Internetová poradna i-EKIS / odpověď
4.6.14 / dotaz č. 48613
Dobrý den,
měl bych dotaz k zateplení střechy. Je vhodné zateplit rovnou střechu foukanou izolací? Mám plochou střechu, která je nyní větraná (zateplená slabou vrstvou skelné vaty - 40let stará, nad ní vzduchová mezera), vrchní izolace je lepenka na dřevěnném záklopu. Pokud se provede zateplení foukanou izolací, nebude problém účinně odvětrat vlhkost, která se tam bude zákonitě srážet?
Předem děkuji za odpověď.
měl bych dotaz k zateplení střechy. Je vhodné zateplit rovnou střechu foukanou izolací? Mám plochou střechu, která je nyní větraná (zateplená slabou vrstvou skelné vaty - 40let stará, nad ní vzduchová mezera), vrchní izolace je lepenka na dřevěnném záklopu. Pokud se provede zateplení foukanou izolací, nebude problém účinně odvětrat vlhkost, která se tam bude zákonitě srážet?
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Stávající střecha je dvouplášťové konstrukce. To znamená, že spodní plášť je tvořen stropní konstrukcí nad místnostmi a horní plášť prkny s lepenkou má hydroizolační funkci. Základním principem dvouplášťové střechy je účinné provětrání dutiny. Dvouplášťové střechy mají výhodu ve vysoké bezpečnosti z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci. Při dostatečném provětrání dutiny je odvod vlhkosti bezpečně zajištěn.
Vyplnění dutiny izolací znamená, že se z konstrukce stane střecha jednoplášťová. Skladba jednoplášťové střechy se musí vždy posuzovat na kondenzaci, zároveň je potřeba stanovit tloušťku tepelného izolantu tak, aby byla splněna hodnota tepelného odporu dle normy.
Skladba střechy je nahoře vždy ukončena hydroizolací a to je vrstva, která pro vodní páry není prakticky propustná. Z toho plyne požadavek, aby vodní páry z interiéru do skladby jednoplášťové střechy nepronikaly, tedy skladba pod tepelnou izolací musí obsahovat dostatečně účinnou parozábranu. U nových střech to obvykle bývá natavený asfaltový pás s dostatečným difúzním odporem. Ten určitě ve Vaší střeše není, možná bude pod skelnou vatou dehtová lepenka na sucho, ale ta to nezajistí.
V dotazu neuvádíte skladbu konstrukce stropu, takže správný postup nyní je, určit všechny jednotlivé vrstvy stávající konstrukce (materiál, tloušťka a jejich fyzikální vlastnosti) včetně tloušťky dutiny (která je proměnná). Pak skladbu zadat do výpočtu tepla a kondenzace a ověřit jednotlivé možnosti.
V případě, že dutina pláště střechy je dostatečně vysoká a není bezpodmínečně nutné ji vyplnit celou, lze princip provětrání a dvouplášťové střechy ponechat. To však musí vyjít z podrobného proměření a zjištění konstrukce.
Vaše zadání na zateplení střechy firmě nebo projektantovi, který provede posouzení na místě, návrh a výpočty by tedy mělo vycházet z těchto požadavků a předpokladů.
Při návrhu tloušťky dodatečného zateplení střechy by se mělo vycházet ze současné energetické legislativy, která stanovuje v zákoně o hospodaření energií (platné znění 318/2012 Sb.) povinnost plnit požadavky na energetickou náročnost při větší změně dokončené (stávající) stavby, když se jedná o více než 25% obálky budovy. To střecha sama asi tvořit nebude. Nicméně doporučení je, splnit i tak požadavky závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011).
Tato základní tepelně technická norma stanovuje trojí hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu Jsou to hodnoty požadované, doporučené a doporučené pro nízkoenergetickou výstavbu.
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
V případě ploché střechy norma udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,24 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla - U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Vhodné je dostat se na hodnotu doporučenou 0,16.
Na projektantovi (nebo odborném dodavateli) pak je, aby zvolil jak typ foukané izolace, tak i postupovat podle ČSN 73 1901 Navrhování střech, tedy zvolit nejvhodnější řešení.
Péče při přípravě se vyplatí, minimalizuje se tím riziko následných vad, které se obtížně a nákladně napravují.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Stávající střecha je dvouplášťové konstrukce. To znamená, že spodní plášť je tvořen stropní konstrukcí nad místnostmi a horní plášť prkny s lepenkou má hydroizolační funkci. Základním principem dvouplášťové střechy je účinné provětrání dutiny. Dvouplášťové střechy mají výhodu ve vysoké bezpečnosti z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci. Při dostatečném provětrání dutiny je odvod vlhkosti bezpečně zajištěn.
Vyplnění dutiny izolací znamená, že se z konstrukce stane střecha jednoplášťová. Skladba jednoplášťové střechy se musí vždy posuzovat na kondenzaci, zároveň je potřeba stanovit tloušťku tepelného izolantu tak, aby byla splněna hodnota tepelného odporu dle normy.
Skladba střechy je nahoře vždy ukončena hydroizolací a to je vrstva, která pro vodní páry není prakticky propustná. Z toho plyne požadavek, aby vodní páry z interiéru do skladby jednoplášťové střechy nepronikaly, tedy skladba pod tepelnou izolací musí obsahovat dostatečně účinnou parozábranu. U nových střech to obvykle bývá natavený asfaltový pás s dostatečným difúzním odporem. Ten určitě ve Vaší střeše není, možná bude pod skelnou vatou dehtová lepenka na sucho, ale ta to nezajistí.
V dotazu neuvádíte skladbu konstrukce stropu, takže správný postup nyní je, určit všechny jednotlivé vrstvy stávající konstrukce (materiál, tloušťka a jejich fyzikální vlastnosti) včetně tloušťky dutiny (která je proměnná). Pak skladbu zadat do výpočtu tepla a kondenzace a ověřit jednotlivé možnosti.
V případě, že dutina pláště střechy je dostatečně vysoká a není bezpodmínečně nutné ji vyplnit celou, lze princip provětrání a dvouplášťové střechy ponechat. To však musí vyjít z podrobného proměření a zjištění konstrukce.
Vaše zadání na zateplení střechy firmě nebo projektantovi, který provede posouzení na místě, návrh a výpočty by tedy mělo vycházet z těchto požadavků a předpokladů.
Při návrhu tloušťky dodatečného zateplení střechy by se mělo vycházet ze současné energetické legislativy, která stanovuje v zákoně o hospodaření energií (platné znění 318/2012 Sb.) povinnost plnit požadavky na energetickou náročnost při větší změně dokončené (stávající) stavby, když se jedná o více než 25% obálky budovy. To střecha sama asi tvořit nebude. Nicméně doporučení je, splnit i tak požadavky závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011).
Tato základní tepelně technická norma stanovuje trojí hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu Jsou to hodnoty požadované, doporučené a doporučené pro nízkoenergetickou výstavbu.
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
V případě ploché střechy norma udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,24 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla - U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Vhodné je dostat se na hodnotu doporučenou 0,16.
Na projektantovi (nebo odborném dodavateli) pak je, aby zvolil jak typ foukané izolace, tak i postupovat podle ČSN 73 1901 Navrhování střech, tedy zvolit nejvhodnější řešení.
Péče při přípravě se vyplatí, minimalizuje se tím riziko následných vad, které se obtížně a nákladně napravují.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice