Internetová poradna i-EKIS / odpověď
13.7.15 / dotaz č. 59396
Dobrý den,
prosím o radu se zateplením roubenky. Roubení bylo původně z vnitřní strany pobito rákosem a nahozeno omítkou, z vnější strany budovy je pobito 2 vrstvami prken. Díky nevyhovujícímu stavu vnitřní omítky jsem ji okopal, roubení očistil a vyspároval hliněnou omítkou s příměsí slámy. Nyní bych stavbu ale potřeboval zateplit zvenku (tloušťka trámů je jen 16 cm), což se údajně u rekreačních objektů příliš nedoporučuje. Vzhledem k horské poloze objektu ale bude zateplení nutné. Mám v úmyslu stavbu zateplit pomocí minerální vaty (alespoň 14 cm) do dřevěného roštu, následně zakrýt střešní paropropustnou fólií a dřevěným prkenný obkladem (možno se vzduchovou mezerou na bázi provětrávané fasády). Je mnou zamýšlený postup v pořádku? Děkuji za odpověď.
prosím o radu se zateplením roubenky. Roubení bylo původně z vnitřní strany pobito rákosem a nahozeno omítkou, z vnější strany budovy je pobito 2 vrstvami prken. Díky nevyhovujícímu stavu vnitřní omítky jsem ji okopal, roubení očistil a vyspároval hliněnou omítkou s příměsí slámy. Nyní bych stavbu ale potřeboval zateplit zvenku (tloušťka trámů je jen 16 cm), což se údajně u rekreačních objektů příliš nedoporučuje. Vzhledem k horské poloze objektu ale bude zateplení nutné. Mám v úmyslu stavbu zateplit pomocí minerální vaty (alespoň 14 cm) do dřevěného roštu, následně zakrýt střešní paropropustnou fólií a dřevěným prkenný obkladem (možno se vzduchovou mezerou na bázi provětrávané fasády). Je mnou zamýšlený postup v pořádku? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkuji za dotaz a sděluji následující.
Vámi navrhovaná skladba odpovídá správnému postupu při zateplování konstrukce. To znamená, že směrem ven z interiéru se má snižovat difuzní odpor jednotlivých vrstev konstrukce, aby byl kladen vodním parám co nejmenší odpor při jejich cestě ven. To usnadní i vámi plánovaná vzduchová mezera na venkovní straně. Vzduchová mezera musí mít dole a nahoře otvory pro volné proudění vzduchu. Zateplení z vnější strany je v pořádku, zvláště pak minerální vatou, která má nízký faktor difuzního odporu ve srovnání třeba s polystyrenem. Vnitřní zateplení, které jste měl možná na mysli (poznámka o rekreačních objektech), umožňuje v zimě rychle vytopit občas užívaný rekreační objekt s masivními zdmi. Chladné masivní zdi totiž zpočátku teplo odčerpávají a často začne být tepelná pohoda, až když rekreant po dvou dnech odjíždí. To však není váš případ (dřevěné stěny).
Tloušťka 14 cm izolační vaty (lambda 0,035 W/m'K) dává spolu s dřevěnou stěnou součinitel prostupu tepla cca U= 0,254 W/m2K, což je dostačující (norma ČSN 730540-2 požaduje pro vnější ochlazovanou stěnu budov s vnitřní teplotou 18 až 20 °C hodnotu max. U=0,30 W/m2K ). Pro součinitel prostupu tepla platí, čím menší je jeho hodnota, tím lépe. Zběžným posouzením by nemělo docházet ke kondenzaci vlhkosti ve dřevě. Přesný výpočet však musí provést dle výkresu sklady projektant.
Stěny jsou však jen část obálky budovy, zateplit je možno i ostatní konstrukce (strop, podlaha, okna).
Ing. O.Schreiber, Energy Centre Č. Budějovice
Vámi navrhovaná skladba odpovídá správnému postupu při zateplování konstrukce. To znamená, že směrem ven z interiéru se má snižovat difuzní odpor jednotlivých vrstev konstrukce, aby byl kladen vodním parám co nejmenší odpor při jejich cestě ven. To usnadní i vámi plánovaná vzduchová mezera na venkovní straně. Vzduchová mezera musí mít dole a nahoře otvory pro volné proudění vzduchu. Zateplení z vnější strany je v pořádku, zvláště pak minerální vatou, která má nízký faktor difuzního odporu ve srovnání třeba s polystyrenem. Vnitřní zateplení, které jste měl možná na mysli (poznámka o rekreačních objektech), umožňuje v zimě rychle vytopit občas užívaný rekreační objekt s masivními zdmi. Chladné masivní zdi totiž zpočátku teplo odčerpávají a často začne být tepelná pohoda, až když rekreant po dvou dnech odjíždí. To však není váš případ (dřevěné stěny).
Tloušťka 14 cm izolační vaty (lambda 0,035 W/m'K) dává spolu s dřevěnou stěnou součinitel prostupu tepla cca U= 0,254 W/m2K, což je dostačující (norma ČSN 730540-2 požaduje pro vnější ochlazovanou stěnu budov s vnitřní teplotou 18 až 20 °C hodnotu max. U=0,30 W/m2K ). Pro součinitel prostupu tepla platí, čím menší je jeho hodnota, tím lépe. Zběžným posouzením by nemělo docházet ke kondenzaci vlhkosti ve dřevě. Přesný výpočet však musí provést dle výkresu sklady projektant.
Stěny jsou však jen část obálky budovy, zateplit je možno i ostatní konstrukce (strop, podlaha, okna).
Ing. O.Schreiber, Energy Centre Č. Budějovice