Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.5.14 / dotaz č. 47798
Dobrý den,
řeším nyní zateplení podlahy/stropu na chalupě. Jedná se o podkrovní místnost, kde je nyní podlaha rozebrána z důvodu rekonstrukce. Skladba směrem z přízemní místnosti je omítka, rákos, prkna a nosné trámky stropu, mezera a nosné trámy podlahy, prkenná podlaha podkroví. Mezera není odvětrána. Na stropě byl zásyp směsi pilin, plev a nejspíš vápna, který jsme odstranili. Přízemní a podkrovní místnost bych mezi sebou rád alespoň částečně zaizoloval z důvodu lokálního vytápění každé místnosti vlastními kamny s tím, že nemusí být vytápěna přízemní místnost a podkroví ano nebo opačně (při obou současně by asi problém nebyl). Podkroví bude zaizolováno ve střešním podbití. A zde je právě problém, protože veškeré odpovědi nalezené např. na vašem portálu mají jasno v tom, kde je teplá a studená strana izolace, což se tady mění. V současné době bych nerad zasahoval do rákosového stropu. Prkna, trámky i původní zásyp byly naprosto suché, dřevo zdravé. Zateplení bych rád provedl minerální vatou cca 10-15 cm, ale nevím zda-li a jak použít parotěsné/propustné zábrany. Mám obavy, aby nazačalo docházet ke kondenzaci vody a zejména znehodnocení dřevěné konstrukce stropu. Nejblíže původnímu řešení, které podle všeho fungovalo dlouhá léta, se mi proto zdálo položit izolaci přímo na prkna stropu bez zábran, případně zachovat co největší prodyšnost oběma směry a chránit izolaci před prachem apod. kontaktními paropropustnými zábranami (např. Jutadach) z obou stran. Na takové řešení jsem však nikde nenarazil a nevím, jestli je vůbec možné a správné a případně jakou stranou je kam položit. Např. na prkna stropu vnější stranou (popisy) dolů, izolace, vnější strana (popisy) nahoru? Izolace nemusí být v plné síle, protože nevadí postupná temperace druhé, momentálně nevytápěné místnosti. Jaký je rozdíl v prodyšnosti podlahy podkroví, pokud budou nahrazena prkna s mezerou podlahovkami na pero-drážku? Díky za odpověď.
řeším nyní zateplení podlahy/stropu na chalupě. Jedná se o podkrovní místnost, kde je nyní podlaha rozebrána z důvodu rekonstrukce. Skladba směrem z přízemní místnosti je omítka, rákos, prkna a nosné trámky stropu, mezera a nosné trámy podlahy, prkenná podlaha podkroví. Mezera není odvětrána. Na stropě byl zásyp směsi pilin, plev a nejspíš vápna, který jsme odstranili. Přízemní a podkrovní místnost bych mezi sebou rád alespoň částečně zaizoloval z důvodu lokálního vytápění každé místnosti vlastními kamny s tím, že nemusí být vytápěna přízemní místnost a podkroví ano nebo opačně (při obou současně by asi problém nebyl). Podkroví bude zaizolováno ve střešním podbití. A zde je právě problém, protože veškeré odpovědi nalezené např. na vašem portálu mají jasno v tom, kde je teplá a studená strana izolace, což se tady mění. V současné době bych nerad zasahoval do rákosového stropu. Prkna, trámky i původní zásyp byly naprosto suché, dřevo zdravé. Zateplení bych rád provedl minerální vatou cca 10-15 cm, ale nevím zda-li a jak použít parotěsné/propustné zábrany. Mám obavy, aby nazačalo docházet ke kondenzaci vody a zejména znehodnocení dřevěné konstrukce stropu. Nejblíže původnímu řešení, které podle všeho fungovalo dlouhá léta, se mi proto zdálo položit izolaci přímo na prkna stropu bez zábran, případně zachovat co největší prodyšnost oběma směry a chránit izolaci před prachem apod. kontaktními paropropustnými zábranami (např. Jutadach) z obou stran. Na takové řešení jsem však nikde nenarazil a nevím, jestli je vůbec možné a správné a případně jakou stranou je kam položit. Např. na prkna stropu vnější stranou (popisy) dolů, izolace, vnější strana (popisy) nahoru? Izolace nemusí být v plné síle, protože nevadí postupná temperace druhé, momentálně nevytápěné místnosti. Jaký je rozdíl v prodyšnosti podlahy podkroví, pokud budou nahrazena prkna s mezerou podlahovkami na pero-drážku? Díky za odpověď.
Vážený pane tazateli !
Z Vašeho popisu mi není vše úplně jasné, ale pokusím se Vám odpovědět.
Z Vašeho textu jsem pochopil, že objekt má nebo bude míst v patře zřejmě zateplenu střechu a Váš dotaz směruje ke stropu nad přízemím = podlaze podkroví.
Pro správnou funkci tepelné izolace střechy je důležité umístění parozábrany na vnitřní straně. To odpovídá požadavku normy, že difuzní odpor vrstev směrem ven má klesat. Tato konstrukce je ovšem mnohem více namáhána tepelně i z hlediska prostupu vodní páry. (Uvnitř + 20, venku třeba max. až -15 nebo -18°C).
U vnitřní konstrukce jsou podmínky trochu jiné a zdaleka ne tak exponované. Nevím Vaši představu o teplotách vnitřního prostředí v přízemí a v podkroví ani to, zda objekt bude užíván trvale či jen občas a zda v tomto mezidobí bude nějak temperován. Domnívám se dle Vašeho popisu, že stropní konstrukci za běžné situace ohrožení kondenzací vlhkosti nehrozí.
