Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.3.14 / dotaz č. 46524
Dobrý den,
prosím o sdělení,jak dalece je objektivní měření spotřeby tepelné energie, vyzářené radiátorem, v bytech pomocí tzv.denostupňové metody. Je mi známo, že tato metoda je založena na rozdílu vnitřní a venkovní teploty. Senzor teploty (polovodič.teploměr) je umístěn v místnosti u stropu. Jaké artefakty ovlivňují toto měření? K čemu je tato metoda určena?
Děkuji za odpověď a přeji hezké dny.
prosím o sdělení,jak dalece je objektivní měření spotřeby tepelné energie, vyzářené radiátorem, v bytech pomocí tzv.denostupňové metody. Je mi známo, že tato metoda je založena na rozdílu vnitřní a venkovní teploty. Senzor teploty (polovodič.teploměr) je umístěn v místnosti u stropu. Jaké artefakty ovlivňují toto měření? K čemu je tato metoda určena?
Děkuji za odpověď a přeji hezké dny.
Dobrý den,
denostupňová metoda je výpočtová metoda stanovující spotřebu tepla dle poslední známé hodnoty spotřeby tepla naměřené metrologicky ověřeným měřidlem a ze znalosti počtu denostuňů v posuzovaném období a v období poslední známé naměřené spotřeby měřidlem. Poměr denostuňů jen upraví dříve naměřenou hodnotu podle klimatických údajů. Denostupně se stanoví na referenční normovou hodnotu vnitřní teploty v budovách + 20°C. Venkovní průměrná teplota je stnaovena dle měření venkovní teploty v časech 7.00 hod, 14:00 hod a 21:00 hod. Z uvedeného vyplývá, že měření vnitřní teploty zde nehraje žádnou roli, neboť se denostupně vztahují na referenční vnitřní teplotu 20°C. Vliv záření z radiátoru ( radiační složka tepla) je zohledněná v měření fakturačním měřidlem tepla, neboť se předpokládá, že radiační složka ve stejné budově se stejnými radiátory a stejným režimem užívání je shodná v posledním měřeném období i v období, na které se přepočítává denostupňovou metodou. Denostupňová metoda je určena k stanovení spotřeby tepla v případech, kdy není k dispozici fakturační měření metrologicky ověřeným měřidlem (např. při poruše měřidla, havárii, rekonstrukci apod.) a používáse jako náhradní stanovení spotřeby tepla v nouzovém případě.
Jen poznamenávám, že měření vnitřní teploty pod stropem neodpovídá požadavkům legislativy. Vnitřní teplota se měří kulovým teploměrem ve výšce 1,5 m nad podlahou mimo osluněná místa a bez ovlivnění venkovními zdmi a dalšími zdroji tepla.
V případě potřeby můžete navštívit naše poradenské středisko EKIS, kde vám ukážené konkrétní výpočtové postupy a stanovení denostupňů.
denostupňová metoda je výpočtová metoda stanovující spotřebu tepla dle poslední známé hodnoty spotřeby tepla naměřené metrologicky ověřeným měřidlem a ze znalosti počtu denostuňů v posuzovaném období a v období poslední známé naměřené spotřeby měřidlem. Poměr denostuňů jen upraví dříve naměřenou hodnotu podle klimatických údajů. Denostupně se stanoví na referenční normovou hodnotu vnitřní teploty v budovách + 20°C. Venkovní průměrná teplota je stnaovena dle měření venkovní teploty v časech 7.00 hod, 14:00 hod a 21:00 hod. Z uvedeného vyplývá, že měření vnitřní teploty zde nehraje žádnou roli, neboť se denostupně vztahují na referenční vnitřní teplotu 20°C. Vliv záření z radiátoru ( radiační složka tepla) je zohledněná v měření fakturačním měřidlem tepla, neboť se předpokládá, že radiační složka ve stejné budově se stejnými radiátory a stejným režimem užívání je shodná v posledním měřeném období i v období, na které se přepočítává denostupňovou metodou. Denostupňová metoda je určena k stanovení spotřeby tepla v případech, kdy není k dispozici fakturační měření metrologicky ověřeným měřidlem (např. při poruše měřidla, havárii, rekonstrukci apod.) a používáse jako náhradní stanovení spotřeby tepla v nouzovém případě.
Jen poznamenávám, že měření vnitřní teploty pod stropem neodpovídá požadavkům legislativy. Vnitřní teplota se měří kulovým teploměrem ve výšce 1,5 m nad podlahou mimo osluněná místa a bez ovlivnění venkovními zdmi a dalšími zdroji tepla.
V případě potřeby můžete navštívit naše poradenské středisko EKIS, kde vám ukážené konkrétní výpočtové postupy a stanovení denostupňů.