Internetová poradna i-EKIS / odpověď
28.4.14 / dotaz č. 47579
Dobrý den, zasílám dotaz ke skladbě stropu, tak aby se odstranil problém s kondenzací vlhkosti.
Stávající stav – skladba trámového stropu mezi vytápěnou místností a nevytápěnou větranou půdou, střecha prkenné sbíjené vazníky, na latích 50x100 mm přišroubovaná vlnitý eternit, skladba stropu z místnosti na půdu - omítka, rákos, podbití prkna 22 mm, asfaltová lepenka, čedičová vata 60 mm, vzduchová mezera, záklop prkna 22 mm, asfaltová lepenka, beton 30 – 40 mm. Problém je v tom, že na záklopu pod lepenkou dochází ke kondenzaci vody a hnilobě prken záklopu, jak změnit skladbu stropu a nejlevněji a nejekonomičtěji tuto vadu napravit? Předpokládám zateplení stropu min. vatou o tl. cca 30 cm.
Stávající stav – skladba trámového stropu mezi vytápěnou místností a nevytápěnou větranou půdou, střecha prkenné sbíjené vazníky, na latích 50x100 mm přišroubovaná vlnitý eternit, skladba stropu z místnosti na půdu - omítka, rákos, podbití prkna 22 mm, asfaltová lepenka, čedičová vata 60 mm, vzduchová mezera, záklop prkna 22 mm, asfaltová lepenka, beton 30 – 40 mm. Problém je v tom, že na záklopu pod lepenkou dochází ke kondenzaci vody a hnilobě prken záklopu, jak změnit skladbu stropu a nejlevněji a nejekonomičtěji tuto vadu napravit? Předpokládám zateplení stropu min. vatou o tl. cca 30 cm.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Pokusím se upřesnit popis skladby konstrukce, které moc nerozumím. Střechu tvoří dřevěné vazníky. Spodní pásnice vazníku je zespodu (ze strany podhledu) opatřená bedněním z prken. Na nich je zespodu omítka na rákos. Shora je na prkna položena asfaltová lepenka, patrně pokus o parozábranu. Z polohy v konstrukci je zřejmé, že nemůže být položena v souvislé rovině, protože tomu brání vodorovné dřevěné prvky vazníku. Je tedy vložena pouze v pruzích mezi nimi, nebo je kopíruje? Patrně je na sucho, bez těsněných spojů. Jako parozábrana pak příliš fungovat nemůže. Na lepence je 60 mm čedičové vaty, zbytek je tvořen vzduchovou dutinou do výšky horní hrany spodní pásnice vazníku. Na horní straně spodní pásnice je zase záklop z prken, na nich lepenka a betonový potěr. Skrze tyto vrstvy logicky musejí procházet diagonály vazníku.
Ke kondenzaci dochází kde? Pod spodní nebo pod horní lepenkou? Z popisu vyplývá, že pod horní, tedy nad tepelnou izolací. Dochází tedy k prostupu vodní páry a vlhkosti z interiéru do dutiny mezi podbitím a záklopem a jako „parozábrana“ pak působí horní lepenka překrytá vrstvou betonu. To jsou materiály nepropustné a na vnější straně konstrukce by být neměly.
Nejvhodnějším řešením by bylo odstranění betonové vrstvy a lepenky pod ní. Patrně také záklopu, který může být hnilobou již více napaden. Po odkrytá shora bude možno prohlédnout i stav zakrytého dřeva všech vazníků, provést sanaci a chemické ošetření (pokud to bude stav vyžadovat, ale spíše doporučeno).
Neboť konstrukce nemá funkční parozábranu, měla by skladba zůstat difúzně otevřená. Pokud použijete 30 cm tepelné izolace (patrně minerální), může tato být položena na stávající vatu. Shora však nesmí přijít materiály nebo fólie s vysokým faktorem difúzního odporu. Dále je potřeba posoudit detail v místě uložení vazníku na obvodové zdivu, kde nezřídka vzniká v důsledku konstrukčního uspořádání tepelný most a také zde může docházet ke kondenzaci a to i v případě dodatečného zateplení. Bylo by tedy nejlépe, kdyby si to prohlédl na místě specialista, který tomu rozumí. Můžete také detaily nafotit a s projektem přinést na osobní bezplatnou poradu v našem poradenském sdružení Energy Centre v Č. Budějovicích. (www.eccb.cz), postačí se telefonicky objednat v konzultačních dnech a hodinách.
V případě položení dodatečné tepelné izolace na bázi vaty přímo na stávající beton půdy, což je také varianta řešení, zůstává aktuální riziko zanedbání hniloby pod záklopem. Způsob řešení detailu uložení je potřeba řešit tak jako tak.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Pokusím se upřesnit popis skladby konstrukce, které moc nerozumím. Střechu tvoří dřevěné vazníky. Spodní pásnice vazníku je zespodu (ze strany podhledu) opatřená bedněním z prken. Na nich je zespodu omítka na rákos. Shora je na prkna položena asfaltová lepenka, patrně pokus o parozábranu. Z polohy v konstrukci je zřejmé, že nemůže být položena v souvislé rovině, protože tomu brání vodorovné dřevěné prvky vazníku. Je tedy vložena pouze v pruzích mezi nimi, nebo je kopíruje? Patrně je na sucho, bez těsněných spojů. Jako parozábrana pak příliš fungovat nemůže. Na lepence je 60 mm čedičové vaty, zbytek je tvořen vzduchovou dutinou do výšky horní hrany spodní pásnice vazníku. Na horní straně spodní pásnice je zase záklop z prken, na nich lepenka a betonový potěr. Skrze tyto vrstvy logicky musejí procházet diagonály vazníku.
Ke kondenzaci dochází kde? Pod spodní nebo pod horní lepenkou? Z popisu vyplývá, že pod horní, tedy nad tepelnou izolací. Dochází tedy k prostupu vodní páry a vlhkosti z interiéru do dutiny mezi podbitím a záklopem a jako „parozábrana“ pak působí horní lepenka překrytá vrstvou betonu. To jsou materiály nepropustné a na vnější straně konstrukce by být neměly.
Nejvhodnějším řešením by bylo odstranění betonové vrstvy a lepenky pod ní. Patrně také záklopu, který může být hnilobou již více napaden. Po odkrytá shora bude možno prohlédnout i stav zakrytého dřeva všech vazníků, provést sanaci a chemické ošetření (pokud to bude stav vyžadovat, ale spíše doporučeno).
Neboť konstrukce nemá funkční parozábranu, měla by skladba zůstat difúzně otevřená. Pokud použijete 30 cm tepelné izolace (patrně minerální), může tato být položena na stávající vatu. Shora však nesmí přijít materiály nebo fólie s vysokým faktorem difúzního odporu. Dále je potřeba posoudit detail v místě uložení vazníku na obvodové zdivu, kde nezřídka vzniká v důsledku konstrukčního uspořádání tepelný most a také zde může docházet ke kondenzaci a to i v případě dodatečného zateplení. Bylo by tedy nejlépe, kdyby si to prohlédl na místě specialista, který tomu rozumí. Můžete také detaily nafotit a s projektem přinést na osobní bezplatnou poradu v našem poradenském sdružení Energy Centre v Č. Budějovicích. (www.eccb.cz), postačí se telefonicky objednat v konzultačních dnech a hodinách.
V případě položení dodatečné tepelné izolace na bázi vaty přímo na stávající beton půdy, což je také varianta řešení, zůstává aktuální riziko zanedbání hniloby pod záklopem. Způsob řešení detailu uložení je potřeba řešit tak jako tak.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice