MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

25.5.20 / dotaz č. 117267
Dobrý den,
Měl bych pár přípravných otázek kolem instalace tepelného čerpadla. Pozoruji řadu rozporů v dokumentech na internetu.

1) potřebují nějaké stavební povolení/ohlášení/souhlas sousedů nebo jiný dokument, v případě, že si chci umístit tepelné čerpadlo na svůj pozemek?
2) musím mít nějaký projekt s kterým je nutné seznámit okolí?
3) pro jaké typy tepelných čerpadel je případně potřebuji? Vzduch/voda, zem/voda...
4) hraje v dokumentaci roli zda jej budu využívat pro vytápění nemovitosti nebo jen pro ohřev vody v bazénu?
5) lze se nějak bránit pokud provoz ruší původní tiché prostředí? (Hygiena? Stavební úřad?)
Moc děkuji
Dobrý den,

je nutno vymezit pojem „tepelné čerpadlo“: Tepelné čerpadlo je zařízení, které odebírá teplo z vnějšího prostředí (z nízkoenergetického zdroje) a dokáže pomocí cyklu komprese a expanze plynu získat z těchto nízkoenergetických zdrojů potřebné teplo. Tím umožňuje využití nízkopotencionálního tepla, které nelze využít běžným přímým způsobem.

Tepelná čerpadla lze rozdělit do skupin podle toho, odkud čerpají teplo:
- tepelné čerpadlo využívající tepelnou energii z venkovního vzduchu
- tepelné čerpadlo využívající tepelnou energii z podzemní vody a horninového prostředí
- tepelné čerpadlo využívající tepelnou energii z půdní vrstvy
- tepelné čerpadlo využívající tepelnou energii z vodního toku nebo vodní nádrže
- tepelné čerpadlo využívající tepelnou energii z odpadního tepla
- tepelné čerpadlo využívající tepelnou energii z geotermálních pramenů, aj.

Předpokládám, že uvažujete o instalaci jednoho z prvních dvou nejběžnějších typů, což je využití tepelné energie venkovního vzduchu nebo podzemní vody a horninového prostředí prostřednictvím k tomu zhotovených vrtů (využití energetického potenciálu horninového prostředí a podzemních vod z vrtů) a řešíte postup při povolování těchto technických zařízení.

Tepelné čerpadlo využívající energii ze vzduchu či z podzemní vody a horninového prostředí, je ve smyslu vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, technickým zařízením stavby, jehož primární část je umístěna zpravidla vně stavby. Jak stanoví § 2 odst. 4 stavebního zákona, pokud se ve stavebním zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část. Tepelné čerpadlo jako technické zařízení je částí stavby a podléhá posuzování podle stavebního zákona. Současně je tepelné čerpadlo výrobnou tepla ve smyslu zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů [§ 2 písm. a) a § 2 písm. o)] a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a
o změně některých zákonů (energetický zákon) [§ 2 odst. 2 písm. c) bod 13].

Tepelné čerpadlo využívající energetický potenciál podzemní vody a horninového prostředí z vrtu, ze kterého se neodebírá ani nečerpá podzemní voda, a proto není vodním dílem ve smyslu § 55 odst. 3 vodního zákona. Je však zařízením, které může významně ovlivnit vodní poměry. Realizace primárního okruhu tepelného čerpadla využívající energetický potenciál podzemní vody a horninového prostředí z vrtu může potenciálně naplnit dikci bodu 2.11 kategorie II, přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., zákon o posuzování vlivů na životní prostředí: „Hloubkové vrty pro ukládání radioaktivního nebo nebezpečného odpadu, hloubkové vrty geotermální, hloubkové vrty pro zásobování vodou u vodovodů pro veřejnou potřebu, s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy“. Pojem „hloubkový vrt není v českém právním řádu vymezen. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, však ve svém § 3 písm. f) považuje za činnosti prováděné hornickým způsobem mj. vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než k činnostem uvedeným v § 2 a 3 tohoto zákona.“ a dále: „ Pro účely zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se pojem „geotermální hloubkové vrty“ rozumí hloubkové vrty pro čerpání termální vody k jejímu dalšímu využití. Hloubkové vrty pro tepelná čerpadla nejsou posuzovány, pokud jejich realizací nemůže dojít k propojení hydrogeologických horizontů či výraznému ovlivnění hydrogeologických poměrů v území a tato skutečnost bude konstatována ve vyjádření osoby s odbornou způsobilostí ve smyslu § 8 a § 9 odst. 1 vodního zákona“.