Umístění parozábrany vzhledem k uvedenému teplotnímu spádu a vnitřním teplotám prostředí nebude potřebné, a také vzhledem k výši tepelného odporu použité tepelné izolace (také dané sílou izolace), na jehož hodnotu jsou nižší požadavky než u střechy.
Dle normy ČSN 730540-2:2011 tab.3 je součinitel prostupu tepla, požadavek na střechu 0,24W/m2.K. To se docílí při montáži mezi krokvemi osazením cca 23 – 25cm tepelné izolace s vodivostí lambda 0,039W/m.K. (Zhoršení vlastností dané uložením tepelné izolace mezi krokve je zde započteno)
Pokud se bude jednat o strop nad nevytápěným prostorem je požadavek na součinitel prostupu tepla 0,60W/m2.K. K tomu je potřeba osadit cca 7 – 8 cm tepelné izolace s vodivostí lambda 0,039W/m.K, pokud zlepšující vliv stávající konstrukce zanedbáme.
Pokud bude tento strop mezi prostory s teplotním rozdílem do 10°C je požadavek již 1,05W/m2.K. což z hlediska normy odpovídá osazení cca 4 - 5cm tepelné izolace, pokud zlepšující vliv stávající konstrukce zanedbáme.
Dle těchto údajů se Vám snažím doložit, že tepelná izolace má smysl především na tepelné obálce budovy a na vnitřní konstrukce požadavky jsou daleko měkčí. Proto se domnívám, že osazení tepelné izolace přes 8 nebo 10cm v tomto stropu nemá víceméně smysl . U vnitřních konstrukcí se častěji řeší spíše osazení z důvodu omezení kročejového hluku.
Ve vašem případě můžete chránit tepelnou izolací osazením difuzní, tedy paropropustné folie. Použití parozábrany není na místě.
Dle Vašeho dotazu: Difuzní vlastnosti použitím prken pero-drážka se oproti původnímu stavu v absolutní hodnotě o něco zhorší. Není to ovšem problém, který by měl mít nějaký zásadní vliv na funkci a životnost stropní konstrukce.
Za EKIS Liberec Zdeněk Havlát
Z Vašeho popisu mi není vše úplně jasné, ale pokusím se Vám odpovědět.
Z Vašeho textu jsem pochopil, že objekt má nebo bude míst v patře zřejmě zateplenu střechu a Váš dotaz směruje ke stropu nad přízemím = podlaze podkroví.
Pro správnou funkci tepelné izolace střechy je důležité umístění parozábrany na vnitřní straně. To odpovídá požadavku normy, že difuzní odpor vrstev směrem ven má klesat. Tato konstrukce je ovšem mnohem více namáhána tepelně i z hlediska prostupu vodní páry. (Uvnitř + 20, venku třeba max. až -15 nebo -18°C).
U vnitřní konstrukce jsou podmínky trochu jiné a zdaleka ne tak exponované. Nevím Vaši představu o teplotách vnitřního prostředí v přízemí a v podkroví ani to, zda objekt bude užíván trvale či jen občas a zda v tomto mezidobí bude nějak temperován. Domnívám se dle Vašeho popisu, že stropní konstrukci za běžné situace ohrožení kondenzací vlhkosti nehrozí.
Umístění parozábrany vzhledem k uvedenému teplotnímu spádu a vnitřním teplotám prostředí nebude potřebné, a také vzhledem k výši tepelného odporu použité tepelné izolace (také dané sílou izolace), na jehož hodnotu jsou nižší požadavky než u střechy.
Dle normy ČSN 730540-2:2011 tab.3 je součinitel prostupu tepla, požadavek na střechu 0,24W/m2.K. To se docílí při montáži mezi krokvemi osazením cca 23 – 25cm tepelné izolace s vodivostí lambda 0,039W/m.K. (Zhoršení vlastností dané uložením tepelné izolace mezi krokve je zde započteno)
Pokud se bude jednat o strop nad nevytápěným prostorem je požadavek na součinitel prostupu tepla 0,60W/m2.K. K tomu je potřeba osadit cca 7 – 8 cm tepelné izolace s vodivostí lambda 0,039W/m.K, pokud zlepšující vliv stávající konstrukce zanedbáme.
Pokud bude tento strop mezi prostory s teplotním rozdílem do 10°C je požadavek již 1,05W/m2.K. což z hlediska normy odpovídá osazení cca 4 - 5cm tepelné izolace, pokud zlepšující vliv stávající konstrukce zanedbáme.
Dle těchto údajů se Vám snažím doložit, že tepelná izolace má smysl především na tepelné obálce budovy a na vnitřní konstrukce požadavky jsou daleko měkčí. Proto se domnívám, že osazení tepelné izolace přes 8 nebo 10cm v tomto stropu nemá víceméně smysl . U vnitřních konstrukcí se častěji řeší spíše osazení z důvodu omezení kročejového hluku.
Ve vašem případě můžete chránit tepelnou izolací osazením difuzní, tedy paropropustné folie. Použití parozábrany není na místě.
Dle Vašeho dotazu: Difuzní vlastnosti použitím prken pero-drážka se oproti původnímu stavu v absolutní hodnotě o něco zhorší. Není to ovšem problém, který by měl mít nějaký zásadní vliv na funkci a životnost stropní konstrukce.
Za EKIS Liberec Zdeněk Havlát