Internetová poradna i-EKIS / odpověď
3.10.18 / dotaz č. 99470
Vážení,
včera jsme na českobudějovickém rádiu sledovali váš pořad týkající se úspory energií.
Máme postavený rodinný domek z cihel "týnek" -buď 33 nebo 38 cm z roku 1974. V roce 2010 jsme provedli jeho zateplení podle výpočtu polystyrenem 12cm, plastová okna mají 2 skla a byla i zateplena půda.
V současné době, jak klesá venkovní teplota, tak klesá i teplota v bytě. Nyní je již ráno 19°C. Podobně je tomu i v zimě, když topíme (plynem od 16 do 22 hodin). Večer máme teplotu v bytě 22-23°C, ale druhý den dopoledne klesne opět asi na 18°C. Tato ztráta vnitřní teploty v bytě se nám zdá velká.
Podobně tomu bylo i před zateplením, kdy jsme topili stejně a teplota opět klesla ráno nebo dopoledne na 17-18°C.
Proto bychom byli rádi, kdybyste nám odpověděli, zda je toto normální. Spotřeba plynu je však asi o polovinu nižší než při nezatepleném stavu domu. Topí se stejně jako předtím.
Předem děkujeme za vaši odpověď.
včera jsme na českobudějovickém rádiu sledovali váš pořad týkající se úspory energií.
Máme postavený rodinný domek z cihel "týnek" -buď 33 nebo 38 cm z roku 1974. V roce 2010 jsme provedli jeho zateplení podle výpočtu polystyrenem 12cm, plastová okna mají 2 skla a byla i zateplena půda.
V současné době, jak klesá venkovní teplota, tak klesá i teplota v bytě. Nyní je již ráno 19°C. Podobně je tomu i v zimě, když topíme (plynem od 16 do 22 hodin). Večer máme teplotu v bytě 22-23°C, ale druhý den dopoledne klesne opět asi na 18°C. Tato ztráta vnitřní teploty v bytě se nám zdá velká.
Podobně tomu bylo i před zateplením, kdy jsme topili stejně a teplota opět klesla ráno nebo dopoledne na 17-18°C.
Proto bychom byli rádi, kdybyste nám odpověděli, zda je toto normální. Spotřeba plynu je však asi o polovinu nižší než při nezatepleném stavu domu. Topí se stejně jako předtím.
Předem děkujeme za vaši odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Zdivo z cihel CD Týn odpovídalo tehdejším požadavkům tepelně technických norem, které byly výrazně nižší než současný standard. Také byla zcela jiná úroveň cen energií, takže nemělo smysl nějak šetřit.
Pokud jde o konkrétní vlastnosti CD Týn, tak stará norma uvádí hodnotu součinitele prostupu tepla 1,3 (W/m2.K). Po zateplení EPS 12 cm je současná hodnota součinitele prostupu tepla kolem 0,29 (W/m2.K). Porovnáme-li násobkem hodnoty tepelného odporu, zateplením se zvýšil cca 4x až 4,5x. Schopnost akumulace tepla takto zateplené stěny je poměrně vysoká, takže za „vychládání“ domu budou spíše zodpovědné jiné ohraničující konstrukce, tedy strop pod půdou, okna, podlahy apod.
Odbornou terminologií se jev, který pozorujete, nazývá tepelnou stabilitou v zimním období. Posouzení tepelné stability se provádí dle závazné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Tato norma uvádí požadavky na tepelnou stabilitu místností jak pro zimní, tak i pro letní období. Pro zimní období je stanoven maximální pokles výsledné teploty v místnosti během teoretické otopné přestávky. Na výpočet je metodika, i Váš dům by bylo možno posoudit a ověřit, zda skutečný pokles teorii odpovídá, ale to patrně není nutné.
K akumulaci tepla v budově přispívají konstrukce z materiálů s vyšší měrnou tepelnou kapacitou, tedy obvykle hmotnější (zdivo, beton). Schopnost podkroví nebo dřevěných lehkých stropů akumulovat teplo je nižší. Nepříliš velkou schopnost akumulace pak mohou mít i hmotnější konstrukce, pokud nesou z vnější strany dostatečně zatepleny, tedy například i podlahy na terénu, sokly apod.. A pak samozřejmě okna, kde velikost okenních ploch hraje rovněž důležitou roli.
Uvádíte, že po provedených opatřeních zateplení, které zahrnovaly obložení fasád EPS, patrně výměnu oken a zateplení půdy, spotřeba plynu na vytápění klesla cca na polovinu, což se zdá být odpovídající. Jinými slovy, na polovinu se cca dostala i tepelná ztráta objektu. Nikoli však tepelná stabilita místnosti v zimním období!
Dům se z hlediska tepelné stability chová jinak než při posuzování spotřeby tepla, roli hrají tvarové a objemové parametry domu, ploch oken a materiály obvodových konstrukcí. Například lehké dřevostavby vychládají velmi rychle, musí se vytápět prakticky nepřetržitě, zatímco dobře zateplené „hmotné“ domy si mohou dovolit delší otopnou přestávku.
