Internetová poradna i-EKIS / odpověď
13.7.15 / dotaz č. 59321
Dobrý den,
musíme provést (téměř) kompletní rekonstrukci jedné části střechy domu. Celou střechu domu tvoří 2 šikmé střechy se sklonem 9° (s plechovou krytinou), které na sebe přímo nenavazují (jedna je výše než druhá). Konstrukce střechy cca o rozměrech cca 10m x 7m (š x v) je v současnosti tvořena třemi ocelovými nosníky I (18cm) umístěnými "svisle" cca 2,5m od sebe. Tyto nosníky jsou v horní části střechy uloženy v betonovém věnci, který je součástí středové nosné zdi domu; tato zeď pokračuje ještě cca 1m (kde pak začíná druhá část střechy s opačným sklonem). Na dolní straně je nosník uložen na betonovém věnci obvodové zdi, přičemž nosník přečnívá ještě cca 120 cm přes obvodovou zeď; tato část střechy zakrývá 3 světlíky do sklepu.
"I" nosníky jsou "rozepřeny" (každých cca 110 cm) dřevěnými trámy (rozměr každého trámu 18x5x250 cm). Na bočních stranách jsou tyto dřevěné trámy položeny na betonovém věnci obvodových zdí. Tedy při pohledu od spodu střechy jsou dřevěné trámy (znak ===) uloženy takto: H===I===I===I===H. (H znamená obvodovou stěnu).
Zásadní otázku, kterou si kladu, je: Jak provést skladbu zateplení, abych co nejvíce eliminoval vznik tepelného mostu na I nosníku.
Proto uvažuji o dvouplášťové větrané střeše s touto skladbou (shora):
1) rovná plechová krytina (pásy)
2) laťování a kontralaťování (případně bednění s rohoží).
3) odvětrání: vzduchová mezera cca 10 cm
4) doplňková hydroizolační vrstva (paropropustná)
5) tepelná izolace tl. 18cm (dle tloušťky I nosníků), např. skelná plst, 0.033 W/(m*K)
6) tepelná izolace pod I nosníkem - tl. 6-8 cm , opět skelná plst, 0.033 W/(m*K)
7) parozábrana: Tepelná izolace 3v1 (tepelné, reflexní a parotěsné účinky), dle výrobce nahradí 50 – 70 mm běžné tepelné izolace
8) vzduchová mezera (cd/ud profil)
9) sádrokarton, případně dřevěné obložení
Je tato skladba střešního pláště vyhovující?
Jsou v části střechy mimo obytné prostory, výše zmíněný přesah 120 cm přes obvodovou zeď, nutné vrstvy 5 a 6?
Případně, uvažuji o 3 plášťové skladbě, takto:
1-4) viz. výše (2-plášť)
5) odvětrání: vzduchová mezera cca 8 cm
6) tepelná izolace tl. 10cm (dle tloušťky I nosníků), např. skelná plst, 0.033 W/(m*K)
Pozn. vrstvy 5+6 jsou tedy 18cm dle I nosníku.
7) tepelná izolace pod I nosníkem - tl. 16-18 cm, opět skelná plst, 0.033 W/(m*K)
8-10) viz. 7-9 výše (2-plášť).
Tímto by došlo k "vysunutí" I profilu z tepelné izolace, k lepšímu odvětrání a odpaření případné kondenzované vody. Na druhou stranu by se tím zvětšila plocha "volného železa", na níž může voda kondenzovat.
děkuji, s pozdravem
musíme provést (téměř) kompletní rekonstrukci jedné části střechy domu. Celou střechu domu tvoří 2 šikmé střechy se sklonem 9° (s plechovou krytinou), které na sebe přímo nenavazují (jedna je výše než druhá). Konstrukce střechy cca o rozměrech cca 10m x 7m (š x v) je v současnosti tvořena třemi ocelovými nosníky I (18cm) umístěnými "svisle" cca 2,5m od sebe. Tyto nosníky jsou v horní části střechy uloženy v betonovém věnci, který je součástí středové nosné zdi domu; tato zeď pokračuje ještě cca 1m (kde pak začíná druhá část střechy s opačným sklonem). Na dolní straně je nosník uložen na betonovém věnci obvodové zdi, přičemž nosník přečnívá ještě cca 120 cm přes obvodovou zeď; tato část střechy zakrývá 3 světlíky do sklepu.
