Internetová poradna i-EKIS / odpověď
1.6.15 / dotaz č. 58138
Dobrý den, chci zateplit dutý strop na domku ze 40 let foukanou izolací "ISOVER GRANULATE".
Tato izolace má hmotnost 40-60 kg/m3. Strop je trámové konstrukce (výška trámů 21cm, šířka 10cm), rozteče mezi trámy cca 90-100 cm, podbití zdola prkny (šířky 5-10 cm, tl.prken max 1,5cm)prkna jsou pokryta rákosem a stropy omítnuty vápennou maltou v tloušťce2-3cm. Mým dotazem je, zda podbití má dostatečnou nosnost pro aplikaci této foukané izolace, vzhledem k tomu, že prkna již nesou omítku a nezdají se mi dostatečně "robustní" ..(různé šířky a pouze 1,5 cm tloušťka) Strop (omítku)nechci nijak upravovat nejakým podledem apod..a mám obavy ze vzniku prsklin na stropě apod. Děkuji za vyjádření. S pozdravem.
Tato izolace má hmotnost 40-60 kg/m3. Strop je trámové konstrukce (výška trámů 21cm, šířka 10cm), rozteče mezi trámy cca 90-100 cm, podbití zdola prkny (šířky 5-10 cm, tl.prken max 1,5cm)prkna jsou pokryta rákosem a stropy omítnuty vápennou maltou v tloušťce2-3cm. Mým dotazem je, zda podbití má dostatečnou nosnost pro aplikaci této foukané izolace, vzhledem k tomu, že prkna již nesou omítku a nezdají se mi dostatečně "robustní" ..(různé šířky a pouze 1,5 cm tloušťka) Strop (omítku)nechci nijak upravovat nejakým podledem apod..a mám obavy ze vzniku prsklin na stropě apod. Děkuji za vyjádření. S pozdravem.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Vápenná omítka na rákosovém podhledu má objemovou hmotnost ve vyschlém stavu 1600 kg/m3, což při tloušťce omítky 2 až 3 cm znamená zatížení kolem 40 kg/m2 stropu. Foukaná izolace na výšku trámů 21 cm při objemové hmotnosti 60 kg/m3 znamená přitížení asi 12 kg/m2 prkenné konstrukce podbití, tedy přitížení o něco více než 25%. Otázkou je, zda hmotnost zafoukaného materiálu nebude o něco vyšší. Pokud by se jednalo o klasický záklop z prken alespoň 20 mm tloušťky, asi by nebylo čeho se obávat. Zdá se, že prkna podbití byla trochu „ošizena“, otázkou je i způsob přibití, rozteče trámů jsou také poměrně velké. Rizika spojená s přitížením konstrukce je nutno brát do úvahy.
Statické posouzení konstrukce je nad rámec energetického poradenství, dokázal by to spíše statik, na kterého se můžete obrátit.
Za sebe bych se spíše přimluvil k zateplení nad nosnou konstrukcí, tedy na podlaze půdy a to v provedení, aby to odpovídalo způsobu využití půdy (pochozí) a splnilo požadavky na tepelnou izolaci, tedy doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla U. Součinitel prostupu tepla U udává, kolik W tepla projde plochou 1m2 při rozdílu teplot 1 K (°C). Jednotkou je tedy W/m2.K, čím nižší hodnota je, tím lepší izolační vlastnosti.
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
K dosažení doporučené hodnoty je nutno min. 20 až 22 cm tepelné izolace na bázi minerální vlny, záleží na provedení (do roštu nebo jinak). Vámi uváděný výrobce má například systém STEPcross. Jiné příklady skladeb jsem uváděl v dřívějších odpovědích v této rubrice.
Nevýhodou zateplení zafoukáním mezi trámy je výrazně horší vliv tepelného mostu ve zhlaví trámu uloženého ve zdi, který má vliv na degradaci dřeva a jeho biotické opotřebení. Souvislá tepelná izolace nad podlahou půdy je o něco šetrnější.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Vápenná omítka na rákosovém podhledu má objemovou hmotnost ve vyschlém stavu 1600 kg/m3, což při tloušťce omítky 2 až 3 cm znamená zatížení kolem 40 kg/m2 stropu. Foukaná izolace na výšku trámů 21 cm při objemové hmotnosti 60 kg/m3 znamená přitížení asi 12 kg/m2 prkenné konstrukce podbití, tedy přitížení o něco více než 25%. Otázkou je, zda hmotnost zafoukaného materiálu nebude o něco vyšší. Pokud by se jednalo o klasický záklop z prken alespoň 20 mm tloušťky, asi by nebylo čeho se obávat. Zdá se, že prkna podbití byla trochu „ošizena“, otázkou je i způsob přibití, rozteče trámů jsou také poměrně velké. Rizika spojená s přitížením konstrukce je nutno brát do úvahy.
Statické posouzení konstrukce je nad rámec energetického poradenství, dokázal by to spíše statik, na kterého se můžete obrátit.
Za sebe bych se spíše přimluvil k zateplení nad nosnou konstrukcí, tedy na podlaze půdy a to v provedení, aby to odpovídalo způsobu využití půdy (pochozí) a splnilo požadavky na tepelnou izolaci, tedy doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla U. Součinitel prostupu tepla U udává, kolik W tepla projde plochou 1m2 při rozdílu teplot 1 K (°C). Jednotkou je tedy W/m2.K, čím nižší hodnota je, tím lepší izolační vlastnosti.
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
K dosažení doporučené hodnoty je nutno min. 20 až 22 cm tepelné izolace na bázi minerální vlny, záleží na provedení (do roštu nebo jinak). Vámi uváděný výrobce má například systém STEPcross. Jiné příklady skladeb jsem uváděl v dřívějších odpovědích v této rubrice.
Nevýhodou zateplení zafoukáním mezi trámy je výrazně horší vliv tepelného mostu ve zhlaví trámu uloženého ve zdi, který má vliv na degradaci dřeva a jeho biotické opotřebení. Souvislá tepelná izolace nad podlahou půdy je o něco šetrnější.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice