Internetová poradna i-EKIS / odpověď
9.6.14 / dotaz č. 48816
Dobrý den, mám RD, který byl postaven v roce +- 1983 a byl to montovaný domek, který je postaven na zděném přízemí, které je zapuštěno asi 0,50 m pod úroveň terénu. Skladba stěny montované části je zevnitř sádrokaron, pod ním slabé prkno , hranol a mezi nimi skelná vata v PVC vaku cca 5 cm silná, prkno heraklit a tenká omítka s břízolitem. V roce 2001, kdy jsem dům koupil a celý nechal zrekonstruovat vč výměny oken a dveří za plastová, jsem nechal zateplit fasádu 8 cm polystyrénem (bílým). Pokud chci dům vytopit, musí mít radiátory teplotu min 70 stupňů. Rád bych dodatečně přidal polystyrém o síle, kterou mi doporučíte, ale zajímá mne jestli toto zateplení pomůže. Byla v roce 2001 mezi dělníky dostatečná zkušenost, nemohlo se stát např, že dali polystyrén tzv na buchty bez rámu z lepidla po obvodu pol. desky. Tím by zřejmě vznikla mezi fasádou a pol deskou vzduchová mezera. Je to na škodu?? Děkuji za radu.
Vážený pane,
ta konstrukce, kterou jste popsal mohla mít před zateplením součinitel prostupu tepla U někde mezi 0,6 až 0,8 W/(m2.K) podle toho jaká vata byla použita a jak pečlivě vyplnila prostor mezi nosníky. Vzhledem k tomu, že vata byla v PVC obalu jak píšete, tak odhaduji, že na vnitřní straně nebyla už žádná jiná parozábrana a konstrukce byla tedy značně netěsná. Přidáním těch vámi zmíněných 8cm PS se součinitel prostupu tepla snížil zhruba na U=0,3 W/(m2.K) t.j. na méně než polovinu. Ta teplota radiátorů by tedy nyní měla být nižší než těch 70°C jak uvádíte. Takže vaše otázka zda vadí eventuelní mezera mezi vrstvou PS a omítky na Heraklitu je rozhodně namístě. Odpověď je ale složitější. Ta mezera by nevadila pokud je omítka souvislá a těsná. Je ale poměrně pravděpodobné, že došlo k jejímu porušení při vrtání hmoždinek a nějaký průstup vzduchu zevnitř do té mezery asi bude. Pokud je ten PS přetažen tmelem a perlinkou a omítka na něm nevykazuje trhliny, tak by to mělo být v ploše dostatečně těsné. Je ovšem pravděpodobné, že netěsnosti budou na okrajích ,hlavně na horní straně pod střechou, možná kolem oken a možná dole (záleží jak je to zakončeno).Bylo by tedy vhodné se na to podívat a dotěsnit třeba polyuretanovou pěnou. Pokud jde o přidání další vrstvy pěnového PS tak je to technicky možné, vyplatilo by se pokračovat s tou vrstvou i na tu zděnou část a nahoře ji navázat těsně na zateplení půdy nebo stropu (nevím jak je to tam řešeno, ale odhaduji, že tam budou také netěsnosti). Přidáním dalších 10cm bílého PS byste snížil prostup tepla ještě na polovinu t.j. přibližně U=0,16 W/(m2.K). Pravděpodobně to ale nebude ekonomicky návratná investice (záleží na tom čím topíte).
Shrnutí:
- je pravděpodobné, že dům je netěsný a těch netěsností může být hodně a budou se obtížně odhalovat. Určitou indikací netěsnosti může být velký pokles vlhkosti vzduchu (řekněme pod 40% i bez větrání) v mrazech nebo v zimě při silnějším větru. Možná by stálo za to nechat udělat Blowerdoor test (viz např. http://www.radion.cz/?menu=door) a při něm zjistit místa hlavních netěsností.
- pokud se rozhodnete přidat další pěnový polystyrén, tak by se možná vyplatilo provést i nějakou další izolaci podkroví respektive stropu nad horním podlažím a podlahy respektive stropu té spodní zděné části . Možná byste se pak dokázal dostat se snížením tepelných ztrát na hodnotu, která by umožnila dotaci ze Zelené úsporám (http://www.novazelenausporam.cz/), což by příznivě ovlivnilo dobu návratnosti. Případně lze uvažovat i o rekuperačním větrání, pokud se dům podaří dokonale zatěsnit.
