Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

28.4.15 / dotaz č. 57137
Dobrý den, buduji trvale obytné podkroví. Větší část podkrovních místností bude nad obydlenými a tedy vyhřívanými místnostmi, malá část bude nad garáží, která není vytápěna (teplota v garáži bývá v zimě +5 - +10 st. celsia). Podlahu nad obydlenými místnostmi jsem řešil izolací minerální vatou mezi trámy bez parozábrany (šlo mi spíše o zvukovou izolaci). Jak by prosím měla správně vypadat skladba podlahy nad garáží? Myslím si správně - (odspodu)- omítnutý rákos, podbíjecí desky (jsou původní),parozábrana zvrchu na podbíjecí desky mezi trámy + boky trámů do 1/3 výšky, tepelná izolace mezi trámy, záklopové desky, miralon, osb desky a poté finální podlaha? Trochu mě znejistily pokyny, že parozábrana má obecně být co nejblíže z interiérové strany. V tomto případě mi selský rozum říká , že by tomu tak být nemělo... Děkuji za odpověď.
Vážený pane,

srdečně Vás zdravím a děkuji za Váš dotaz do naší internetové poradny i-EKIS. Jelikož se jedná o několik podotázek, pokusím se na ně zareagovat jednotlivě.

Co se týče podlahy nad obydlenými místnostmi, tak je to možné řešení. Faktem však je, že i když takto uložená tepelná izolace bude mít dopad na tlumení přímého hluku, nevyřeší to vše. Je nutno si uvědomit, že kročejový hluk, který se přenáší zejména přes konstrukce objektu, tlumen nebude, resp. bude tlumen až skladbou podlahy, tedy vrstvou (možno použít různé materiály: pěnový polyetylén, desky z minerální vlny apod.) mezi podkladovými (dřevotřískovými) velkoplošnými deskami a samotnou finální podlahou. Je potřeba dodržet také mezeru mezi stěnami a vrstvou finální podlahy (obvykle se tam také vkládá izolace tlumící přenos hluku).

Ohledně skladby podlahy nad garáží je to trochu složitější. Začnu od konce. Vaše poznámka ohledně doporučení či pokynů, že parozábrana má být co nejblíže interiérové strany souvrství, vychází zřejmě z toho, že se jedná o pokyn pro montáž parozábrany do střešního pláště, kde opravdu musí parozábrana být co nejblíže interiérové strany (obvykle ihned za obklady z palubek, sádrokartonu apod.). Úkolem parozábrany je zabránit průnik teplého a vlhkého vzduchu z interiéru do konstrukce střechy. Při postupném průniku teplého vlhkého vzduchu se bude snižovat jeho teplota až do jeho rosného bodu a vzdušná vlhkost (vodní pára ve vzduchu obsažená) zkondenzuje do podoby kapaliny a zvýší vlhkost konstrukčních vrstev, což může v konečném důsledku vést k vlhnutí nasákavých izolačních materiálu, hnilobě dřeva, výskyt plísní apod. Ovšem vy neizolujete střechu, ale podlahu, ale logika musí být opět stejná, tedy parozábrany musí být co nejblíže k interiéru (prostoru s vlhkým a teplým vzduchem v zimních měsících).

Teď k navrhované skladbě, kterou uvádíte (bráno od prostoru garáže do interiéru obytné místnosti): omítnutý rákos - podbíjecí desky - parozábrana shora na podbíjecí desky mezi trámy + boky trámů do 1/3 výšky - tepelná izolace mezi trámy - záklopové desky – miralon - osb desky - poté finální podlaha.
Nepopisujete, jaké jsou prostorové možnosti pod stropem v garáži, tedy, zda je tam dostatek místa. Obecně je vhodné, když vrstva tepelné izolace je jako první (s výjimkou povrchové úpravy – omítky apod.) z chladnější strany. To by znamenalo, umístit vrstvu tepelné izolace odpovídající síly přímo na strop garáže. Jen poznamenávám, že tam není potřeba tak silná izolace jako při instalaci přímo na obvodové zdivo z venkovního prostředí, jelikož jak sám uvádíte, teplota v garáži neklesá pod bod mrazu. Pokud byste se rozhodl pro toto řešení, pak už není potřeba do konstrukce střechy přidávat žádné další vrstvy a jen dokončit podlahu, tedy skladbu: stávající záklopové desky – pěnový polyetylén (nebo něco vhodného a obdobného) - dřevotřískové či obdobné velkoplošné desky - doporučuji další pěnový polyetylén - poté finální podlaha.
Samozřejmě je potřeba tohle řešení ověřit tepelně-technickými výpočty (a stanovit optimální sílu tepelně-izolačního materiálu) z hlediska případného rizika na tvorbu vlhkosti, ale také prostorové možnosti i rozsah případných průhybů trámového stropu (pokud jsou větší, tak by to příliš nedoporučoval).

Pokud však dáte přednost umístění tepelné izolace mezi trámy (což je v tomto případě častější a obvyklejší), tak je to také možnost při zachování stávajících rozměrových poměrů v garáži. Pak by skladba stropu mohla vypadat takto: omítnutý rákos - podbíjecí desky - tepelná izolace mezi trámy (předpokládám, že na celou výšku trámů – buď minerální vata v rolích, nebo případně nějaké foukaná minerální vata) – parozábrana na trámy (parotěsně ukončit na obvodové konstrukce) – distanční trámky (aby se parozábrana nedotýkala záklopových desek) a na ně záklopové desky – pěnový polyetylén – dřevotřískové či obdobné velkoplošné desky - doporučuji další pěnový polyetylén - poté finální podlaha.

Ještě poznámku. Někteří výrobci pěnového polyetylénu jej vyrábějí i ve variantě s vrstvou LDPE folie, která funguje jako parozábrana, takže se jen položí na prkenný záklop. Materiál se dodává i se samolepícími pásy, takže vrstvu mezi prkenným záklopem a velkoplošnými deskami pod finální podlahu, lze zhotovit velmi kompaktně a vlastně nahradí parozábranu a zároveň splňuje požadavek být co nejblíže interiéru.

Ještě upozorňuji, že při instalaci tepelné izolace mezi trámy je potřeba dbát na to, aby byla uložena celistvě, bez mezer, až k okraji a nevznikaly tepelné mosty. Doporučuji postup a skladbu konzultovat s vaším projektantem, který vybrané řešení ověří tepelně-technickými výpočty.

S poděkováním za využití internetové poradny a přáním mnoha úspěchů Vás srdečně zdraví


Ing. Libor Lenža, Regionální energetické centrum, o. p. s. Valašské Meziříčí
Odpovídá:  Ing. Libor Lenža* - EKIS Valašské Meziříčí tisk