Internetová poradna i-EKIS / odpověď
1.6.15 / dotaz č. 58151
Vážení přátelé.
Prosím o radu, doporučení nebo návrh, jak postupovat a jaký materiál zvolit při plánování dodatečného zateplení vnějších stěn RD, neboť se laicky domnívám, že stávající je už nevyhovující.
Jedná se o továrně vyrobenou dřevostavbu zkolaudovanou a zabydlenou v lednu 2001. Vnější stěny jsou tvořeny následovně ve směru z venku dovnitř: minerální omítka zušlechtěná syntetickou pryskyřicí, 40 mm deska z tvrzené pěnové hmoty PS 15 SE, 13 mm dřevotřísková deska V 100 E1, 140 mm izolační deska z minerální vlny mezi nosnou konstrukcí 140 mm, polyetylénová parozábrana, 13 mm dřevotřísková deska V 20 E1, 12,5 mm sádrokartonová deska. Vnější stěna má tloušťku 225mm s hodnotou k=0,20 v prostoru mezi konstrukčními prvky dle výrobce. Plastová okna a dveře jsou zasklena tepelně izolačními dvojskly k= 1,4 W/m2 K. V roce 2014 jsme realizovali nadkrokevní zateplení sedlové střechy deskami 2 x 80 mm PIR, pero - drážka. V podkroví se výrazně oteplilo. Přesah střechy na okapové straně je 65 cm a na straně štítové 35 cm.
Dále navrhněte prosím čím zateplit sokl a do jaké hloubky pod terén. V současnosti je chráněn před mrazem 20mm deskami extrudovaného PS, pod okolní terén 20 cm.
Poslední otázka - je možné (vhodné) použít místo svrchní omítky obklad, který imituje cihly? Pokud ano, tak za jakých podmínek?
Děkuji a přeji hezký den.
Prosím o radu, doporučení nebo návrh, jak postupovat a jaký materiál zvolit při plánování dodatečného zateplení vnějších stěn RD, neboť se laicky domnívám, že stávající je už nevyhovující.
Jedná se o továrně vyrobenou dřevostavbu zkolaudovanou a zabydlenou v lednu 2001. Vnější stěny jsou tvořeny následovně ve směru z venku dovnitř: minerální omítka zušlechtěná syntetickou pryskyřicí, 40 mm deska z tvrzené pěnové hmoty PS 15 SE, 13 mm dřevotřísková deska V 100 E1, 140 mm izolační deska z minerální vlny mezi nosnou konstrukcí 140 mm, polyetylénová parozábrana, 13 mm dřevotřísková deska V 20 E1, 12,5 mm sádrokartonová deska. Vnější stěna má tloušťku 225mm s hodnotou k=0,20 v prostoru mezi konstrukčními prvky dle výrobce. Plastová okna a dveře jsou zasklena tepelně izolačními dvojskly k= 1,4 W/m2 K. V roce 2014 jsme realizovali nadkrokevní zateplení sedlové střechy deskami 2 x 80 mm PIR, pero - drážka. V podkroví se výrazně oteplilo. Přesah střechy na okapové straně je 65 cm a na straně štítové 35 cm.
Dále navrhněte prosím čím zateplit sokl a do jaké hloubky pod terén. V současnosti je chráněn před mrazem 20mm deskami extrudovaného PS, pod okolní terén 20 cm.
Poslední otázka - je možné (vhodné) použít místo svrchní omítky obklad, který imituje cihly? Pokud ano, tak za jakých podmínek?
Děkuji a přeji hezký den.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Dřevostavba z roku 2001 nemůže být „zastaralá“. Součinitel k, myslí se asi součinitel prostupu tepla, nyní se značí U (W/m2.K), uváděný 0,20 by odpovídal současné hodnotě doporučení dle závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro různé typy konstrukcí tři úrovně – požadovanou, doporučenou a doporučenou pro pasivní domy. Například pro obvodovou stěnu lehkou (dřevostavba) je minimální požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,16 až 0,12 (W/m2.K). Podle popisu skladby se mi zdá, že při opláštění 4 cm EPS a výplni 14 cm MV to spíše bude reálně o něco méně, ale pořád docela dobré.
Pokud by se dodatečně zateploval fasádní plášť, mělo by smysl jít na hodnoty pro pasivní dům, ale spíše paralelně s tím již řešit celkovou úpravu domu tak, aby pasivní kritéria splňoval, tedy dořešit například i rekuperaci větrání, využít obnovitelných zdrojů, například solární termické kolektory a podobně. Tedy dosáhnout ve všem kritérií pasivního domu a snížit potřebu energií již velmi zásadně tak, aby dlouhodobý výhled nákladů na vytápění byl co nejmenší. Jinými slovy – postupovat podle dané a promyšlené koncepce. Například výměna oken by se rovněž nemusela realizovat hned, současná jsou sice horší, dnes se osazují do pasivních domů energeticky mnohem výkonnější výplně, ale přijde mi neekonomické celkem nová okna vyhodit.
Sokl se 2 cm XPS je zateplený málo a hloubka je rovněž malá. Zde by mělo být kolem 12 a více cm alespoň 80 cm pod terén. Řešit se to ale musí současně s fasádou kvůli návaznosti líce jednotlivých konstrukcí. Dodatečně zateplená fasáda by zřejmě použila opět EPS v nějaké větší tloušťce, ale jsou i jiné materiálové možnosti, například izolace na bázi dřevité vlny, které mají lepší vlastnosti co do tepelné akumulace nebo akustiky. Řešení nové skladby by se muselo velmi dobře zvážit a početně ověřit na kondenzaci v konstrukci, ke které nesmí docházet.