- v každém případě by možnosti nápravy současného stavu měl posoudit nějaký odborník přímo na místě (nejlépe tím Blowerdoor testem a termokamerou) a bylo by vhodné posoudit zda by šlo využít dotaci a provést ekonomický propočet toho jaká opatření se vyplatí s dotací a jaká i bez dotace (viz např. http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov). Obecně platí, že v případě pochybností je lepší snížit tepelnou ztrátu více než méně; je to určitá pojistka proti zvýšení cen energie v budoucnu.
S pozdravem, Mgr.Karel Murtinger
ta konstrukce, kterou jste popsal mohla mít před zateplením součinitel prostupu tepla U někde mezi 0,6 až 0,8 W/(m2.K) podle toho jaká vata byla použita a jak pečlivě vyplnila prostor mezi nosníky. Vzhledem k tomu, že vata byla v PVC obalu jak píšete, tak odhaduji, že na vnitřní straně nebyla už žádná jiná parozábrana a konstrukce byla tedy značně netěsná. Přidáním těch vámi zmíněných 8cm PS se součinitel prostupu tepla snížil zhruba na U=0,3 W/(m2.K) t.j. na méně než polovinu. Ta teplota radiátorů by tedy nyní měla být nižší než těch 70°C jak uvádíte. Takže vaše otázka zda vadí eventuelní mezera mezi vrstvou PS a omítky na Heraklitu je rozhodně namístě. Odpověď je ale složitější. Ta mezera by nevadila pokud je omítka souvislá a těsná. Je ale poměrně pravděpodobné, že došlo k jejímu porušení při vrtání hmoždinek a nějaký průstup vzduchu zevnitř do té mezery asi bude. Pokud je ten PS přetažen tmelem a perlinkou a omítka na něm nevykazuje trhliny, tak by to mělo být v ploše dostatečně těsné. Je ovšem pravděpodobné, že netěsnosti budou na okrajích ,hlavně na horní straně pod střechou, možná kolem oken a možná dole (záleží jak je to zakončeno).Bylo by tedy vhodné se na to podívat a dotěsnit třeba polyuretanovou pěnou. Pokud jde o přidání další vrstvy pěnového PS tak je to technicky možné, vyplatilo by se pokračovat s tou vrstvou i na tu zděnou část a nahoře ji navázat těsně na zateplení půdy nebo stropu (nevím jak je to tam řešeno, ale odhaduji, že tam budou také netěsnosti). Přidáním dalších 10cm bílého PS byste snížil prostup tepla ještě na polovinu t.j. přibližně U=0,16 W/(m2.K). Pravděpodobně to ale nebude ekonomicky návratná investice (záleží na tom čím topíte).
Shrnutí:
- je pravděpodobné, že dům je netěsný a těch netěsností může být hodně a budou se obtížně odhalovat. Určitou indikací netěsnosti může být velký pokles vlhkosti vzduchu (řekněme pod 40% i bez větrání) v mrazech nebo v zimě při silnějším větru. Možná by stálo za to nechat udělat Blowerdoor test (viz např. http://www.radion.cz/?menu=door) a při něm zjistit místa hlavních netěsností.
- pokud se rozhodnete přidat další pěnový polystyrén, tak by se možná vyplatilo provést i nějakou další izolaci podkroví respektive stropu nad horním podlažím a podlahy respektive stropu té spodní zděné části . Možná byste se pak dokázal dostat se snížením tepelných ztrát na hodnotu, která by umožnila dotaci ze Zelené úsporám (http://www.novazelenausporam.cz/), což by příznivě ovlivnilo dobu návratnosti. Případně lze uvažovat i o rekuperačním větrání, pokud se dům podaří dokonale zatěsnit.
- v každém případě by možnosti nápravy současného stavu měl posoudit nějaký odborník přímo na místě (nejlépe tím Blowerdoor testem a termokamerou) a bylo by vhodné posoudit zda by šlo využít dotaci a provést ekonomický propočet toho jaká opatření se vyplatí s dotací a jaká i bez dotace (viz např. http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov). Obecně platí, že v případě pochybností je lepší snížit tepelnou ztrátu více než méně; je to určitá pojistka proti zvýšení cen energie v budoucnu.
S pozdravem, Mgr.Karel Murtinger