Internetová poradna i-EKIS / odpověď
6.2.15 / dotaz č. 55044
Dobrý den,mam dotaz ohledně zateplení stropů, který se skládá z omítky, palachu, desek a trámů výšky 25 cm. Chtěl bych provést zateplení vatou DEKWOOL G039r. Jaká je nutná výška vaty pro zateplení u průchozí půdy? Jedná se o zateplení stropů nad kuchyní, jídelnou a koupelnou.
Děkuji.
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Stropní konstrukci lze zateplit položením tepelné izolace shora. Pokud není na nosných trámech záklop, lze i posoudit jejich stav, chemicky je preventivně ošetřit a první vrstvu izolace vložit mezi ně. Důležité je, že druhá vrstva bude probíhat v souvislé vrstvě nad trámy. Pokud je nahoře záklop, bude izolace položena na něm, tedy ve všech vrstvách souvisle.
K normovým doporučením na tloušťku izolace - při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučil bych dostat se alespoň na hodnotu pod 0,20 (W/m2.K).
Výhodou zateplení ze strany půdy je, že izolaci je možno i kdykoli později doplnit. Pokud ale nyní zateplíte strop na úroveň doporučení ČSN, velmi příznivě se to projeví na úspoře nákladů na výtápění a především v tepelné pohodě místnosti. Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu, tedy i ty stávající, ty ale izolují málo.
Pro splnění doporučených hodnot dle současné platné normy je nutno počítat se zateplením tepelnou izolací v celkové tloušťce minimálně 20 (2 souvislé vrstvy na podlaze půdy) nebo až 24-30 cm (jedna vrstva mezi trámy, druhá nad nimi souvisle). Záleží na výšce trámů.
Pokud by se uvažovalo o lepším standardu, například splnit hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,15 (W/m2.K), pak to odpovídá 34 až 38 cm tepelné izolace.
Dále je nutné ošetřit dobře tepelné mosty, tedy například přesahy izolace přes korunu obvodového zdiva. Provedení zde musí vyjít z konkrétní podoby detailu.
Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože (kladou se do dvojitého křížového roštu) nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (to uváděný materiál je). Pokud je izolace ve 2 vrstvách, spáry by se měly prostřídat, neměly by vzniknout mezery jednotlivými rohožemi. Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren.
Skladba by se neměla shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Současná skladba totiž na spodním líci parozábranu nemá. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod a zajistit odvětrání půdy.
Pokud je nutno zajistit chůzi po části půdy, postačí dřevěné lávky, pro využití pak jednoduchá dřevěná podlaha z prken na sraz s mezerami. OSB desky neumožňují dobré větrání skladby a často na jejich spodním líci dochází ke kondenzaci a plesnivění.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Stropní konstrukci lze zateplit položením tepelné izolace shora. Pokud není na nosných trámech záklop, lze i posoudit jejich stav, chemicky je preventivně ošetřit a první vrstvu izolace vložit mezi ně. Důležité je, že druhá vrstva bude probíhat v souvislé vrstvě nad trámy. Pokud je nahoře záklop, bude izolace položena na něm, tedy ve všech vrstvách souvisle.
K normovým doporučením na tloušťku izolace - při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučil bych dostat se alespoň na hodnotu pod 0,20 (W/m2.K).
Výhodou zateplení ze strany půdy je, že izolaci je možno i kdykoli později doplnit. Pokud ale nyní zateplíte strop na úroveň doporučení ČSN, velmi příznivě se to projeví na úspoře nákladů na výtápění a především v tepelné pohodě místnosti. Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu, tedy i ty stávající, ty ale izolují málo.
Pro splnění doporučených hodnot dle současné platné normy je nutno počítat se zateplením tepelnou izolací v celkové tloušťce minimálně 20 (2 souvislé vrstvy na podlaze půdy) nebo až 24-30 cm (jedna vrstva mezi trámy, druhá nad nimi souvisle). Záleží na výšce trámů.
Pokud by se uvažovalo o lepším standardu, například splnit hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,15 (W/m2.K), pak to odpovídá 34 až 38 cm tepelné izolace.
Dále je nutné ošetřit dobře tepelné mosty, tedy například přesahy izolace přes korunu obvodového zdiva. Provedení zde musí vyjít z konkrétní podoby detailu.
Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože (kladou se do dvojitého křížového roštu) nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (to uváděný materiál je). Pokud je izolace ve 2 vrstvách, spáry by se měly prostřídat, neměly by vzniknout mezery jednotlivými rohožemi. Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren.
Skladba by se neměla shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Současná skladba totiž na spodním líci parozábranu nemá. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod a zajistit odvětrání půdy.
Pokud je nutno zajistit chůzi po části půdy, postačí dřevěné lávky, pro využití pak jednoduchá dřevěná podlaha z prken na sraz s mezerami. OSB desky neumožňují dobré větrání skladby a často na jejich spodním líci dochází ke kondenzaci a plesnivění.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice