Internetová poradna i-EKIS / odpověď
20.11.18 / dotaz č. 101631
Dobrý den,
děkuji za Vaši odpověď na webu Ministerstva průmyslu a obchodu https://www.mpo-efekt.cz/uploa/cz/programy-podpory/efekt/i-ekis/100829.
Náš smluvní správce domu na Vaši odpověď reagoval argumenty takto:
Děkuji za zaslané stanovisko. Z uvedené věty však nevyplývá žádné jednoznačné stanovisko v vztahu ke správné interpretace vyhlášky k tomuto problému.
Pan Ing. Krásný mluví o jedné místnosti a cituje vyhlášku. Zdá se mi, že věcný problém, který řešíme vůbec nezavnímal.
obhajuje svá tvrzení takto:
Jak sami citujete vyhlášku : platí že koeficienty se nastavují pro tyto místnosti a prostory:„….s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí (nepřímo vytápěné místnosti a prostory)… Takže pokud projektant takovou místnost resp. „prostor“ vymezil je nezbytné takto tento „prostor“ z pohledu vyhlášky respektovat. (všimněte si, že se používá pojem, jak „místnost“, tak „prostor“) Nikde se nemluví o dveřích, oknech, prostupech apod., které by umožňovaly výjímku. Projektanti tyto místnosti, či prostory vymezují záměrně především ve smyslu stavebních a hygienických norem, které definují prostory určených k bydlení. Pokud chcete v těchto prostorech nastavit odlišný koeficient, bude to v rozporu s vyhláškou. Pokud však výbor uváží, že přesto na této úpravě trvá, je nezbytné správci písemně doručit písemný pokyn, jak a které koeficienty má v tomto směru upravit.
Dle mého názoru náš smluvní správce dobu míchá více věcí dohromady ve vztahu určení koeficientu pro přepočet započitatelné plochy místnosti (vymezeného prostoru) pro vytápění.
Vyhláška jasně stanovuje jak započítat podlahové plochy pro vytápění ve vztahu s rozúčtováním nákladů, myslím že za jiným účelem se započitatelná plocha ani nevyužívá. Ke správnému určení koeficientu místností bez topení je rozhodující počet sousedících stěn s přímo otápěnou místností včetně stropu a podlahy dané místnosti. Správce však u volně otevřených prostorů vymezených v přímootápěné místnosti stanovuje koeficient podle neexistujících stěn, kdy vyhláška určit koeficient podle neexistujících stěn daného prostoru určit nestanovuje a ani nijak neřeší.
Dle mého je tento postup správce nesprávný a rozhodné pro určení koeficientu je to, co stanovuje vyhláška, tedy počet sousedících stěn s přímo otápěnou místností. Pokud je tedy prostor vymezen jako otevřený prostor bez stěn a je vymezený v místnosti s topením, vychází mi vždy koeficient 1, protože je přímo vytápěn z místnosti, ve které je prostor vymezen.
Rád bych se zeptal, který koeficient otevřeného vymezeného prostoru (tedy bez stěn) v místnosti, z pohledu jeho určení podle vyhlášky, je správný? Koeficient 1, nebo koeficient určený podle neexistujících stěn např. 0,35?
Děkuji za odpověď
děkuji za Vaši odpověď na webu Ministerstva průmyslu a obchodu https://www.mpo-efekt.cz/uploa/cz/programy-podpory/efekt/i-ekis/100829.
Náš smluvní správce domu na Vaši odpověď reagoval argumenty takto:
Děkuji za zaslané stanovisko. Z uvedené věty však nevyplývá žádné jednoznačné stanovisko v vztahu ke správné interpretace vyhlášky k tomuto problému.
Pan Ing. Krásný mluví o jedné místnosti a cituje vyhlášku. Zdá se mi, že věcný problém, který řešíme vůbec nezavnímal.
obhajuje svá tvrzení takto:
Jak sami citujete vyhlášku : platí že koeficienty se nastavují pro tyto místnosti a prostory:„….s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí (nepřímo vytápěné místnosti a prostory)… Takže pokud projektant takovou místnost resp. „prostor“ vymezil je nezbytné takto tento „prostor“ z pohledu vyhlášky respektovat. (všimněte si, že se používá pojem, jak „místnost“, tak „prostor“) Nikde se nemluví o dveřích, oknech, prostupech apod., které by umožňovaly výjímku. Projektanti tyto místnosti, či prostory vymezují záměrně především ve smyslu stavebních a hygienických norem, které definují prostory určených k bydlení. Pokud chcete v těchto prostorech nastavit odlišný koeficient, bude to v rozporu s vyhláškou. Pokud však výbor uváží, že přesto na této úpravě trvá, je nezbytné správci písemně doručit písemný pokyn, jak a které koeficienty má v tomto směru upravit.