Pokud plně vytápíte pouze v krátkém 6 ti hodinovém intervalu odpoledne a navečer a poté je dům zcela bez vytápění, lze považovat uváděný pokles teploty o cca 5°C (závisí samozřejmě i na venkovní teplotě, bude-li mráz, dům vychladne rychleji a více) za celkem pochopitelný. Pro dosažení lepší tepelné pohody lze doporučit regulovat chod kotle buď termostatem podle vnitřní teploty, případně jiným způsobem regulace tak, aby nedocházelo k tak výraznému poklesu teploty. Výsledkem by nemusela být významně vyšší spotřeba plynu, protože by odpadla nutnost dodávat do domu větší množství energie na vyrovnání vlivu chladnějších stěn.
Nevím, jaký máte plynový kotel a jaké jsou možnosti regulace, ale bylo by lepší a výhodnější regulaci upravit tak, aby teploty v průběhu dne byly vyrovnanější, tedy nepřetápět a po dobu noční topit tak, aby teplota neklesala pod optimálně nastavenou mez. Ta může být individuální. Jednoduše řečeno, vyhnout se přílišným výkyvům.
Vyšší spotřeba plynu bývá pak spojena právě s přetápěním, protože co každý 1 °C vyšší teplota, to o 6% vyšší spotřeba paliva. Tedy vhodnou regulací lze významně ovlivnit i spotřebu plynu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz.
Zdivo z cihel CD Týn odpovídalo tehdejším požadavkům tepelně technických norem, které byly výrazně nižší než současný standard. Také byla zcela jiná úroveň cen energií, takže nemělo smysl nějak šetřit.
Pokud jde o konkrétní vlastnosti CD Týn, tak stará norma uvádí hodnotu součinitele prostupu tepla 1,3 (W/m2.K). Po zateplení EPS 12 cm je současná hodnota součinitele prostupu tepla kolem 0,29 (W/m2.K). Porovnáme-li násobkem hodnoty tepelného odporu, zateplením se zvýšil cca 4x až 4,5x. Schopnost akumulace tepla takto zateplené stěny je poměrně vysoká, takže za „vychládání“ domu budou spíše zodpovědné jiné ohraničující konstrukce, tedy strop pod půdou, okna, podlahy apod.
Odbornou terminologií se jev, který pozorujete, nazývá tepelnou stabilitou v zimním období. Posouzení tepelné stability se provádí dle závazné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Tato norma uvádí požadavky na tepelnou stabilitu místností jak pro zimní, tak i pro letní období. Pro zimní období je stanoven maximální pokles výsledné teploty v místnosti během teoretické otopné přestávky. Na výpočet je metodika, i Váš dům by bylo možno posoudit a ověřit, zda skutečný pokles teorii odpovídá, ale to patrně není nutné.
K akumulaci tepla v budově přispívají konstrukce z materiálů s vyšší měrnou tepelnou kapacitou, tedy obvykle hmotnější (zdivo, beton). Schopnost podkroví nebo dřevěných lehkých stropů akumulovat teplo je nižší. Nepříliš velkou schopnost akumulace pak mohou mít i hmotnější konstrukce, pokud nesou z vnější strany dostatečně zatepleny, tedy například i podlahy na terénu, sokly apod.. A pak samozřejmě okna, kde velikost okenních ploch hraje rovněž důležitou roli.
Uvádíte, že po provedených opatřeních zateplení, které zahrnovaly obložení fasád EPS, patrně výměnu oken a zateplení půdy, spotřeba plynu na vytápění klesla cca na polovinu, což se zdá být odpovídající. Jinými slovy, na polovinu se cca dostala i tepelná ztráta objektu. Nikoli však tepelná stabilita místnosti v zimním období!
Dům se z hlediska tepelné stability chová jinak než při posuzování spotřeby tepla, roli hrají tvarové a objemové parametry domu, ploch oken a materiály obvodových konstrukcí. Například lehké dřevostavby vychládají velmi rychle, musí se vytápět prakticky nepřetržitě, zatímco dobře zateplené „hmotné“ domy si mohou dovolit delší otopnou přestávku.
Pokud plně vytápíte pouze v krátkém 6 ti hodinovém intervalu odpoledne a navečer a poté je dům zcela bez vytápění, lze považovat uváděný pokles teploty o cca 5°C (závisí samozřejmě i na venkovní teplotě, bude-li mráz, dům vychladne rychleji a více) za celkem pochopitelný. Pro dosažení lepší tepelné pohody lze doporučit regulovat chod kotle buď termostatem podle vnitřní teploty, případně jiným způsobem regulace tak, aby nedocházelo k tak výraznému poklesu teploty. Výsledkem by nemusela být významně vyšší spotřeba plynu, protože by odpadla nutnost dodávat do domu větší množství energie na vyrovnání vlivu chladnějších stěn.
Nevím, jaký máte plynový kotel a jaké jsou možnosti regulace, ale bylo by lepší a výhodnější regulaci upravit tak, aby teploty v průběhu dne byly vyrovnanější, tedy nepřetápět a po dobu noční topit tak, aby teplota neklesala pod optimálně nastavenou mez. Ta může být individuální. Jednoduše řečeno, vyhnout se přílišným výkyvům.
Vyšší spotřeba plynu bývá pak spojena právě s přetápěním, protože co každý 1 °C vyšší teplota, to o 6% vyšší spotřeba paliva. Tedy vhodnou regulací lze významně ovlivnit i spotřebu plynu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice.