Internetová poradna i-EKIS / odpověď
12.3.15 / dotaz č. 55851
Dobrý den.
Chtěl bych zateplit podlahu půdy (nejvyšší strop rodinného domu) a půdu nechat nevytápěnou. Strop je dělaný ze železných traverz mezi kterými jsou hurdisky a na nich je udělaný pilinobeton. Nad tím je ještě asi malá vrstva betonu jako podlaha.
Na podlaze leží trámy, na kterých je udělaná konstrukce střechy.
Změřil jsem, ze mi stropem utíka cca 40% tepla.
Nyní bych chtěl strop jen zateplit, ale do budoucna bych chtěl, aby byla podlaha na půdě pochozí.
Je potřeba udělat i parozábranu? Nebo jaká by musela být vrstva izolace, aby tam parozábrana být nemusela?
Jaké materiály o jaké tloušťce mi doporučíte?
Druhý dotaz: Traverzy jsou položené na obvodových zdech a na koncích tvoří zřejmě tepelné mosty, protože se mi v bytě objevuje plíseň - nejvíce v rozích místností, občas podél stěny.
Je na tohle nějaké řešení? Dům ma jen klasickou omítku.
Můžu udělat kolem dokola domu pás z vaty nebo polystyrenu, ale to bude vypadat divně...
Celý dům zateplovat nebudeme - stěny jsou z plynosilikátu 40cm.
Děkuji za informaci.
Chtěl bych zateplit podlahu půdy (nejvyšší strop rodinného domu) a půdu nechat nevytápěnou. Strop je dělaný ze železných traverz mezi kterými jsou hurdisky a na nich je udělaný pilinobeton. Nad tím je ještě asi malá vrstva betonu jako podlaha.
Na podlaze leží trámy, na kterých je udělaná konstrukce střechy.
Změřil jsem, ze mi stropem utíka cca 40% tepla.
Nyní bych chtěl strop jen zateplit, ale do budoucna bych chtěl, aby byla podlaha na půdě pochozí.
Je potřeba udělat i parozábranu? Nebo jaká by musela být vrstva izolace, aby tam parozábrana být nemusela?
Jaké materiály o jaké tloušťce mi doporučíte?
Druhý dotaz: Traverzy jsou položené na obvodových zdech a na koncích tvoří zřejmě tepelné mosty, protože se mi v bytě objevuje plíseň - nejvíce v rozích místností, občas podél stěny.
Je na tohle nějaké řešení? Dům ma jen klasickou omítku.
Můžu udělat kolem dokola domu pás z vaty nebo polystyrenu, ale to bude vypadat divně...
Celý dům zateplovat nebudeme - stěny jsou z plynosilikátu 40cm.
Děkuji za informaci.
Dobrý den,
pro splnění aktuálního požadavku tepelně-technické normy ČSN 73 0540-2 potřebujete podlahu půdy doplnit tepelnou izolací tl. 50 mm, pro splnění doporučených hodnot to bude 100 mm. Doporučoval bych tl. minimálně 100 mm, čímž dosáhnete snížení tepelné ztráty touto konstrukcí o 70%.
Jedna z možných skladeb pochůzné podlahy půdy je:
- omítka
- hurdisky
- pilinobeton tl. cca 120 mm
- betonová mazanina tl. cca 30 mm
nové vrstvy
- vyrovnání podkladu např. suchým pískem
- desky z pěnového polystyrenu určené do podlah 2 x 50 mm, spáry desek vystřídat
- 2x OSB desky, spáry desek vystřídat, desky mezi sebou šroubované
Mezi OSB deskou a navazujícími konstrukcemi je třeba nechat spáru cca 10 mm pro realizaci dilatačních pohybů desek. Skladbu doporučuji realizovat také na obvodové stěny vystupující nad rovinu podlahy půdy, a to výšky minimálně 500 mm.
Pokud je prostor dostatečně větrán otvory velikosti cca 1/100 půdorysné plochy půdy, nehrozí nadměrná kondenzace vodní páry ve skladbě podlahy a parozábrana není nutná. Dostatečná vzduchotěsnost skladby je zajištěna stávajícími vrstvami stropu.
Situace s plísní na styku stěna-strop by se měla zlepšit výše popsaným zateplením půdy. Pokud nechcete nebo nemůžete zateplit fasádu domu, můžete riziko růstu plísní dále snížit udržováním vlhkosti vnitřního vzduchu v zimním období do 50%. Nejjednodušším způsobem jak to zajistit, je nárazové větrání při překročení vlhkosti. Vlhkost můžete sledovat vlhkoměrem s alarmem při překročení nastavené hodnoty vlhkosti. Další možností jak větrat avšak neplýtvat energií je instalace větrací jednotky s rekuperací energie z odpadního vzduchu. Větrací jednotka může být centrální pro celý dům nebo lokální do místností, kde se nejčastěji zdržujete tj. ložnice, obývací pokoj a dětský pokoj. Jednotku pro jednu místnost pořídíte od deseti tisíc korun včetně montáže. Info najdete například na http://www.regulus.cz/cz/rekuperacni-jednotka-hr100w-pro-1-mistnost.
Hezký den
Ing. Ctibor Hůlka
EKIS Trutnov
pro splnění aktuálního požadavku tepelně-technické normy ČSN 73 0540-2 potřebujete podlahu půdy doplnit tepelnou izolací tl. 50 mm, pro splnění doporučených hodnot to bude 100 mm. Doporučoval bych tl. minimálně 100 mm, čímž dosáhnete snížení tepelné ztráty touto konstrukcí o 70%.
Jedna z možných skladeb pochůzné podlahy půdy je:
- omítka
- hurdisky
- pilinobeton tl. cca 120 mm
- betonová mazanina tl. cca 30 mm
nové vrstvy
- vyrovnání podkladu např. suchým pískem
- desky z pěnového polystyrenu určené do podlah 2 x 50 mm, spáry desek vystřídat
- 2x OSB desky, spáry desek vystřídat, desky mezi sebou šroubované
Mezi OSB deskou a navazujícími konstrukcemi je třeba nechat spáru cca 10 mm pro realizaci dilatačních pohybů desek. Skladbu doporučuji realizovat také na obvodové stěny vystupující nad rovinu podlahy půdy, a to výšky minimálně 500 mm.
Pokud je prostor dostatečně větrán otvory velikosti cca 1/100 půdorysné plochy půdy, nehrozí nadměrná kondenzace vodní páry ve skladbě podlahy a parozábrana není nutná. Dostatečná vzduchotěsnost skladby je zajištěna stávajícími vrstvami stropu.
Situace s plísní na styku stěna-strop by se měla zlepšit výše popsaným zateplením půdy. Pokud nechcete nebo nemůžete zateplit fasádu domu, můžete riziko růstu plísní dále snížit udržováním vlhkosti vnitřního vzduchu v zimním období do 50%. Nejjednodušším způsobem jak to zajistit, je nárazové větrání při překročení vlhkosti. Vlhkost můžete sledovat vlhkoměrem s alarmem při překročení nastavené hodnoty vlhkosti. Další možností jak větrat avšak neplýtvat energií je instalace větrací jednotky s rekuperací energie z odpadního vzduchu. Větrací jednotka může být centrální pro celý dům nebo lokální do místností, kde se nejčastěji zdržujete tj. ložnice, obývací pokoj a dětský pokoj. Jednotku pro jednu místnost pořídíte od deseti tisíc korun včetně montáže. Info najdete například na http://www.regulus.cz/cz/rekuperacni-jednotka-hr100w-pro-1-mistnost.
Hezký den
Ing. Ctibor Hůlka
EKIS Trutnov