MPO Efekt - energie efektivně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Efekt

Program efekt

Vázvy

Výzvy

Ekis
Energetické poradenství

Ekis

Publikace

Publikace

Prohlášení o zpracování osobních údajů ve státním programu na podporu úspor energie (GDPR)

Informace - osobní údaje (GDPR)

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

2.6.17 / dotaz č. 81212
Dobrý den,
děkuji za vyjádření k mému dotazu 70215 ohledně parametru pro výkon radiátoru při rozúčtování nákladů na vytápění, konkrétně parametr počet článků na radiátoru. ( V našem případě jsou použity dva koeficienty - počet článků pro výkon radiátoru a poloha místnosti). V domě máme přinejmenším 3 druhy radiátorů, a to žebrové litinové, žebrové plechové a deskové plechové.
Jsem přesvědčena, že koeficient počet článků nelze připustit, pokud nemají články radiátorů stejnou velikost a materiál. Uvedu příklad z našeho domu. Plechový radiátor o 13 žebrech měří na délku 54 cm, litinový o 13 žebrech měří na délku 72,5 cm. Šířku mají oba 20 cm. Ten plechový kratší radiátor bude potřebovat pustit více tepla k ohřátí stejně velké místnosti na stejnou teplotu než litinový delší radiátor. Navíc na tom kratším se teplo více soustředí na indikátor tepla. Kdybychom v domě měli všichni stejná otopná tělesa, co se materiálu a provedení týká, tak jako to bylo před padesáti lety při kolaudaci domu, tak vaši odpověď, že parametr počet článků je použit správně, bych brala. A dále přidávám dotaz ohledně stoupaček, které mají podíl na teple v místnosti cca 10 %, avšak toto stálé teplo měřidly neprojde. Nejsou tak osoby/místnosti kudy stoupačky nevedou diskriminovány? U nás jsou dvoupokojáky a třípokojáky, kterými vedou stoupačky v každém pokoji, tj. 2, respektive 3 stoupačky na byt. Ale jsou také dvoupokojáky a třípokojáky, kterými vedou jen jedny, respektive dvě stoupačky, tj. jedna stoupačka, respektive dvě stoupačky v bytě. Ceny za vytápění jsou vysoké, potom se musí zohlednit víc faktorů než tomu bylo před padesáti lety.)
Dobrý den,
děkuji za doplnění Vašeho dotazu a v reakci se pokusím v jednoduchosti nastínit princip funkce indikátorů pro rozdělování nákladů (IRN), čímž bych Vaše přesvědčení o nemožnosti korekce náměru indikátoru podle výkonu (počtu článků/velikost tělesa) upravil.

IRN na vytápění zaznamenávají teplotu otopné plochy nebo rozdíl teploty otopné plochy a teploty v místnosti v čase. Tato hodnota je hodnotou tzv. nevyhodnocenou, která nezohledňuje některé okolnosti jako je výkon tělesa nebo styk snímačů teploty a otopné plochy. Tyto korekce jsou následně voleny individuálně pro každé otopné těleso a s jejich pomocí stanovena tzv. spotřební hodnota, která je uvažována jako vyhodnocený údaj z indikátoru pro následné rozdělení spotřební složky platby za tepelnou energii. Součinitel, který Vás nejvíce zajímá, je právě ten pro tepelný výkon tělesa, ve kterém se zohledňuje výkon tělesa (velikost/počet žeber), tedy jeho velikost je ve stanovení poměrného množství tepelné energie zahrnuta. Indikátor na menším tělese sice naměří stejnou hodnotu jako na větším, ale právě tento koeficient zajistí, že pro vyúčtování bude využita hodnota upravená, tedy nižší. Pro každé těleso tedy bude poměrné množství tepla stanoveno individuálně podle jeho výkonu a nezáleží na tom, jestli je těleso kratší nebo delší. Pokud si přesto myslíte, že rozúčtování není nastaveno správně, lze požádat jeho zpracovatele o revizi těchto koeficientů pro jednotlivá tělesa.

Tento způsob měření a vyhodnocování s sebou nese určitou dávku nepřesnosti a nejistoty vyhodnocovacích součinitelů. Jestli je tento způsob vyhodnocování přesný a spravedlivý je probíráno v rozsáhlých diskuzích, nicméně na každém způsobu lze nalézt určitá negativa a takový je aktuální stav právních předpisů, které musíme přijmout a řídit se jimi.

Z pohledu tepelné ztráty rozvodů přispívajících k vytápění bytů bez jejich zahrnutí do náměrů měřidel lze poznamenat pouze to, že tato dodávka tepla je v principu rozpuštěna v základní složce platby za teplo a s jistou nespravedlností v tom, že některý byt má jednu stoupačku a jiný dvě, se v hromadném typu bydlení v bytových domech musí počítat. Tyto stavby byly navrhované na vnitřní teplotu 20°C a za jiných podmínek rozúčtování, kdy bylo za spravedlivé považováno rovnoměrné rozdělení nákladů dle podlahové plochy. V současné době tak objekt svými vlastnostmi není schopen zabránit přetokům tepla mezi jednotlivými byty při vytápění na různé teploty, proto je v tomto typu bydlení nutné jistou malou dávku nespravedlnosti přijmout.

S pozdravem, Petr Šrutka
Odpovídá:  Ing. Petr Šrutka* - tisk