Internetová poradna i-EKIS / odpověď
29.12.14 / dotaz č. 54482
Dobrý den,
Měli bychom na Vás dotaz:
V domě (Bytové družstvo) z centrálním zásobováním tepla si jeden nájemce (bohužel bez souhlasu vlastníka tedy BD) nainstaloval "speciální designová otopná tělesa J.. W...", na které však dle sdělení výrobce níže nelze nainstalovat RTN poměrové měřiče tepla. Jakou metodikou danému nájemci náklad pro vyúčtování tepla stanovit?
Děkuji za odpověď
odpověď výrobce radiátorů: bohužel Vás asi zklamu, ale na tento typ radiátorů nelze použít poměrové měřiče tepla.
"JW" je konvektor s lamelovým výměníkem a tudíž nemá sálavou složku tepla. Poměrové měřiče jsou určeny právě pro radiátory se sálavou složkou.
S pozdravem
xxx
technická podpora prodeje
Měli bychom na Vás dotaz:
V domě (Bytové družstvo) z centrálním zásobováním tepla si jeden nájemce (bohužel bez souhlasu vlastníka tedy BD) nainstaloval "speciální designová otopná tělesa J.. W...", na které však dle sdělení výrobce níže nelze nainstalovat RTN poměrové měřiče tepla. Jakou metodikou danému nájemci náklad pro vyúčtování tepla stanovit?
Děkuji za odpověď
odpověď výrobce radiátorů: bohužel Vás asi zklamu, ale na tento typ radiátorů nelze použít poměrové měřiče tepla.
"JW" je konvektor s lamelovým výměníkem a tudíž nemá sálavou složku tepla. Poměrové měřiče jsou určeny právě pro radiátory se sálavou složkou.
S pozdravem
xxx
technická podpora prodeje
Vážený pane,
srdečně Vás zdravím a děkuji za Váš dotaz.
Popsaná situace je poněkud složitější a domnívám se, že pro její řešení bude nezbytné využít soudního znalce v oboru. Jak sám uvádíte, první problém je v tom, že si nájemce dostatečně nezjistil technické parametry a možnosti použití indikátorů na pořizovaných otopných tělesech (o nutnosti vybavit otopná tělesa indikátory se hovoří už dlouho, a to i ve veřejných médiích). To, že změnu provedl bez souhlasu vlastníka, ani nekomentuji.
Pokud se podíváme do platné legislativy, můžeme použití Vyhlášku 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Konkrétně se jedná o § 4 Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce, ve kterém se v odstavci (7) píče, cituji: „Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.“
Osobně se však domnívám, že tento postup by asi vyvolat značný odpor nájemce. V daném odstavci se totiž vůbec neuvažuje o situaci, kdy měření není technicky možné. Pokud není technicky možné, tak nájemce nesplní podmínku instalace, pokud přesto indikátory nainstaluje, dojde k jejich ovlivnění. Otázkou je, zda firma instalující uvedená speciální otopná tělesa nájemce prokazatelně informovala o skutečnosti, že na tomto typu není použití indikátorů technicky možné resp., že by docházelo ke zkreslování hodnot. Pak se může nájemce právně domáhat náhrady od dodavatele daných otopných těles. Pokud však o této skutečnosti byl prokazatelně informován, je celé břemeno na něm.
Pokud se ještě vrátím k výše uvedené vyhlášce, tak v § 6 Zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce, najdeme v odstavci (4), cituji: „Při poruše měřiče tepelné energie, indikátoru vytápění nebo instalovaného vodoměru vlastník spotřební složku za dobu poruchy stanoví podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období.“ Ale samozřejmě vyvstává otázka, zda je možné technickou nemožnost instalace indikátoru prohlásit za poruchu indikátoru vytápění? Osobně se domnívám, že nikoliv.
Na druhou stranu do dané situace se dostal nájemce vlastní vinou. Další možnosti, které mě napadají, již nejsou v dikci legislativy, a proto se domnívám, že bude potřeba situaci řešit pomocí soudního znalce v oblasti rozúčtování a vyúčtování tepla v bytových domech. Vede mě k tomu skutečnost, že (jak jsem už uvedl) v dikci stávající legislativy situaci zřejmě nepůjde vyřešit tak, abyste měli dostatečnou oporu v zákonech či vyhláškách.
S poděkováním za využití této bezplatné poradenské služby EKIS MPO srdečně zdraví
Ing. Libor Lenža, poradce
Regionální energetické centrum, o. p. s. Valašské Meziříčí
EKIS MPO
srdečně Vás zdravím a děkuji za Váš dotaz.
Popsaná situace je poněkud složitější a domnívám se, že pro její řešení bude nezbytné využít soudního znalce v oboru. Jak sám uvádíte, první problém je v tom, že si nájemce dostatečně nezjistil technické parametry a možnosti použití indikátorů na pořizovaných otopných tělesech (o nutnosti vybavit otopná tělesa indikátory se hovoří už dlouho, a to i ve veřejných médiích). To, že změnu provedl bez souhlasu vlastníka, ani nekomentuji.
Pokud se podíváme do platné legislativy, můžeme použití Vyhlášku 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Konkrétně se jedná o § 4 Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce, ve kterém se v odstavci (7) píče, cituji: „Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.“
Osobně se však domnívám, že tento postup by asi vyvolat značný odpor nájemce. V daném odstavci se totiž vůbec neuvažuje o situaci, kdy měření není technicky možné. Pokud není technicky možné, tak nájemce nesplní podmínku instalace, pokud přesto indikátory nainstaluje, dojde k jejich ovlivnění. Otázkou je, zda firma instalující uvedená speciální otopná tělesa nájemce prokazatelně informovala o skutečnosti, že na tomto typu není použití indikátorů technicky možné resp., že by docházelo ke zkreslování hodnot. Pak se může nájemce právně domáhat náhrady od dodavatele daných otopných těles. Pokud však o této skutečnosti byl prokazatelně informován, je celé břemeno na něm.
Pokud se ještě vrátím k výše uvedené vyhlášce, tak v § 6 Zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce, najdeme v odstavci (4), cituji: „Při poruše měřiče tepelné energie, indikátoru vytápění nebo instalovaného vodoměru vlastník spotřební složku za dobu poruchy stanoví podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období.“ Ale samozřejmě vyvstává otázka, zda je možné technickou nemožnost instalace indikátoru prohlásit za poruchu indikátoru vytápění? Osobně se domnívám, že nikoliv.
Na druhou stranu do dané situace se dostal nájemce vlastní vinou. Další možnosti, které mě napadají, již nejsou v dikci legislativy, a proto se domnívám, že bude potřeba situaci řešit pomocí soudního znalce v oblasti rozúčtování a vyúčtování tepla v bytových domech. Vede mě k tomu skutečnost, že (jak jsem už uvedl) v dikci stávající legislativy situaci zřejmě nepůjde vyřešit tak, abyste měli dostatečnou oporu v zákonech či vyhláškách.
S poděkováním za využití této bezplatné poradenské služby EKIS MPO srdečně zdraví
Ing. Libor Lenža, poradce
Regionální energetické centrum, o. p. s. Valašské Meziříčí
EKIS MPO