Pokud uvažujete s ohledem na budoucnost, mohu Vám doporučit zpracování energetické koncepce domu specialistou. Pro začátek lze využít bezplatnou osobní konzultaci v poradenském a konzultačním středisku EKIS, které rozmístěním pokrývají celou ČR a proto bude pro Vás možná lepší v\užít některé v místě Vašeho bydliště. Poradenská střediska poskytují bezplatné a nezávislé poradenství v rámci dotace z MPO. Seznam středisek s telefonními kontakty, na kterých si lze sjednat bezplatnou konzultaci najdete na stránkách www.mpo-efekt.cz, - energetické poradenství EKIS – střediska EKIS.
Stavební materiálové návrhy izolací by měl navrhovat projektant, který se dodatečným zateplováním více zabývá. To je například otázka obkladu imitujícího zdivo. Zde je potřeba zvážit soudržnost stávajících vrstev, provést potřebné zkoušky (např. odtrhové), navrhnout způsob kotvení dodatečného zateplení a posoudit vhodnost přitížení obkladem, nebo stanovit jeho provedení. Variant je zase samozřejmě více, včetně předsazených větraných systémů obkladů fasád.
Nové možnosti dnes dávají i kreativní přístupy k tvoření strukturálních povrchů omítek, které mohou imitovat nejen zdivo, ale i dřevo a jiné. Více najdete na stránkách výrobců zateplovacích systému a tenkovrstvých omítek.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Dřevostavba z roku 2001 nemůže být „zastaralá“. Součinitel k, myslí se asi součinitel prostupu tepla, nyní se značí U (W/m2.K), uváděný 0,20 by odpovídal současné hodnotě doporučení dle závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro různé typy konstrukcí tři úrovně – požadovanou, doporučenou a doporučenou pro pasivní domy. Například pro obvodovou stěnu lehkou (dřevostavba) je minimální požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,16 až 0,12 (W/m2.K). Podle popisu skladby se mi zdá, že při opláštění 4 cm EPS a výplni 14 cm MV to spíše bude reálně o něco méně, ale pořád docela dobré.
Pokud by se dodatečně zateploval fasádní plášť, mělo by smysl jít na hodnoty pro pasivní dům, ale spíše paralelně s tím již řešit celkovou úpravu domu tak, aby pasivní kritéria splňoval, tedy dořešit například i rekuperaci větrání, využít obnovitelných zdrojů, například solární termické kolektory a podobně. Tedy dosáhnout ve všem kritérií pasivního domu a snížit potřebu energií již velmi zásadně tak, aby dlouhodobý výhled nákladů na vytápění byl co nejmenší. Jinými slovy – postupovat podle dané a promyšlené koncepce. Například výměna oken by se rovněž nemusela realizovat hned, současná jsou sice horší, dnes se osazují do pasivních domů energeticky mnohem výkonnější výplně, ale přijde mi neekonomické celkem nová okna vyhodit.
Sokl se 2 cm XPS je zateplený málo a hloubka je rovněž malá. Zde by mělo být kolem 12 a více cm alespoň 80 cm pod terén. Řešit se to ale musí současně s fasádou kvůli návaznosti líce jednotlivých konstrukcí. Dodatečně zateplená fasáda by zřejmě použila opět EPS v nějaké větší tloušťce, ale jsou i jiné materiálové možnosti, například izolace na bázi dřevité vlny, které mají lepší vlastnosti co do tepelné akumulace nebo akustiky. Řešení nové skladby by se muselo velmi dobře zvážit a početně ověřit na kondenzaci v konstrukci, ke které nesmí docházet.
Pokud uvažujete s ohledem na budoucnost, mohu Vám doporučit zpracování energetické koncepce domu specialistou. Pro začátek lze využít bezplatnou osobní konzultaci v poradenském a konzultačním středisku EKIS, které rozmístěním pokrývají celou ČR a proto bude pro Vás možná lepší v\užít některé v místě Vašeho bydliště. Poradenská střediska poskytují bezplatné a nezávislé poradenství v rámci dotace z MPO. Seznam středisek s telefonními kontakty, na kterých si lze sjednat bezplatnou konzultaci najdete na stránkách www.mpo-efekt.cz, - energetické poradenství EKIS – střediska EKIS.
Stavební materiálové návrhy izolací by měl navrhovat projektant, který se dodatečným zateplováním více zabývá. To je například otázka obkladu imitujícího zdivo. Zde je potřeba zvážit soudržnost stávajících vrstev, provést potřebné zkoušky (např. odtrhové), navrhnout způsob kotvení dodatečného zateplení a posoudit vhodnost přitížení obkladem, nebo stanovit jeho provedení. Variant je zase samozřejmě více, včetně předsazených větraných systémů obkladů fasád.
Nové možnosti dnes dávají i kreativní přístupy k tvoření strukturálních povrchů omítek, které mohou imitovat nejen zdivo, ale i dřevo a jiné. Více najdete na stránkách výrobců zateplovacích systému a tenkovrstvých omítek.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice