Internetová poradna i-EKIS / odpověď
7.7.14 / dotaz č. 49517
Dobrý den, vzhledem k tomu, že jsem byla vždy maximálně spokojená s Vaší odpovědí, opakovaně využívám možnosti požádat o Váš názor, zkušenost. Jak jsem již psala v předešlých e-mailech, máme postavenou roubenku ze smrkových hranolů tl.31x31cm. Zateplení objektu jsme již vyřešili minule. Nyní se nám jedná o skladu podlah. V podlaze v přízemí je použit polystyren EPS Grey 150, podl. vytápění a anhydrit., nyní řešíme podlahu v 1.NP, kde je dřevěná podlaha. Můj dotaz zní, jak by jste navrhovali vhodně řešit skladbu podlahy v podkroví? V projektu máme navrh.výšku 10cm. Vzhledem k tomu, že se jedná o dřevo, a je nutné vyrovnání roviny mezi trámy, mám obavu, abychom správně využili kročejové izolace, dostatečné zateplení, aby podlaha nevrzala aj. Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Podlaha 1. patra (patrně podkroví) se bude realizovat na nosné konstrukci stropu, kterou tvoří trámy. Očekávám klasický trámový strop s masivními nosníky ve vzdálenostech do 1 m. Je to konstrukce, která bude zřejmě oddělovat prostory se shodným vytápěcím režimem. Pak jsou zde kladeny požadavky především akustické, nikoli na tepelnou izolaci.
Jiná situace by byla v případě, že část podkroví bude tvořit nevytápěná půda, pak i zde bylo nutno vložit do stropu dostatečnou tloušťku tepelné izolace. Pokud nebude plocha vytápěného podkroví stejná jako plocha přízemí, tedy v případě, že jsou stěny pod šikminami posunuté dovnitř, pak je nutno vyřešit zateplení navazujících pruhů stropu u obvodové zdi.
Co se akustiky týče, jsou zde dvě základní kritéria – schopnost konstrukce tlumit zvuk vznikající v sousedním prostoru a pak tlumit hluk kročejový. Na vše jsou normy a odborné výpočty, realita je pak často jiná, většinou vinou nesprávného řešení detailů.
Požadavky na hlukovou izolaci udává ČSN 73 0532, zde se jedná o konstrukci stropu mezi místnostmi buď téhož bytu, nebo různých bytů. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost a ochrana proti kročejovému hluku. V daném případě se jedná o oba případy.
Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká v sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je úměrná hmotnosti použitých materiálů, v případě konstrukcí dvojitých jde o vzájemný poměr plošných hmotností, správnou volbu šířky vzduchové mezery, materiálu pohlcovače vloženého do mezery apod. Z hlediska kročejového hluku jde o utlumení kroků nebo zvuku vznikajícího například pádem předmětů na podlahu.
ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost pro strop mezi byty R´W ≥ 52 dB, v rámci jednoho bytu pak pouze R´W ≥ 42 dB Prakticky to znamená, že strop by měl mít laboratorní neprůzvučnost RW ≥ 55 dB, protože podmínku je potřeba navýšit o bezpečnostní přirážku cca 3 dB. Pro každý strop je nutno hodnoty spočítat dle konkrétní skladby stropu. I když se bude jednat o tentýž byt, stejně bych doporučil dodržet podmínky přísnější, tedy jako pro dva oddělené byty, někdo je na hluk citlivější a je to pak nepříjemné.
Pokud jde o kročejovou izolaci - novou podlahu nutno koncipovat jako plovoucí desku. Požadavek pro kročejový hluk, který stanovuje výše zmíněná norma, je L´w < 68 dB, v rámci jednoho bytu je L´w < 58 dB. Jako účinná ochrana se zde uplatňují správně provedené plovoucí podlahy.
Co to znamená prakticky:
Pokud budete chtít mít pohledové trámy zespodu, pak na vlastní využitelnou tloušťku stropu nezbyde dost místa a bude nutno sem dát nějakou hmotnou vrstvu. Pokud bude pod trámy zavěšen podhled, bude se již jednat o konstrukci dvojitou a tam lze dosáhnout lepších hodnot útlumu hluku, aniž by se musel strop přitížit nějakou hmotnou vrstvou, která je důležitá pro neprůzvučnost.
Z hlediska akustiky jsou výhodné betonové desky, které však zatěžují strop a mokrý proces také ke dřevostavbě moc nesedí. Nahradit beton lze suchou montáží podlahových desek (SDK, Cetris, OSB apod.). Pod nimi musí být vlastní kročejová izolace (zpravidla tuhá deska z MV kolem 3 cm), která je položena na záklop, který je na trámech. Skladba s viditelnými trámy by mohla vypadat (zespodu) – viditelné trámy, záklop z fošen, OSB deska, vláknitá izolace Steprock, 2x deska podlahová (SDK, Cetris, OSB apod.), nášlapná vrstva. Akusticky to nebude nic moc. Vylepšit lze například vložením vrstvy betonových dlaždic, které zvýší neprůzvučnost. Staticky je ale strop potřeba posoudit na to zatížení. Se spodním zavěšeným podhledem ze sádrokartonu pod trámy a vrstvou min. vaty pod trámy strop výpočtově vyjde lépe a bude lepší i reálně.
Pokud to chcete mít dobře, doporučuji obrátit se na specializovanou kancelář v oboru akustiky, aby provedla návrh nejvhodnější skladby a výpočtové posouzení. Také stanoví způsob provedení detailů – ty jsou velmi důležité především při provádění plovoucích desek podlah na kročejový hluk.
