Internetová poradna i-EKIS / odpověď
17.9.20 / dotaz č. 120556
Dobrý den,
chtěl bych Vás požádat o radu ohledně ideální skladby střechy rodinného domu. Rodinný dům bude vystavěn ze stavebního systému Velox včetně rovného betonového stropu. Střecha bude pultová se sklonem 10°. Celý dům bude zateplen 25cm šedého polystyrenu a rovněž střechu bychom rádi adekvátně zateplili. V projektu máme zateplení stropu 30cm vaty, což odpovídá velikosti mezery mezi stropem a pultovou střechou v nejnižším místě. Je takováto izolace stropu adekvátní k zateplení zdí, nebo by bylo vhodnější k zateplení použít např. kombinaci PIR desek s větším tepelným odporem a vaty? Jak si nejlépe poradit s tepelnými mosty, které v případě takovéto konstrukce představují vazníky?
Předem Vám děkuji za odpověď.
chtěl bych Vás požádat o radu ohledně ideální skladby střechy rodinného domu. Rodinný dům bude vystavěn ze stavebního systému Velox včetně rovného betonového stropu. Střecha bude pultová se sklonem 10°. Celý dům bude zateplen 25cm šedého polystyrenu a rovněž střechu bychom rádi adekvátně zateplili. V projektu máme zateplení stropu 30cm vaty, což odpovídá velikosti mezery mezi stropem a pultovou střechou v nejnižším místě. Je takováto izolace stropu adekvátní k zateplení zdí, nebo by bylo vhodnější k zateplení použít např. kombinaci PIR desek s větším tepelným odporem a vaty? Jak si nejlépe poradit s tepelnými mosty, které v případě takovéto konstrukce představují vazníky?
Předem Vám děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Z Vašeho popisu vyplývá, že obvodová stěna včetně stropní konstrukce je řešena systémově, tedy opláštění štěpkocementovou deskou, vnější desky šedý EPS a to v poměrně velké tloušťce, která odpovídá hodnotám tepelného odporu blízko pasivní stavbě. Na betonový strop, pokud jsem správně pochopil, jsou položeny prkenné sbíjené vazníky, které již konstrukčně podpírají jen střešní plášť (bednění, krytinu), de facto vytvářejí spádovou konstrukci na sklon 10°. Konstrukčně jsou patrně navržené subtilnější, neboť nejsou vystaveny většímu namáhání.
Skrze tepelnou izolaci na bázi MV tedy procházejí dřevěné prvky vazníků. Jednak je to spodní vodorovná pásnice, která zřejmě vytváří i přesah střechy (prochází izolací ven) a pak diagonály a svislé prvky vystupující z izolace do malého půdního prostoru. Spodní pásnice je ale izolací v prostoru půdy celá zakrytá. Tepelné mosty zde samozřejmě jsou, nicméně pro správnou funkci střešního pláště jejich vliv nemusí být zásadní. Především z hlediska celkové tepelně izolační schopnosti. Kromě toho dřevo má do jisté míry malou tepelnou vodivost. Myslet by se ale mělo i na rizika kondenzace.
Obecně platí, že při návrhu dřevěné stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou je potřeba zohlednit požadavek na vyloučení kondenzace v konstrukci. Zde by to bylo především na povrchu dřevěných prvků v místě tepelných vazeb (mostů), kde je lokálně snížená teplota v konstrukci a to se může projevit kondenzací na dřevě (patrně jen při nejnepříznivějších okrajových podmínkách a teplotách). Kondenzace se může ověřit výpočtem dle příslušných norem. Provádění výpočtů, byť jsou na to programy, je poměrně náročné (modelace detailu zabere čas). Proto by se měla věnovat pozornost odpovídajícímu provedení, především parozábrany, která zamezí průchodu vodní páry do podstřeší. Tedy nespoléhat jen na parotěsnost betonového stropu. Dřevěná konstrukce by měla určitě být preventivně chráněna proti biotickému napadení chemickým ošetřením. Parozábrana na betonové konstrukci bude jistě perforována, minimálně kotvením vazníků, tedy nějak zabezpečit přelepením.
Pokud by se mělo dosáhnout odstranění tepelných mostů, musela by tepelná izolace souvisle procházet po obvodu střechy, což v daném případě si lze těžko představit jak. Soustředil bych se na správné napojení izolace EPS ve stěně a izolace na stropě, kde nesmí dojít k jejímu výraznému oslabení. To se často děje, protože v nejnižším místě střechy často není prostor, nebo je obtížně přístupný. Pokud by měla tepelná izolace projít po stropní desce co nejvíce souvisle, šlo by zřejmě vazníky nějak podložit a přizvednout. To má však významný dopad na statiku a jejich konstrukční řešení, tedy poněkud sporný přínos.