Instalace tepelného čerpadla se řídí podle § 76 odst. 1 stavebního zákona (183/206 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu). Podle tohoto paragrafu lze umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich užívání na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak. Výjimky z tohoto ustanovení týkající se umisťování stavby nebo zařízení (tj. stavby a zařízení, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas), jsou taxativně vymezeny v § 79 odst. 2 stavebního zákona. V tomto výčtu však tepelné čerpadlo obsaženo není !

K umístění tepelného čerpadla je příslušný obecný stavební úřad. Tepelné čerpadlo vyžaduje umístění, a to jednou z následujících forem:
a) územní rozhodnutí vydané v územním řízení nebo ve zjednodušeném územním řízení,
b) veřejnoprávní smlouva,
c) územní souhlas.

Ad a)
Žádost o vydání územního rozhodnutí se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je stanoven v příloze č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Dokumentace musí být zpracovaná oprávněnou osobou podle zákona č. 360/1992 Sb. (viz kapitola 3.3.). Vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení je možné v případě splnění podmínek § 95 stavebního zákona. Žádost o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Dokumentace se předkládá v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí.

Ad b)
Podmínky pro uzavření veřejnoprávní smlouvy stanovuje § 78a stavebního zákona, obsahové náležitosti veřejnoprávní smlouvy jsou stanoveny v § 16 vyhlášky č. 503/2006 Sb. Dokumentace se předkládá v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí.

Ad c)
Umístění na základě územního souhlasu je možné, pokud návrh splňuje podmínky § 96 stavebního zákona. Žádost o územní souhlas se podává na formuláři, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. K žádosti se připojí jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy [§ 96 odst. 3 písm. e) stavebního zákona]. Požadavky na zpracovatele nejsou stavebním zákonem stanoveny.

Z výše uvedeného vyplývá a odpovědi na Vaše otázky jsou:

1) doporučuji Vám zajít na příslušný stavební úřad a informovat se o způsobu povolení umístění konkrétního technického zařízení tepelného čerpadla. Obecně lze říci, že zařízení tepelného čerpadla (jeho venkovní část - ať se jedná o venkovní jednotku, zemní vrt či kolektor) vyžaduje jeho umístění (územním rozhodnutím, územním souhlasem či veřejnoprávní smlouvou). V rámci územního řízení budete potřebovat souhlasy vlastníků sousedních nemovitostí v rámci dokladů podávaných na stavební úřad s žádostí, popř. budou sousedi účastníky územního řízení.

2) ano, k územnímu řízení je potřeba odpovídající projektové dokumentace v rozsahu daném dle vyhl. 499/2006 Sb., popř. jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy, v případě povolování umístění zařízení na územní souhlas.

3) jak bylo výše napsáno, povolení umístění zařízení je potřeba prakticky na všechny typy tepelných čerpadel, které mají venkovní část (primární okruh).

4) druh prostoru či objektu, který má tepelné čerpadlo vytápět, nemá dle mého názoru vliv na povolení umístění zařízení

5) umístění primárního okruhu tepelného čerpadla musí splňovat veškeré požadavky na ochranu životního prostředí (informace Vám poskytna příslušný Odbor životního prostředí), hygienické předpisy (informace Vám poskytne příslušná Krajská hygienická stanice), popř. požární předpisy. V případě venkovních jednotek tepelných čerpadel využívající energii venkovního vzduchu, se posuzuje jejich umístění na pozemku či stavbě, jejich orientace a akustický výkon. Hygienické limity chráněných vnitřních i venkovních prostor jsou legislativně stanoveny a nemají být překročeny. V některých případech může stavební úřad požadovat v rámci řízení provedení akustické studie, která předem instalaci tepelného čerpadla posoudí z hlediska ochrany před hlukem.
Pokud se chcete bránit proti umístění venkovní jednotky tepelného čerpadla, obrátil bych se s podnětem na příslušný stavební úřad, který umístění zařízení povoloval, popřípadě na příslušnou hygienickou stanici kvůli kontrole plnění hygienických limitů.

S pozdravem,

Lubomír Tichý, EKIS Rakovník