"I" nosníky jsou "rozepřeny" (každých cca 110 cm) dřevěnými trámy (rozměr každého trámu 18x5x250 cm). Na bočních stranách jsou tyto dřevěné trámy položeny na betonovém věnci obvodových zdí. Tedy při pohledu od spodu střechy jsou dřevěné trámy (znak ===) uloženy takto: H===I===I===I===H. (H znamená obvodovou stěnu).
Zásadní otázku, kterou si kladu, je: Jak provést skladbu zateplení, abych co nejvíce eliminoval vznik tepelného mostu na I nosníku.
Proto uvažuji o dvouplášťové větrané střeše s touto skladbou (shora):
1) rovná plechová krytina (pásy)
2) laťování a kontralaťování (případně bednění s rohoží).
3) odvětrání: vzduchová mezera cca 10 cm
4) doplňková hydroizolační vrstva (paropropustná)
5) tepelná izolace tl. 18cm (dle tloušťky I nosníků), např. skelná plst, 0.033 W/(m*K)
6) tepelná izolace pod I nosníkem - tl. 6-8 cm , opět skelná plst, 0.033 W/(m*K)
7) parozábrana: Tepelná izolace 3v1 (tepelné, reflexní a parotěsné účinky), dle výrobce nahradí 50 – 70 mm běžné tepelné izolace
8) vzduchová mezera (cd/ud profil)
9) sádrokarton, případně dřevěné obložení
Je tato skladba střešního pláště vyhovující?
Jsou v části střechy mimo obytné prostory, výše zmíněný přesah 120 cm přes obvodovou zeď, nutné vrstvy 5 a 6?
Případně, uvažuji o 3 plášťové skladbě, takto:
1-4) viz. výše (2-plášť)
5) odvětrání: vzduchová mezera cca 8 cm
6) tepelná izolace tl. 10cm (dle tloušťky I nosníků), např. skelná plst, 0.033 W/(m*K)
Pozn. vrstvy 5+6 jsou tedy 18cm dle I nosníku.
7) tepelná izolace pod I nosníkem - tl. 16-18 cm, opět skelná plst, 0.033 W/(m*K)
8-10) viz. 7-9 výše (2-plášť).
Tímto by došlo k "vysunutí" I profilu z tepelné izolace, k lepšímu odvětrání a odpaření případné kondenzované vody. Na druhou stranu by se tím zvětšila plocha "volného železa", na níž může voda kondenzovat.
děkuji, s pozdravem
Dobrý den, děkuji za dotaz a sděluji následující.
Váš dotaz jde bohužel nad rámec možností našeho poradenství. Posoudit s jistotou, zda nedojde ve střešní konstrukci na ocelových I profilech ke kondenzaci, vyžaduje podrobnější výpočet. Doporučuji najít si projektanta (nejlépe takového, který je současně energetický specialista a je vybaven softwarem pro tepelné posuzování konstrukcí). Ten vám skladbu upraví, případně navrhne, jak po stránce stavebně technické, tak po stránce šíření tepla a vlhkosti konstrukcí. Ve spolupráci se statikem pak posoudí střechu i po stránce únosnosti a průhybu. Nepíšete, proč je nutná rekonstrukce střechy. Možná je příčinou právě výše zmíněná kondenzace vlhkosti na I profilech, způsobená nedostatečnou tepelnou izolací. Přidáním dalších vrstev a jejich nosných prvků (latě, cd/ud profily, bednění atd.) se však může stát, že se I profily stanou nevyhovujícími z hlediska únosnosti nebo dovoleného průhybu. Nosník I č. 18 na rozpon 7 m se zatěžovacím polem 2,5 m, při sklonu 9° (téměř vodorovný) a zatížený sněhem třeba 140 kg/m2 (1,4 kN/m2) už mnoho prostoru pro další přitížení nenabízí.