K Vaší otázce k celkové tloušťce izolace – ta by měla vycházet z normových požadavků.
Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Ve Vašem případě je zřejmě záměrem dům blízký pasivnímu standardu. Uváděných 30 cm tepelné izolace na bázi minerální vlny bude odpovídat hodnotám U se započtením vlivu tepelných mostů a praktické vlhkosti něco kolem 0,18 až 0,16. Pro hodnoty 0,15 až 0,12 by bylo potřeba přidat na tloušťku 36 až 40 cm.
Kombinovat různé typy materiálů s rozdílným difúzním odporem (např. vatu a PIR desky nebo XPS) nedoporučuji z důvodu rizik kondenzace. Jako nejvhodnější považuji úpravu tloušťky minerální izolace.
Obdobně stěnám a střeše by měly být dobré i hodnoty tepelné izolace v podlahách a kvalitní parametry oken.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Z Vašeho popisu vyplývá, že obvodová stěna včetně stropní konstrukce je řešena systémově, tedy opláštění štěpkocementovou deskou, vnější desky šedý EPS a to v poměrně velké tloušťce, která odpovídá hodnotám tepelného odporu blízko pasivní stavbě. Na betonový strop, pokud jsem správně pochopil, jsou položeny prkenné sbíjené vazníky, které již konstrukčně podpírají jen střešní plášť (bednění, krytinu), de facto vytvářejí spádovou konstrukci na sklon 10°. Konstrukčně jsou patrně navržené subtilnější, neboť nejsou vystaveny většímu namáhání.
Skrze tepelnou izolaci na bázi MV tedy procházejí dřevěné prvky vazníků. Jednak je to spodní vodorovná pásnice, která zřejmě vytváří i přesah střechy (prochází izolací ven) a pak diagonály a svislé prvky vystupující z izolace do malého půdního prostoru. Spodní pásnice je ale izolací v prostoru půdy celá zakrytá. Tepelné mosty zde samozřejmě jsou, nicméně pro správnou funkci střešního pláště jejich vliv nemusí být zásadní. Především z hlediska celkové tepelně izolační schopnosti. Kromě toho dřevo má do jisté míry malou tepelnou vodivost. Myslet by se ale mělo i na rizika kondenzace.
Obecně platí, že při návrhu dřevěné stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou je potřeba zohlednit požadavek na vyloučení kondenzace v konstrukci. Zde by to bylo především na povrchu dřevěných prvků v místě tepelných vazeb (mostů), kde je lokálně snížená teplota v konstrukci a to se může projevit kondenzací na dřevě (patrně jen při nejnepříznivějších okrajových podmínkách a teplotách). Kondenzace se může ověřit výpočtem dle příslušných norem. Provádění výpočtů, byť jsou na to programy, je poměrně náročné (modelace detailu zabere čas). Proto by se měla věnovat pozornost odpovídajícímu provedení, především parozábrany, která zamezí průchodu vodní páry do podstřeší. Tedy nespoléhat jen na parotěsnost betonového stropu. Dřevěná konstrukce by měla určitě být preventivně chráněna proti biotickému napadení chemickým ošetřením. Parozábrana na betonové konstrukci bude jistě perforována, minimálně kotvením vazníků, tedy nějak zabezpečit přelepením.
Pokud by se mělo dosáhnout odstranění tepelných mostů, musela by tepelná izolace souvisle procházet po obvodu střechy, což v daném případě si lze těžko představit jak. Soustředil bych se na správné napojení izolace EPS ve stěně a izolace na stropě, kde nesmí dojít k jejímu výraznému oslabení. To se často děje, protože v nejnižším místě střechy často není prostor, nebo je obtížně přístupný. Pokud by měla tepelná izolace projít po stropní desce co nejvíce souvisle, šlo by zřejmě vazníky nějak podložit a přizvednout. To má však významný dopad na statiku a jejich konstrukční řešení, tedy poněkud sporný přínos.
K Vaší otázce k celkové tloušťce izolace – ta by měla vycházet z normových požadavků.
Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Ve Vašem případě je zřejmě záměrem dům blízký pasivnímu standardu. Uváděných 30 cm tepelné izolace na bázi minerální vlny bude odpovídat hodnotám U se započtením vlivu tepelných mostů a praktické vlhkosti něco kolem 0,18 až 0,16. Pro hodnoty 0,15 až 0,12 by bylo potřeba přidat na tloušťku 36 až 40 cm.
Kombinovat různé typy materiálů s rozdílným difúzním odporem (např. vatu a PIR desky nebo XPS) nedoporučuji z důvodu rizik kondenzace. Jako nejvhodnější považuji úpravu tloušťky minerální izolace.
Obdobně stěnám a střeše by měly být dobré i hodnoty tepelné izolace v podlahách a kvalitní parametry oken.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.