MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

25.1.21 / dotaz č. 123358
Dobrý den, před dvěma lety jsme dostavěli nízkoenergetický dům a už loni jsem pozoroval zvýšenou vlhkost v půdním prostoru, nyní se pod prkny objevují i mokré fleky s tvorbou plísní. Byla použita parozábrana DEKFOL N 110 STANDARD, ale nevhodně umístěná přímo pod sádrokarton (je perforovaná svítidly a hliníkovými profily). Uvažoval jsem, že bych zhora (z půdního prostoru) dočasně odstranil prkna a dvě vrstvy vaty a parozábranu na proděravělých místech opravil. Navíc bych na tuto parozábranu dal ještě DEKFOL N AL 170 SPECIAL (má téměř 10x větší faktor difuzního odporu) - ale nevím jestli to není už technologický nesmysl. Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
z Vašeho popisu mi není úplně jasné celé technické řešení. Předpokládám, že zateplení nad obytným prostorem je v úrovni stropní vodorovné konstrukce a nad tím je nevytápěná půda a nezateplená a nevzduchotěsná šikmá střecha. Půda je tedy částečně provětrávaná venkovním vzduchem, v zimním období je zde chladno.

Skladba je tedy od interiéru předpokládám takto:

- zavěšený sádrokartonový podhled kotvený do závěsů přes vrstvu parozábrany
- parozábrana DEKFOL N 110 STANDARD realizovaná zespodu na závěsy podhledu, bez celoplošného tuhého podkladu
- pravděpodobně dřevěná konstrukce stropu vyplněná tepelnou izolací z minerálních vláken
- dřevěný záklop

Tato skladba je velmi riziková. Vzhledem k umístění parotěsnící vrstvy není je velmi obtížné parotěsnící vrstvu realizovat bez netěsností v jejích spojích. Nespojitá parotěsnící vrstva je pak nevzduchotěsná. Nevzduchotěsnost je navíc výrazně zvýšena prostupujícími prvky osvětlení, případně dalšími prostupy. Parotěsnící vrstva tedy neplní svou funkci a do skladby proniká vlhkost z vytápěného interiéru, a to nejen zvýšenou difuzí vlivem netěsností ve vrstvě, ale zřejmě také prouděním vzduchu, čímž může docházet k řádově většímu transportu vlhkosti do půdního prostoru. Tato vlhkost pak kondenzuje na studených površích půdy. Z popisu není zřejmě, zda ke kondenzaci a plísním na dřevě dochází na spodní straně dřevěného záklopu nebo na dřevěném bednění šikmé střechy. Obojí je možné, ale v obou případech je příčina stejná, nadměrný průnik vodní páry skrz konstrukci vlivem nesprávné funkce parotěsnící vrstvy a vlivem celkové nevzduchotěsnosti konstrukce.

Vámi popisovanou variantu opravy bych nedoporučoval. Jsem přesvědčen, že není možné dodatečně shoda zajistit správnou funkci parotěsnící vrstvy z fólie lehkého typu bez tuhého podkladu jen opravami viditelných netěsných míst. Nemyslím si také, že by bylo možné shora fólii zcela vyměnit za fólii jinou. Novou fólii takto není možné prov=st spolehlivě parotěsně a vzduchotěsně. Náhrada za jinou fólii lehkého typu s vyšším materiálovým faktorem difuzního odporu vůbec smysl nedává, již při malé netěsnosti se obě fólie chovají naprosto stejně. Obě fólie mají v ploše prakticky nulovou propustnost pro vodní páru (již nezáleží na tom, že jedna má laboratorně 10x vyšší hodnotu). Každá netěsnost však tuto vlastnost po zabudování zásadně devalvuje.

Řešení spočívá v realizaci parotěsnící vrstvy na tuhý podklad umožňující její dokonalé slepení ve spojích. Následně vedení rozvodů až pod parotěsnící vrstvou - ve vzduchové mezeře mezi sádrokartonem a parozábranou. Toto bohužel znamená zásah z interiéru.

S pozdravem
Tomáš Kupsa



Odpovídá:  Ing. Tomáš Kupsa - EKIS Praha DEK tisk