Vzorové skladby i s vypočtenými akustickými hodnotami najdete na webových stránkách výrobců kročejových vláknitých izolací (např. Rockwoll nebo Ursa) nebo výrobců podlahových desek (např. Rigips a další). Tyto přístupné technické podklady mohou být dobrou inspirací, jsou zde obrázky s popisem spočtené Rw a Lw., lze si to porovnat apod.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Podlaha 1. patra (patrně podkroví) se bude realizovat na nosné konstrukci stropu, kterou tvoří trámy. Očekávám klasický trámový strop s masivními nosníky ve vzdálenostech do 1 m. Je to konstrukce, která bude zřejmě oddělovat prostory se shodným vytápěcím režimem. Pak jsou zde kladeny požadavky především akustické, nikoli na tepelnou izolaci.
Jiná situace by byla v případě, že část podkroví bude tvořit nevytápěná půda, pak i zde bylo nutno vložit do stropu dostatečnou tloušťku tepelné izolace. Pokud nebude plocha vytápěného podkroví stejná jako plocha přízemí, tedy v případě, že jsou stěny pod šikminami posunuté dovnitř, pak je nutno vyřešit zateplení navazujících pruhů stropu u obvodové zdi.
Co se akustiky týče, jsou zde dvě základní kritéria – schopnost konstrukce tlumit zvuk vznikající v sousedním prostoru a pak tlumit hluk kročejový. Na vše jsou normy a odborné výpočty, realita je pak často jiná, většinou vinou nesprávného řešení detailů.
Požadavky na hlukovou izolaci udává ČSN 73 0532, zde se jedná o konstrukci stropu mezi místnostmi buď téhož bytu, nebo různých bytů. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost a ochrana proti kročejovému hluku. V daném případě se jedná o oba případy.
Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká v sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je úměrná hmotnosti použitých materiálů, v případě konstrukcí dvojitých jde o vzájemný poměr plošných hmotností, správnou volbu šířky vzduchové mezery, materiálu pohlcovače vloženého do mezery apod. Z hlediska kročejového hluku jde o utlumení kroků nebo zvuku vznikajícího například pádem předmětů na podlahu.
ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost pro strop mezi byty R´W ≥ 52 dB, v rámci jednoho bytu pak pouze R´W ≥ 42 dB Prakticky to znamená, že strop by měl mít laboratorní neprůzvučnost RW ≥ 55 dB, protože podmínku je potřeba navýšit o bezpečnostní přirážku cca 3 dB. Pro každý strop je nutno hodnoty spočítat dle konkrétní skladby stropu. I když se bude jednat o tentýž byt, stejně bych doporučil dodržet podmínky přísnější, tedy jako pro dva oddělené byty, někdo je na hluk citlivější a je to pak nepříjemné.
Pokud jde o kročejovou izolaci - novou podlahu nutno koncipovat jako plovoucí desku. Požadavek pro kročejový hluk, který stanovuje výše zmíněná norma, je L´w < 68 dB, v rámci jednoho bytu je L´w < 58 dB. Jako účinná ochrana se zde uplatňují správně provedené plovoucí podlahy.
Co to znamená prakticky:
Pokud budete chtít mít pohledové trámy zespodu, pak na vlastní využitelnou tloušťku stropu nezbyde dost místa a bude nutno sem dát nějakou hmotnou vrstvu. Pokud bude pod trámy zavěšen podhled, bude se již jednat o konstrukci dvojitou a tam lze dosáhnout lepších hodnot útlumu hluku, aniž by se musel strop přitížit nějakou hmotnou vrstvou, která je důležitá pro neprůzvučnost.
Z hlediska akustiky jsou výhodné betonové desky, které však zatěžují strop a mokrý proces také ke dřevostavbě moc nesedí. Nahradit beton lze suchou montáží podlahových desek (SDK, Cetris, OSB apod.). Pod nimi musí být vlastní kročejová izolace (zpravidla tuhá deska z MV kolem 3 cm), která je položena na záklop, který je na trámech. Skladba s viditelnými trámy by mohla vypadat (zespodu) – viditelné trámy, záklop z fošen, OSB deska, vláknitá izolace Steprock, 2x deska podlahová (SDK, Cetris, OSB apod.), nášlapná vrstva. Akusticky to nebude nic moc. Vylepšit lze například vložením vrstvy betonových dlaždic, které zvýší neprůzvučnost. Staticky je ale strop potřeba posoudit na to zatížení. Se spodním zavěšeným podhledem ze sádrokartonu pod trámy a vrstvou min. vaty pod trámy strop výpočtově vyjde lépe a bude lepší i reálně.
Pokud to chcete mít dobře, doporučuji obrátit se na specializovanou kancelář v oboru akustiky, aby provedla návrh nejvhodnější skladby a výpočtové posouzení. Také stanoví způsob provedení detailů – ty jsou velmi důležité především při provádění plovoucích desek podlah na kročejový hluk.
Vzorové skladby i s vypočtenými akustickými hodnotami najdete na webových stránkách výrobců kročejových vláknitých izolací (např. Rockwoll nebo Ursa) nebo výrobců podlahových desek (např. Rigips a další). Tyto přístupné technické podklady mohou být dobrou inspirací, jsou zde obrázky s popisem spočtené Rw a Lw., lze si to porovnat apod.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice