Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

26.5.14 / dotaz č. 48204
Dobrý den,
odpovídali jste na můj dotaz č.45878 ze 17,2.2014 - děkuji.
Jako SVJ jsme většinově odhlasovali jako nejvýhodnější Vámi doporučenou denostupňovou metodu měření s dálkovým odečtem a provedli poptávku na dodavatele.Někteří zastánci poměrových měřidel však uvádějí, že tato metoda není v souladu s vyhláškou o rozúčtování tepla 370/2001 a proto toto měření nedoporučují.Náš názor je však opačný,měření je jednodušší,stejně drahé a spravedlivější.Proto se ptám a prosím o zjištění(třeba od spolupracovníků) jasné odpovědi:
- je možno tento způsob měření použít aniž bychom porušovali zákon?
- je možno využít pro rozúčtování možnosti dané zák.67/2013,z 1.1.2014,tj.odsouhlasit většinou vlastníků jiná pravidla rozúčtování, odlišná od vyhl.370/2001?
Děkuji za odpověď -
Tepelná pohoda je výslednicí interakce řady faktorů. Kromě tepla šířeného do místnosti z radiátorů se na ni významně podílí rovněž tepelné zisky ze stoupaček, tepelné zisky nebo ztráty z prostupu tepla stěnami a tepelné ztráty spojené s temperováním společných částí objektu. Dále je třeba vzít v úvahu tepelné ztráty, ke kterým dochází u nevýhodně položených bytů, které mají více než 1 ochlazovanou stěnu (přízemní a podstřešní byty a nárožní místnosti) nebo jsou situovány na sever.
Poměrně velmi jednoduše si s touto složitou problematikou dokáže poradit denostupňová metoda, která pomocí čidel v krátkých intervalech registruje teploty v jednotlivých bytech a v centrální jednotce je navíc kombinuje s venkovními teplotami. Pro rozúčtování nákladů má tak k disposici syntetický ukazatel a nemusí se proto zajímat o to, v jakém rozsahu se na daném výsledku podílely výše uvedené zdroje tepla.

Denostupňová metoda měření spotřeby tepla má nespornou výhodu v tom,že není citlivá na hydraulický stav otopného systému.Jinak řečeno i nekvalitně vyaregulovaná nebo nestabilní vytápěcí soustava nemá vliv na přesnost měření.Naměřené údaje,potřebné pro rozúčtování lze odečíst prostřednictvím pověřeného a vyškoleného pracovníka.Rozúčtování nákladu vychází z platné legislativy dané vyhláškou č.372/2001 Sb §4 odst.odst.3. a z příslušných "metodických pokynů"Provozní náklady u popsaného systému denostupňového měření jsou minimální v porovnání s náklady na odečty,případně výměny indikátorů a následným rozúčtováním na měření na radiátorech,vše modifikované trvalou inflací.Velikost nízkých provozních nákladů přispívá k úsporám a rychlé návratnosti investice.Metoda měření řeší problematiku krajních a středových bytů,tak,že krajní byty nedoplácejí na svoji polohou vyšší platbou.Nedostatkem denostupňové metody je ovlivnění nadměrným větráním - i když i to se dá řešit.

zákon 67/2013

§ 6
(1) Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
(2) Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady uvedené v odstavci 1 podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele 372/2001.

Odpovídá:  Ing. Tomáš Krásný* - EKIS Praha, Energetické poradenství tisk