Dle mého názoru náš smluvní správce dobu míchá více věcí dohromady ve vztahu určení koeficientu pro přepočet započitatelné plochy místnosti (vymezeného prostoru) pro vytápění.
Vyhláška jasně stanovuje jak započítat podlahové plochy pro vytápění ve vztahu s rozúčtováním nákladů, myslím že za jiným účelem se započitatelná plocha ani nevyužívá. Ke správnému určení koeficientu místností bez topení je rozhodující počet sousedících stěn s přímo otápěnou místností včetně stropu a podlahy dané místnosti. Správce však u volně otevřených prostorů vymezených v přímootápěné místnosti stanovuje koeficient podle neexistujících stěn, kdy vyhláška určit koeficient podle neexistujících stěn daného prostoru určit nestanovuje a ani nijak neřeší.
Dle mého je tento postup správce nesprávný a rozhodné pro určení koeficientu je to, co stanovuje vyhláška, tedy počet sousedících stěn s přímo otápěnou místností. Pokud je tedy prostor vymezen jako otevřený prostor bez stěn a je vymezený v místnosti s topením, vychází mi vždy koeficient 1, protože je přímo vytápěn z místnosti, ve které je prostor vymezen.
Rád bych se zeptal, který koeficient otevřeného vymezeného prostoru (tedy bez stěn) v místnosti, z pohledu jeho určení podle vyhlášky, je správný? Koeficient 1, nebo koeficient určený podle neexistujících stěn např. 0,35?
Děkuji za odpověď
Dobrý den, jestli tomu dobře rozumím, jde o prostor, který je v místnosti s otopnou plochou něco jako třeba kuchyňský kout - pak podle mého názoru je koeficient 1. Koeficienty jsou pro místnosti bez otopné plochy pak se plocha modifikuje následovně:
Modifikace započitatelné podlahové plochy o část plochy místností nevytápěných podle přílohy č. 1, část A, bod 2:
V bodu 2 části A přílohy č. 1 jsou uvedeny v další tabulce koeficienty pro započtení přiměřených částí podlahové plochy místností přímo nevytápěných (ale bezprostředně sousedících s vytápěnými prostorami) do započitatelné podlahové plochy vytápěných místností, které ji zvyšují o redukovanou hodnotu těchto podlahových ploch a to v závislosti na počtu stěn, kterými nevytápěná místnost sousedí s vytápěnými místnostmi.
Poznámka:
Venkovní stěnou místnosti se rozumí nejen vertikální, ale i horizontální stěna, tj. strop nebo podlaha např. nad průjezdem. Koeficienty v tomto bodě se použijí pouze u místností bytů a nebytových prostorů bez otopných těles; vyjadřují účinek prostupu tepla stěnami z místnosti s otopným tělesem ústředního vytápění domu na vnitřní teplotu místnosti bez topného tělesa ústředního vytápění domu.
Modifikace započitatelné podlahové plochy o část plochy místností nevytápěných podle přílohy č. 1, část A, bod 2:
V bodu 2 části A přílohy č. 1 jsou uvedeny v další tabulce koeficienty pro započtení přiměřených částí podlahové plochy místností přímo nevytápěných (ale bezprostředně sousedících s vytápěnými prostorami) do započitatelné podlahové plochy vytápěných místností, které ji zvyšují o redukovanou hodnotu těchto podlahových ploch a to v závislosti na počtu stěn, kterými nevytápěná místnost sousedí s vytápěnými místnostmi.
Poznámka:
Venkovní stěnou místnosti se rozumí nejen vertikální, ale i horizontální stěna, tj. strop nebo podlaha např. nad průjezdem. Koeficienty v tomto bodě se použijí pouze u místností bytů a nebytových prostorů bez otopných těles; vyjadřují účinek prostupu tepla stěnami z místnosti s otopným tělesem ústředního vytápění domu na vnitřní teplotu místnosti bez topného tělesa ústředního vytápění domu.
Odpovídá: Ing. Tomáš Krásný* - EKIS Praha, Energetické poradenství tisk