Internetová poradna i-EKIS / odpověď
18.1.22 / dotaz č. 134962
Dobrý den,
rekonstruuji roubenou chalupu v Podkrkonoší 98m2 přízemí a stejně tak i do budoucna plánované obytné podkroví, kde mám kachlová kamna, která jsem nechal zrekonstruovat a doplnit o výměník. Původní záměr byl celý systém napojit na podlahové topení v přízemí domu a radiátory v podkroví. Soustava měla být vytápěná elektrickým kotlem, který by zajišťoval hlavně temperování chalupy v naší nepřítomnosti, s tím, že bychom před naším příjezdem na dálku zapnuli topení abychom přijeli do předehřátého domu a pak si "přepli" na vytápění dřevem v kachlích.
Nyní mám ale pochybnosti, jestli je elektrický kotel to pravé řešení, když vidím, jak vystřelily ceny elektřiny. Jiný více ekonomický způsob mě však nenapadá, proto bych se s vámi rád poradil. V domě je již připravená podlaha na podlahové topení a výměník je také naisntalovaný, s touto částí bych tedy rád i do budoucna počítal.
V domě je i druhý (zatím nevyvložkovaný) komín kam je vyveden krb z místnosti, kterou používáme jen párkrát do roka jako "společenskou", do kterého by se případně dal napojit kotel na pelety, kterým by se dal celý systém také vytápět, ale nevím, jestli není toto řešení už příliš nákladné, s tím, že za rozdíl mezi pořizovací cenou el. kotle a kotle na pelety bychom mohli topit pár let elektřinou. Také nevím, jak je kotel na pelety "bezúdržbový", jestli zvládne fungovat bez naší přítomnosti i 14 dní, aniž bychom museli přikládat či čistit popel atd. Vím, že je to z části otázka velikosti zásobníku na pelety, ale přeci jen nechat v chalupě 14 dní něco hořet a nebýt u toho mě nenaplňuje pocitem bezpečí... Také si nejsem jistý, jestli lze tímto způsobem i ohřívat TUV, ale to bychom případně řešili el. bojlerem jako dosud a napojili bychom jej na výměník.
Dalším možným zdrojem by mohlo být tepelné čerpadlo vzduch voda, kde jsou pořizovací náklady ještě vyšší, takže bychom případně zvažovali nějaký z levnějších modelů, ale to už by asi pro nás bylo ekonomicky neúnosné. Obávám se, že bez čerpání dotace bychom na tuto možnost ani nedosáhli. A co se dotace týče, tak kotlíková nevím, jestli je možná, protože neměníme hlavní zdroj vytápění v domě, což jsou ta kachlová kamna, ale nahrazujeme dvoje další Petry, kterých se zbavujeme. Nová zelená úsporám nevím, jestli by se dala čerpat, jedná se sice o rekreační objekt, ale má číslo popisné a je možné jej trvale obývat. Co se zateplení týče, tak je nové roubení, nová špaletová okna s dvojsklem, bude zateplená střecha, ale zateplení stropů atd. nebude nikdy dokonalé, je to stará roubenka, takže nějaké ty tepelné ztráty tam rozhodně budou.
Předem děkuji za odbornou radu, jaký topný systém zvolit.
rekonstruuji roubenou chalupu v Podkrkonoší 98m2 přízemí a stejně tak i do budoucna plánované obytné podkroví, kde mám kachlová kamna, která jsem nechal zrekonstruovat a doplnit o výměník. Původní záměr byl celý systém napojit na podlahové topení v přízemí domu a radiátory v podkroví. Soustava měla být vytápěná elektrickým kotlem, který by zajišťoval hlavně temperování chalupy v naší nepřítomnosti, s tím, že bychom před naším příjezdem na dálku zapnuli topení abychom přijeli do předehřátého domu a pak si "přepli" na vytápění dřevem v kachlích.
Nyní mám ale pochybnosti, jestli je elektrický kotel to pravé řešení, když vidím, jak vystřelily ceny elektřiny. Jiný více ekonomický způsob mě však nenapadá, proto bych se s vámi rád poradil. V domě je již připravená podlaha na podlahové topení a výměník je také naisntalovaný, s touto částí bych tedy rád i do budoucna počítal.
V domě je i druhý (zatím nevyvložkovaný) komín kam je vyveden krb z místnosti, kterou používáme jen párkrát do roka jako "společenskou", do kterého by se případně dal napojit kotel na pelety, kterým by se dal celý systém také vytápět, ale nevím, jestli není toto řešení už příliš nákladné, s tím, že za rozdíl mezi pořizovací cenou el. kotle a kotle na pelety bychom mohli topit pár let elektřinou. Také nevím, jak je kotel na pelety "bezúdržbový", jestli zvládne fungovat bez naší přítomnosti i 14 dní, aniž bychom museli přikládat či čistit popel atd. Vím, že je to z části otázka velikosti zásobníku na pelety, ale přeci jen nechat v chalupě 14 dní něco hořet a nebýt u toho mě nenaplňuje pocitem bezpečí... Také si nejsem jistý, jestli lze tímto způsobem i ohřívat TUV, ale to bychom případně řešili el. bojlerem jako dosud a napojili bychom jej na výměník.
Dalším možným zdrojem by mohlo být tepelné čerpadlo vzduch voda, kde jsou pořizovací náklady ještě vyšší, takže bychom případně zvažovali nějaký z levnějších modelů, ale to už by asi pro nás bylo ekonomicky neúnosné. Obávám se, že bez čerpání dotace bychom na tuto možnost ani nedosáhli. A co se dotace týče, tak kotlíková nevím, jestli je možná, protože neměníme hlavní zdroj vytápění v domě, což jsou ta kachlová kamna, ale nahrazujeme dvoje další Petry, kterých se zbavujeme. Nová zelená úsporám nevím, jestli by se dala čerpat, jedná se sice o rekreační objekt, ale má číslo popisné a je možné jej trvale obývat. Co se zateplení týče, tak je nové roubení, nová špaletová okna s dvojsklem, bude zateplená střecha, ale zateplení stropů atd. nebude nikdy dokonalé, je to stará roubenka, takže nějaké ty tepelné ztráty tam rozhodně budou.
Předem děkuji za odbornou radu, jaký topný systém zvolit.
Dobrý den,
děkujeme za dotaz.
V první řadě se pokusíme udělat určitý odhad spotřeby pro Váš případ. Hodnoty berte prosím jako velmi orientační, bez bližších informací o stavbě a provozu se jedná samozřejmě o hrubé rozmezí.
Pro danou stavbu (energeticky vztažná plocha cca 2*100m2) odhadujeme spotřebu tepla pro vytápění při plnohodnotném užívání (vytápění na teplotu 20°C, měrná spotřeba 175 kWh/(m2.rok)) cca 35 000 kWh/rok. Při temperování na teplotu v rozmezí 5 až 10°C předpokládáme snížení této spotřeby na cca 30-50% hodnoty při trvalém užívání. Dále po zohlednění (odečtení) víkendů, kdy budou v provozu kachlová kamna předpokládáme podíl připadající na zdroj tepla pro temperování na cca 20-40% spotřeby, tedy přibližně 7 000 – 14 000 kWh/rok.
Pokud bychom uvažovali aktuální ceny elektrické energie pro rok 2022 a sazbu D57d (sazba pro elektrické vytápění, případně tepelné čerpadlo, 4,5 Kč/kWh vč. DPH), tak bude roční platba za výše uvedenou spotřebu v rozsahu cca 31-63 tis. Kč.
Alternativou je tedy použití automatického kotle na pelety či tepelného čerpadla. V případě tepelného čerpadla lze očekávat roční platbu za spotřebu přibližně 3x nižší, nežli v případě elektrokotle (cena elektřiny stejná, 4,5 Kč/kWh, topný faktor předpokládáme 3,0), tedy přibližně 10-21 tis. Kč. Pokud bude tepelné čerpadlo použito pouze pro temperování a bude tedy mít nižší teplotu přívodu do soustavy, bylo by možné počítat i s lepším topným faktorem, nežli 3,0. Dále potom v případě kotle na pelety lze očekávat podobnou platbu za spotřebu tepla pro vytápění, tedy 10-21 tis. Kč (cenu tepla z pelet vč. zohlednění účinnosti uvažujeme 1,5 Kč/kWh).
Jak v případě instalace tepelného čerpadla, tak v případě instalace kotle na pelety lze tedy oproti řešení s elektrokotlem očekávat roční úsporu 21 až 42 tis. Kč (hrubý odhad za předpokladů výše). Aby byla prostá návratnost investice 10 let, neměl by vícenáklad na úspornější řešení překročit 210-420 tis. Kč.
Poznamenáme, že jednou z možností je použití tepelných čerpadel vzduch-vzduch, které mohou být levnější alternativou čerpadel vzduch voda, ovšem mají svá omezení. Co se týče bezpečnosti automatického provozu peletového kotle, tak nezbývá než souhlasit. Možností je samozřejmě umístění kotle mimo budovu. Co se týče vynášení popele, tak jsou na trhu systémy umožňující vysypání popelníku až po spálení cca 1000 kg pelet. Dále, co se týče napojení přípravy teplé vody na daný zdroj (TČ, pelety, kamna s výměníkem), tak zajisté dojde k úspoře platby za teplo pro TV, ovšem otázkou je četnost použití a vlastní spotřeba teplé vody ve srovnání s vícenákladem na propojení a realizaci nepřímotopného zásobníku.
A na závěr v případě dotací, ať už kotlíkové (ty jsou zaměřeny na nízkopříjmové domácnosti) nebo Nové zelené úsporám, tak zde je sice možné žádat v případě rekreačního objektu, ovšem objekt musí být využíván k trvalému rodinnému bydlení a je zde povinnost prokázání trvalého pobytu nejméně 2 roky před podáním žádosti.
Za tým EnergySim Jan Antonín
děkujeme za dotaz.
V první řadě se pokusíme udělat určitý odhad spotřeby pro Váš případ. Hodnoty berte prosím jako velmi orientační, bez bližších informací o stavbě a provozu se jedná samozřejmě o hrubé rozmezí.
Pro danou stavbu (energeticky vztažná plocha cca 2*100m2) odhadujeme spotřebu tepla pro vytápění při plnohodnotném užívání (vytápění na teplotu 20°C, měrná spotřeba 175 kWh/(m2.rok)) cca 35 000 kWh/rok. Při temperování na teplotu v rozmezí 5 až 10°C předpokládáme snížení této spotřeby na cca 30-50% hodnoty při trvalém užívání. Dále po zohlednění (odečtení) víkendů, kdy budou v provozu kachlová kamna předpokládáme podíl připadající na zdroj tepla pro temperování na cca 20-40% spotřeby, tedy přibližně 7 000 – 14 000 kWh/rok.
Pokud bychom uvažovali aktuální ceny elektrické energie pro rok 2022 a sazbu D57d (sazba pro elektrické vytápění, případně tepelné čerpadlo, 4,5 Kč/kWh vč. DPH), tak bude roční platba za výše uvedenou spotřebu v rozsahu cca 31-63 tis. Kč.
Alternativou je tedy použití automatického kotle na pelety či tepelného čerpadla. V případě tepelného čerpadla lze očekávat roční platbu za spotřebu přibližně 3x nižší, nežli v případě elektrokotle (cena elektřiny stejná, 4,5 Kč/kWh, topný faktor předpokládáme 3,0), tedy přibližně 10-21 tis. Kč. Pokud bude tepelné čerpadlo použito pouze pro temperování a bude tedy mít nižší teplotu přívodu do soustavy, bylo by možné počítat i s lepším topným faktorem, nežli 3,0. Dále potom v případě kotle na pelety lze očekávat podobnou platbu za spotřebu tepla pro vytápění, tedy 10-21 tis. Kč (cenu tepla z pelet vč. zohlednění účinnosti uvažujeme 1,5 Kč/kWh).
Jak v případě instalace tepelného čerpadla, tak v případě instalace kotle na pelety lze tedy oproti řešení s elektrokotlem očekávat roční úsporu 21 až 42 tis. Kč (hrubý odhad za předpokladů výše). Aby byla prostá návratnost investice 10 let, neměl by vícenáklad na úspornější řešení překročit 210-420 tis. Kč.
Poznamenáme, že jednou z možností je použití tepelných čerpadel vzduch-vzduch, které mohou být levnější alternativou čerpadel vzduch voda, ovšem mají svá omezení. Co se týče bezpečnosti automatického provozu peletového kotle, tak nezbývá než souhlasit. Možností je samozřejmě umístění kotle mimo budovu. Co se týče vynášení popele, tak jsou na trhu systémy umožňující vysypání popelníku až po spálení cca 1000 kg pelet. Dále, co se týče napojení přípravy teplé vody na daný zdroj (TČ, pelety, kamna s výměníkem), tak zajisté dojde k úspoře platby za teplo pro TV, ovšem otázkou je četnost použití a vlastní spotřeba teplé vody ve srovnání s vícenákladem na propojení a realizaci nepřímotopného zásobníku.
A na závěr v případě dotací, ať už kotlíkové (ty jsou zaměřeny na nízkopříjmové domácnosti) nebo Nové zelené úsporám, tak zde je sice možné žádat v případě rekreačního objektu, ovšem objekt musí být využíván k trvalému rodinnému bydlení a je zde povinnost prokázání trvalého pobytu nejméně 2 roky před podáním žádosti.
Za tým EnergySim Jan Antonín
Odpovídá: Ing. Jan Antonín - EKIS Jablonec nad Nisou, EnergySim tisk