Z hlediska kondenzace jde vlastně o to, aby se vlhký teplejší vzduch z interiéru nevysrážel na chladnější oceli. Ideální je tedy stav, kdy je ocel ve vnitřním prostředí a tepelná izolace nad ní a udržuje se stálý stav vnitřního prostředí vzduchotechnikou (teplota a vlhkost). Příkladem jsou zateplené střechy temperovaných hal nebo nákupních středisek. Obecně je kondenzace v konstrukci do určité míry povolena (váhové množství v kg/(m2.a), nesmí však přispívat k degradaci, přitížení nad únosnou mez z hlediska statiky a hlavně se musí v letním období všechna vlhkost opět odpařit (viz ČSN 730540-2, část 6).
Jako vhodnější se jeví vaše první skladba, i když zde není žádná tepelná izolace nad úrovní I nosníků. Vrstva č. 3 (10 cm vzduchová) se mi zdá nadbytečná, odvětrání už probíhá mezi laťováním, pokud jsou dole a nahoře otvory. U vrstvy č. 6 není jasné, jak ji tam máte v úmyslu uchytit, aby pak bylo možno dále připevňovat cd/ud profily. Proč nevyužít u vrstvy č. 8 tloušťku cd pro tepelnou izolaci, pokud nepředepisuje výrobce parozábrany (3v1) vzduchovou mezeru z důvodu jejího reflexního účinku? Přeji hodně zdaru.
Ing. O.Schreiber, Energy Centre Č. Budějovice
Váš dotaz jde bohužel nad rámec možností našeho poradenství. Posoudit s jistotou, zda nedojde ve střešní konstrukci na ocelových I profilech ke kondenzaci, vyžaduje podrobnější výpočet. Doporučuji najít si projektanta (nejlépe takového, který je současně energetický specialista a je vybaven softwarem pro tepelné posuzování konstrukcí). Ten vám skladbu upraví, případně navrhne, jak po stránce stavebně technické, tak po stránce šíření tepla a vlhkosti konstrukcí. Ve spolupráci se statikem pak posoudí střechu i po stránce únosnosti a průhybu. Nepíšete, proč je nutná rekonstrukce střechy. Možná je příčinou právě výše zmíněná kondenzace vlhkosti na I profilech, způsobená nedostatečnou tepelnou izolací. Přidáním dalších vrstev a jejich nosných prvků (latě, cd/ud profily, bednění atd.) se však může stát, že se I profily stanou nevyhovujícími z hlediska únosnosti nebo dovoleného průhybu. Nosník I č. 18 na rozpon 7 m se zatěžovacím polem 2,5 m, při sklonu 9° (téměř vodorovný) a zatížený sněhem třeba 140 kg/m2 (1,4 kN/m2) už mnoho prostoru pro další přitížení nenabízí.
Z hlediska kondenzace jde vlastně o to, aby se vlhký teplejší vzduch z interiéru nevysrážel na chladnější oceli. Ideální je tedy stav, kdy je ocel ve vnitřním prostředí a tepelná izolace nad ní a udržuje se stálý stav vnitřního prostředí vzduchotechnikou (teplota a vlhkost). Příkladem jsou zateplené střechy temperovaných hal nebo nákupních středisek. Obecně je kondenzace v konstrukci do určité míry povolena (váhové množství v kg/(m2.a), nesmí však přispívat k degradaci, přitížení nad únosnou mez z hlediska statiky a hlavně se musí v letním období všechna vlhkost opět odpařit (viz ČSN 730540-2, část 6).
Jako vhodnější se jeví vaše první skladba, i když zde není žádná tepelná izolace nad úrovní I nosníků. Vrstva č. 3 (10 cm vzduchová) se mi zdá nadbytečná, odvětrání už probíhá mezi laťováním, pokud jsou dole a nahoře otvory. U vrstvy č. 6 není jasné, jak ji tam máte v úmyslu uchytit, aby pak bylo možno dále připevňovat cd/ud profily. Proč nevyužít u vrstvy č. 8 tloušťku cd pro tepelnou izolaci, pokud nepředepisuje výrobce parozábrany (3v1) vzduchovou mezeru z důvodu jejího reflexního účinku? Přeji hodně zdaru.
Ing. O.Schreiber, Energy Centre Č. Budějovice