeho bytu podle výměry 12 až 15 000 kWh za rok, úspora by se pohybovala do 10%. V praxi to bývá v rozmezí až 15 – 20%, ale podílí se na tom více výše popsaných vlivů.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice