Internetová poradna i-EKIS / odpověď
8.12.14 / dotaz č. 54036
Dobrý den,
rád bych dostal nějakou cennou radu ohledně zateplení staršího kamenného domu (tl. zdiva 670mm).
Zdivo je navlhlé - bude provedena injektáž. Dostal jsem pár rad jak tento problém řešit. Jedna z nich byla provést zateplení ze strany interiéru. Tato varianta mi příliš nevyhovuje kvůli neřešitelným tepelným mostům a dále mám obavy, že mezi izolací a zdivem bude kondenzovat vlhkost z interiéru. Prosím o radu.
rád bych dostal nějakou cennou radu ohledně zateplení staršího kamenného domu (tl. zdiva 670mm).
Zdivo je navlhlé - bude provedena injektáž. Dostal jsem pár rad jak tento problém řešit. Jedna z nich byla provést zateplení ze strany interiéru. Tato varianta mi příliš nevyhovuje kvůli neřešitelným tepelným mostům a dále mám obavy, že mezi izolací a zdivem bude kondenzovat vlhkost z interiéru. Prosím o radu.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Při zateplení staršího kamenného zdiva bez izolace proti zemní vlhkosti jen nutné zohlednit vlhkost zdiva a stupeň zasolení. To znamená po provedení injektáže nechat zdivo zbavené původních omítek vyschnout a pak provést odběr vzorků a laboratorní určení vlhkosti a salinity. To zdarma jsou schopni provést technicky výrobců zateplovacích systémů. Následně lze udělat zodpovědný návrh vhodného zateplení.
Pokud jde o zateplení zvenku nebo z interiéru, určitě je lépe preferovat exteriér. Především proto, že lze přidat na tloušťce tepelné izolace tak, aby byly splněny požadavky současné legislativy, tedy u zásahu do fasád se jedná o více než 25% obálky a tudíž je potřeba splnit vyhlášku o energetické náročnosti staveb, prakticky dosáhnout doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U dle ČSN 73 0540-2.
V případě vyšší vlhkosti, pokud nedojde po injektáži k dostatečnému vysušení zdiva, je potřeba ponechat po zateplení konstrukci difúzně otevřenou.
Vhodnou variantou řešení zateplení je použití odvětrávané fasády, kde se používá izolant z minerální vaty (µ<1,5 tedy téměř dokonale paropropustný) v potřebné tloušťce dle požadavku zateplení. Vlhkost vycházející z konstrukce je odvětrávána vzduchovou dutinou tl. 4 cm, která je mezi tepelnou izolací a fasádním předsazeným obkladem. Toto je systém, který se doporučuje na vlhké zdivo a na zdivo z kamene. Principem je, že umožňujeme maximální odvod vlhkosti.
Druhou variantou je zateplovací systém Baumit Open nebo Clima Plus od Weber případně jiný výrobce, který se vyznačuje díky perforacím polystyrénové desky vyšší propustností pro vodní páry. Fasádní desky reflect se vyznačují propustností µ<10 a tepelnou vodivostí λ 0,031 W/m.K. To jsou dobré vlastnosti, ale je potřeba si uvědomit, že pro kontaktní zateplovací systémy platí obecná technická pravidla, kde se mimo jiné říká, že vlhkost zdiva pod systém by měla být max. 5%. Pro vlhké a zasolené zdivo je pak určen systém Baumit Open S se sanačním účinkem a podobné systémy, kde lze připustit vlhkost o něco větší. Hranice přípustné vlhkosti a obsahu solí obecně výrobce neudává a proto je nutno se obrátit na technika výrobce, aby udělal potřebný odběr a rozbor vzorků zdiva a posoudil vhodnost navrženého řešení pro dané kamenné zdivo. Návrh zateplení by měl zohlednit tepelné mosty, především na soklové části a v návaznosti na střechu.
Zateplení ze strany interiéru lze považovat jen za jakési nouzové řešení, které nevyřeší tepelné mosty a tudíž by se o něm uvažovalo jen v případě některých jednotlivých konstrukcí. Systémy vnitřního zateplení mají výrobci dřevovláknitých izolačních desek, například Steico a Hofatex nebo Pavatex, případně desky Pura apod. Tato řešení jsou podmíněna tepelně technickým výpočtem kondenzace v konstrukci, který je nezbytné provést, aby se kondenzace vyloučila.
S pozdravem
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Při zateplení staršího kamenného zdiva bez izolace proti zemní vlhkosti jen nutné zohlednit vlhkost zdiva a stupeň zasolení. To znamená po provedení injektáže nechat zdivo zbavené původních omítek vyschnout a pak provést odběr vzorků a laboratorní určení vlhkosti a salinity. To zdarma jsou schopni provést technicky výrobců zateplovacích systémů. Následně lze udělat zodpovědný návrh vhodného zateplení.
Pokud jde o zateplení zvenku nebo z interiéru, určitě je lépe preferovat exteriér. Především proto, že lze přidat na tloušťce tepelné izolace tak, aby byly splněny požadavky současné legislativy, tedy u zásahu do fasád se jedná o více než 25% obálky a tudíž je potřeba splnit vyhlášku o energetické náročnosti staveb, prakticky dosáhnout doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U dle ČSN 73 0540-2.
V případě vyšší vlhkosti, pokud nedojde po injektáži k dostatečnému vysušení zdiva, je potřeba ponechat po zateplení konstrukci difúzně otevřenou.
Vhodnou variantou řešení zateplení je použití odvětrávané fasády, kde se používá izolant z minerální vaty (µ<1,5 tedy téměř dokonale paropropustný) v potřebné tloušťce dle požadavku zateplení. Vlhkost vycházející z konstrukce je odvětrávána vzduchovou dutinou tl. 4 cm, která je mezi tepelnou izolací a fasádním předsazeným obkladem. Toto je systém, který se doporučuje na vlhké zdivo a na zdivo z kamene. Principem je, že umožňujeme maximální odvod vlhkosti.
Druhou variantou je zateplovací systém Baumit Open nebo Clima Plus od Weber případně jiný výrobce, který se vyznačuje díky perforacím polystyrénové desky vyšší propustností pro vodní páry. Fasádní desky reflect se vyznačují propustností µ<10 a tepelnou vodivostí λ 0,031 W/m.K. To jsou dobré vlastnosti, ale je potřeba si uvědomit, že pro kontaktní zateplovací systémy platí obecná technická pravidla, kde se mimo jiné říká, že vlhkost zdiva pod systém by měla být max. 5%. Pro vlhké a zasolené zdivo je pak určen systém Baumit Open S se sanačním účinkem a podobné systémy, kde lze připustit vlhkost o něco větší. Hranice přípustné vlhkosti a obsahu solí obecně výrobce neudává a proto je nutno se obrátit na technika výrobce, aby udělal potřebný odběr a rozbor vzorků zdiva a posoudil vhodnost navrženého řešení pro dané kamenné zdivo. Návrh zateplení by měl zohlednit tepelné mosty, především na soklové části a v návaznosti na střechu.
Zateplení ze strany interiéru lze považovat jen za jakési nouzové řešení, které nevyřeší tepelné mosty a tudíž by se o něm uvažovalo jen v případě některých jednotlivých konstrukcí. Systémy vnitřního zateplení mají výrobci dřevovláknitých izolačních desek, například Steico a Hofatex nebo Pavatex, případně desky Pura apod. Tato řešení jsou podmíněna tepelně technickým výpočtem kondenzace v konstrukci, který je nezbytné provést, aby se kondenzace vyloučila.
S pozdravem
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice