MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

26.7.16 / dotaz č. 70721
Dobrý den, mám zájem o informace k tomuto tématu. Zajímá mě využití ve větším rodinné domě. Či střední administrativní budově. Jaké typy a výkony nabízíte. Jaká bude naše případná úspora.
Hezký den,

měl jste zájem o kogeneraci a trigeneraci, což je u kogenerace kombinovaná výroba elektřiny a tepla a u trigenerace se jedná navíc i o chlazení, kdy se zpravidla jedná o spojení kogenerační jednotky s absorpční chladicí jednotkou. Výhodné je to zejména z pohledu provozu kogenerační jednotky, protože můžeme využít teplo i v letním období, čímž se prodlouží provoz jednotky, která pracuje větší počet motohodin (až 6000) a vyrábí více elektřiny. Je již známo, že decentralizovaná výroba tepla a elektřiny pomocí kogenerace je efektivní a šetrná k životnímu prostředí.

Kogenerační jednotky se však hodí pro větší rodinný dům, nebo skupinu domů (i pro ostatní objekty s větší tepelnou ztrátou), protože i malá jednotka (tzv,mikrokogenerační) např. o výkonu 6 kW elektrického výkonu a 14 kW tepelného výkonu vyrobí jenom v zimním odobí při provozu 4500 motohodin mnohem více elektřiny a tepla, než můžeme zužitkovat pro svoji potřebu. Je proto potřebné znát tepelné ztráty objektu na vytápění, potřeby na ohřev užitkové vody i předpokládané roční spotřeby elektřiny. Pro efektivní provoz kogenerační jednotky je důležité mít využití jak pro elektřinu tak také pro teplo. U trigenerace je potřené efektivně využít i chlad. Na druhé straně, dobře postavený a zateplený dům s dostatečným přirozeným zastíněním prosklených ploch (oken, dveří) by nemusel používat klimatizaci (chlazení) k jeho letnímu provozu a užívání.

U objektů, které mají jako zdroj tepla a elektřiny kogenerační (trigenerační jednotky) jde zejména o využití tepla, neboť přebytky vyrobené elektřiny můžeme dodávat za peníze do sítě. Není to však mnoho peněz, protože cena zemního plynu za poslední roky enormně stoupla a návratnost vložených peněz do kogenerace tak značně utrpěla.

Výhodnost kogenerace se může projevit v plynofikovaném území, například při rozhodování zda investovat velkou částku peněz do posílení slabších elektrických rozvodů, nebo zda si chybějící množství elektřiny vyrobit pomocí kogenerační jednotky. Výrobní cena elektřiny by v tomto případě měla být nižší než cena nakupované elektřiny, přijatelná by měla být i cena vyrobeného tepla, abychom dosáhli v tomto ohledu finančních úspor, které budou kompenzovat pořizovací, provozní i servisní náklady na kogeneraci se započtením pořizovacích nákladů nové elektrické přípojky, kterou bychom jinak museli realizovat.

Zpravidla se návrh velikosti kogenerační jednotky řídí zejména podle možností efektivního využití tepla. Při vlastním návrhu je potřebné vše správně propočítat a připravit podmínky pro realizaci. proto je vhodné nechat si od odborníka (projektanta vytápění, či jiného energetického specialisty) vypracovat projekt. Velikost finančních úspor bude záviset na ceně paliva, ceně vyrobené elektřiny a tepla (chladu), nebo i na snížení plateb za stálé platby za hodnotu jističe (za nižší rezervaci výkonu) a na životnosti kogenerační jednotky i na nákladech na její potřebný servis...

Na našem trhu je několik výrobců (Například Tedom, Totem), kteří nabízejí kogenerační, či trigenerační jednotky. Bohužel většinou však nejsou výkonově vhodné pro rodinné domy a hodí se spíše pro bytové domy. Vyjímku tvoří snad jen firma Viessmann, která nabízí kompaktní mikrokogenerační jednotku o elektrickém výkonu 300 Wattů, v níž zajišťuje výrobu elektřiny Stirlingův motor a výrobu tepla plynový kondenzační kotel. K jednotce je připojen externí zásobník, jenž akumuluje teplo a zajišťuje zásobování teplou vodou.

Ke kogeneračním jednotkám je většinou vhodné instalovat větší akumulační nádrž, která slouží pro ukládání přebytků vyrobeného tepla, jež se zužitkuje později, například při náběhu otopné soustavy, či na temperování objektu v zimním období, nebo pro ohřev užitkové vody. Můžeme tak vyrábět elektřinu i v době, kdy již teplo pro vytápění či ohřev užitkové vody zrovna nepotřebujeme.

S přátelským pozdravem Lubomír Klobušník, energetický poradce






Odpovídá:  Lubomír Klobušník* - tisk