MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Prohlášení o zpracování osobních údajů ve státním programu na podporu úspor energie (GDPR)

Informace - osobní údaje (GDPR)

Internetová poradna i-EKI / odpověď

3.2.20 / dotaz č. 114917
Dobrý den,
Prosím o radu jak nejlépe zateplit strop pod nevytápěnou pochozí půdou? Složení stropu je omítka, rákos,prkna, trám 20x15, prkna,hlína, půdovky, betonová mazanina 2-5cm.
1)Je lepší dát izolaci z vnitřní strany pod sdk podhled s parotěsnou folií, stropy jsou vysoké cca 3m prostor je tedy dostatečný.
2) Nechat vyplnit meziprostor mezi trámy foukanou skelnou izolací.
3) Na betonovou mazaninou položit 2 vrstvy izolace a tu zakrýt paropropustnou folií proti případnému zaprášení a v místech revizních otvorů udělat pochozí lávky.
4) betonovou mazaninu půdovky a hlínu odstranit a nechat pouze prkenný záklop a na něj teprve položit izolaci,paropropustnou folii a pochozí lávky.
Na internetu jsem našel spoustu rad a každá doporučovala něco jiného. Bojím se kondenzace vodních par a s tím spojené hniloby trámu a následné výměny celého stropu.
Moc děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Máte pravdu, názorů na řešení dodatečného zateplení takto řešených starších stropů bude vždy více. Vyjmenoval jste všechny základní varianty, tak určitě stojí za to si je nyní stručně jednotlivě popsat, jejich výhody, nevýhody a rizika.
Na úvod možná připomenutí, jak by to mělo být řešeno z pohledu přidané izolace, tedy její tloušťky. Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
U běžné stavby bez ambicí stát se domem pasivním je vhodné dosáhnout doporučené hodnoty. Tomu odpovídá tloušťka tepelné izolace na bázi minerální vlny s praktickou tepelnou vodivostí λ 0,042 W/m.K 20 cm, ale s tím že bude položená v souvislé vrstvě bez přerušení trámy nebo jinými prvky, které tvoří tepelný most. Pokud je přerušená, její tloušťka by se měla zvětšovat, ale vždy zůstanou nevýhodou místa tepelných mostů.
Varianta 1.)
Jedná se ve své podstatě o zateplení zevnitř, tedy řešení principiálně nevhodné a tudíž nedoporučované. Diskutabilní je pak i tloušťka zateplení, kdy se spíše doporučuje i méně a to z důvodů nedobrého rozložení teplot a vlhkosti v konstrukci. V praxi to znamená vytvořit pod sádrokartonem téměř 100% parozábranu a to je nemožné. Snad pokud by se šlo cestou dvojitého podhledu s instalační mezerou a snahou omezit na minimum počty perforací parozábrany. Ta by musela být z kvalitní fólie s hliníkovou vložkou o vysoké difúzní tloušťce. Ale to není vše. V konstrukci, resp. v dutině, nad vloženou tepelnou izolací bude již velmi nízká teplota, projevit se to může výskytem plísně v rohu u stropu, kde detail nevyhoví na povrchovou teplotu. Pokud by parozábrana nefungovala, bude docházet v konstrukci ke kondenzaci a to bezpochyby i v dotyku s dřevem, tedy závažné ohrožení dřeva.
Varianta 2.)
Velmi oblíbená, avšak přinášející opět významná rizika. Na spodní straně není parozábrana, takže i po zateplení vyfoukáním bude v chladnějších místech konstrukce bezpochyby docházet ke kondenzaci. Bude to právě v místech tepelných mostů, tedy trámů. Pravda je, že v praxi se tak děje až při mrazech, ale závisí to hodně i na vlhkosti v interiéru. Pokud je vysoká, je to špatně. Nejvíce ohrožená jsou, a v praxi se to často potvrdilo haváriemi stropů, zhlaví trámů zazděná v kapsách zdiva.
Varianta 3.)
Tuhle variantu lze jistě doporučit, má řadu výhod. Jedná se v podstatě o zateplení z vnější strany konstrukce, tedy po stránce technické správně. Jako izolace je použita minerální vata propustná pro vodní páru, nebo i jiný materiál, ale vždy musí být difúzně propustný. Tedy žádný polystyrén apod. Důležité jsou vlastnosti horní fólie, tu je potřeba volit s maximální propustností pro vodní páru. Tím, že jsou ponechány i hmotné vrstvy stropu a tepelná izolace je nad nimi, se docílí využití akumulačních schopností půdovek a betonu. Nevýhodou varianty je to, že nebude ověřen stav dřevěného stropu, tedy pokud se nepůjde alespoň cestou několika sond. Bylo by velmi vhodné ověřit stav dřeva horního záklopu a stav dřeva zhlaví trámů uložených ve zdi. Sondy se zpravidla volí v místech, kde se problém očekává, tedy kde například v minulosti zateklo, pod úžlabími, na nároží apod.
Varianta 4.)
Je to obdobné předchozí variantě. Výhodou je, že se celoplošně odkryje dřevěný strop, teoreticky se dá zvednout i záklop, pokud bude špatný, tak vyměnit. V tom případě je možná i případná sanace a chemické preventivní ošetření stropních trámů, pokud se to bude jevit nutné. Přijde se však o akumulaci ve stropní konstrukci.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk