Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

29.3.21 / dotaz č. 125071
Dobrý den, jsem předseda SVJ panelového domu o 48 bytových jednotkách. Máme vlastní plynovou kotelnu na ÚT a TUV. V současné době plánujeme zateplení dvouplášťové ploché střechy a montáž solárních panelů na ohřev TUV s propojením stávajících zásobníků. V jedné čísti střechy dochází v zimním období a sněhové pokrývce k rozdílnému odtávání sněhu. Nechali jsme odvětrávacími otvory na bocích domu udělat kamerový záznam a zjistili jsme, že minerální vata je v některých částech nahrnuta a jinde to vypadá, že chybí. Tím dochází k úniku tepla z bytu pod střechou, sráží se zde vlhkost a v bytě se tvoří při stropu plísně. Náš dotaz se tedy týká:
- jak nejvhodněji vyřešit takto nedostačující izolaci před samotným zateplením a změnou na jednoplášťovou střechu,
- zda existuje nějaká forma dotace jednak na zateplení střechy a také na instalaci solárních panelů, případně nejvhodnější solární technologii
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.

Jedná se patrně o klasickou dvouplášťovou střechu, vrchní plášť keramické panely osazené na spádových klínech. Podle doby výstavby může být nějak zateplena, ale nelze si dělat iluze. Obvykle velmi nedostatečné. V zásadě jsou dvě možnosti zateplení:
První předpokládá změnu na jednoplášťovou střechu. Vhodné tehdy, kdy je nutno již nově provést i hydroizolační vrstvu. Obvykle se provádí z desek EPS, nová krytina na bázi folie PVC, kotvení systému do střešních panelů. Tloušťka EPS minimálně 2x12 cm (zajistí U na hodnotě cca 0,16 W/m2.K. Lze jistě doporučit i o něco více izolace. Mělo by se provést dobré zateplení atik a souvislé propojení s izolacemi fasádního pláště (pokud je již dům na straně fasád zateplený). Tedy vyřešit tento detail. Výhody: stávající hydroizolace se stává parotěsnící vrstvou, nejsou nikde tepelné mosty. Dutina větraná se stává ve skladbě uzavřenou vzduchovou mezerou (ucpat díry).
Druhá varianta, kterou občas někdo protlačuje – plné vyplnění stávající větrané dutiny foukanou tepelnou izolací. Zde spatřuji hlavní zápory: absence parotěsnící vrstvy pod nafoukanou izolací, rizika kondenzace pod střešními panely v důsledku nedostatečného odvodu vlhkosti větracími otvory, z hlediska zateplení problematická otázka větrání v izolaci a hlavně – spádové klíny vytvářejí poměrně značné tepelné mosty v konstrukci, stejně tak atiky. Zastánci systému tyto argumenty jaksi popírají. Za sebe bych se přimluvil k variantě první. Dořešit nutno kotvení a zatížení solárního systému na EPS.
Možnost získání dotací na bytové domy (BD) je v roce 2021 územně rozdělena jednak na bytové domy v Praze a pak bytové domy v ČR mimo Prahu.
Původní program IROP pro BD již po roce 2020 zrušen a postupně nahrazen programem Nová zelená úsporám (NZÚ).
Pro bytové domy na území celé ČR lze využít zčásti program NZÚ. Zde se jedná o podporu výstavby nových BD s velmi nízkou energetickou náročností (zjednodušeně lze pracovně označit pasivní), dále výstavbu zelených střech (až 800 Kč za m2 střechy, ale nesmí být zavlažovány z vodovodní sítě), využití tepla z odpadní vody a instalace dobíjecích stanic pro osobní vozidla (kategorie M1).
Žádat lze zatím (uváděno ve 3.výzvě) do konce roku 2021, výše dotace max. 30% způsobilých výdajů na všechna opatření a max. 15% na výstavbu. K tomu lze získat až max. 70 tis. Kč na zpracování odporného posudku, technický dozor a měření průvzdušnosti obálky.
Na území Prahy jsou možnosti širší, zde lze žádat o dotaci na zateplení obvodových stěn, střechy, stropu, podlah, výměnu oken a dveří, výměnu zdrojů tepla na vytápění na tuhá fosilní paliva za efektivní ekologicky šetrné zdroje, výměnu elektrického vytápění za systémy s tepelným čerpadlem, výměnu plynového vytápění za systém s plynovým tepelným čerpadlem nebo za jednotku kombinované výroby elektřiny a tepla využívající jako palivo zemní plyn, solární termické systémy, fotovoltaické systémy, řízené větrání s rekuperací tepla, pořízení a instalace dobíjecích stanic pro osobní vozidla (kategorie M1)
K tomu zase příspěvek na zpracování odporného posudku a technický dozor.
U NZÚ bych doporučil konzultovat reálné možnosti přímo na krajském pracovišti fondu (SFŽP).
Další možností je bezúročný úvěr ze Státního fondu podpory investic (SFPI)
O bezúročný úvěr na zateplení bytových domů můžou žádat vlastníci nebo spoluvlastníci bytových domů. Maximální výše úvěru činí 76% celkových výdajů, a to i v případě, že se jedná o součet úvěru s dotací.
Zateplením je potřeba dosáhnout minimálně 20% energetické úspory oproti stávající situaci. Kromě energeticky úsporných opatření je možné také financovat i výměnu výtahů.
Žádosti o úvěr nejsou časově omezeny, limitem jsou peníze určené k rozdělení – 600 milionů Kč. Úvěr nelze využít na bytové domy v Praze
K žádosti je zpravidla ve všech případech přiložit projektovou dokumentaci, energetický posudek nebo Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB).
Dále například (podle druhu dotace doklad o výši úspory energie, položkový rozpočet projektu, krycí listy technických parametrů a další doklady.
Ke zpracování projektové dokumentace je nutná spolupráce s autorizovanou osobou podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Seznamy autorizovaných osob najdete na www.ckait.cz a www.cka.cz. Průkaz energetické náročnosti nebo energetický posudek může zpracovat energetický specialista, který je držitelem oprávnění podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.. Seznam energetických specialistů: na mpo-enex.cz/experti.
Více technických detailů mohu nabídnout v rámci bezplatné osobní konzultace v našem středisku EKIS.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk