Internetová poradna i-EKIS / odpověď
18.4.11 / dotaz č. 26751
Dobrý den pane Winklere,
děkuji moc za odpověď. Já v podstatě informace, které jste napsal znám, ale teď stále přešlapuji na místě a nevím zda komplikovat situaci a zeteplit a nebo nechat vše podle původního plánu. Již máme hotové parapety, osazená okna v určité hloubce, hotové svody od okapů... Vše s tím, že jsme postavili z lambdy, která netřeba zateplovat. Bohužel jsem si ale uvědomil onen teplený most v úrovni stropu, který je vidět na termo i z venčí. Nechápu, že toto neumí pohlídat technický dozor, který dostával pravidelně měsíčně 5000 Kč. Ale teď už je pozdě, je hotovo a mně především zajímá jak moc je veliké riziko, že plísně vzniknou, když se bude pravidelně větrat i za pomocí rekuperace, tedy 24 hod denně. Většinou lambdu právě kvůli uzavření a možnosti následného odvětrání zeteplovat nedoporučují. Nehledě na to, že to není levná záležitost, rozdíl i s prací cca 80 000 a peníze je stále za co utrácet... Osobně mě napadají dvě místa, kde by mohl být problém a to je věnec v koupelnách, který je zakryt sníženým SDK podhledem a v tom místě na něm není ani sádrová omítka - nicméně tento věnec je z venčí 5cm ytong, 5 cm eps, + zbytek do 37,5 ŽB věnec. V koupelnách nejsou vnější rohy budovy, pouze mezi věncem a příčkou.. Je to v přízemí, není tam parotěs - nevím kolik vlhkosti z koupelny umí absorbovat SDK a jaká vlhkost bude nad tímto SDK podhledem pod stropem. Vlhkost v koupelnách se pohybuje kolem 60%, po vyvětrání je to kolem 45%.
Děkuji ještě za případné doplnění Vaší odpovědi.
děkuji moc za odpověď. Já v podstatě informace, které jste napsal znám, ale teď stále přešlapuji na místě a nevím zda komplikovat situaci a zeteplit a nebo nechat vše podle původního plánu. Již máme hotové parapety, osazená okna v určité hloubce, hotové svody od okapů... Vše s tím, že jsme postavili z lambdy, která netřeba zateplovat. Bohužel jsem si ale uvědomil onen teplený most v úrovni stropu, který je vidět na termo i z venčí. Nechápu, že toto neumí pohlídat technický dozor, který dostával pravidelně měsíčně 5000 Kč. Ale teď už je pozdě, je hotovo a mně především zajímá jak moc je veliké riziko, že plísně vzniknou, když se bude pravidelně větrat i za pomocí rekuperace, tedy 24 hod denně. Většinou lambdu právě kvůli uzavření a možnosti následného odvětrání zeteplovat nedoporučují. Nehledě na to, že to není levná záležitost, rozdíl i s prací cca 80 000 a peníze je stále za co utrácet... Osobně mě napadají dvě místa, kde by mohl být problém a to je věnec v koupelnách, který je zakryt sníženým SDK podhledem a v tom místě na něm není ani sádrová omítka - nicméně tento věnec je z venčí 5cm ytong, 5 cm eps, + zbytek do 37,5 ŽB věnec. V koupelnách nejsou vnější rohy budovy, pouze mezi věncem a příčkou.. Je to v přízemí, není tam parotěs - nevím kolik vlhkosti z koupelny umí absorbovat SDK a jaká vlhkost bude nad tímto SDK podhledem pod stropem. Vlhkost v koupelnách se pohybuje kolem 60%, po vyvětrání je to kolem 45%.
Děkuji ještě za případné doplnění Vaší odpovědi.
Dobrý den a děkuji Vám za následný dotaz a za zájem o naše poradenství.
V odpovědi na minulý dotaz jsem uvedl, že obvodové stěny postavené z tvárnic YTONG Lambda 375 mm splňují požadavky platné normy ČSN 73 0540-2 na hodnotu součinitele prostupu tepla a další dodatečné izolace nejsou nutné.
Teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla zaručuje trvalé větrání, tedy trvalou výměnu vzduchu. Atmosférický vzduch je vždy směsí suchého vzduchu a určitého množství vody ve formě vodních par. Ke kondenzaci vodních par dochází za určité teploty (teplota rosného bodu) a tato teplota je závislá na koncentraci vlhkosti ve vzduchu, tzn. čím menší koncentrace vlhkosti, tím nižší hodnota teploty rosného bodu a naopak. Povrch o teplotě menší nebo rovné teplotě rosného bodu okolního vzduchu je vždy vlhký a vlhkost se bude na něm kondenzovat
Pro určení teploty rosného bodu slouží na př. Mollierův i-x diagram vlhkého vzduchu. Z tohoto diagramu vychází např. pro běžnou pokojovou teplotu 21°C a relativní vlhkost 60% hodnota rosného bodu okolo 12°C.
U provozu teplovzdušného vytápění se předpokládá automatická regulace vnitřní teploty v rozmezí cca 20 – 22 °C a dodržování této teploty po 24 hod. denně. V důsledku trvalého provozu by měla být povrchová teplota stěn vyšší, než je uvedený rosný bod. Ke kondenzaci na stěnách by proto docházet nemělo. Jak jsem již uvedl, jsou v konstrukci domu místa, kde je výměna vzduchu minimální, na př. za nábytkem nebo v rozích místností, nebo se ve stěnách vyskytují tepelné mosty s nižší povrchovou teplotou. To, že na takovýchto místech nebude docházet ke kondenzaci a možnému vzniku plísní zaručit proto nelze.
Ing. Jaroslav Winkler
energetický poradce ECCB
V odpovědi na minulý dotaz jsem uvedl, že obvodové stěny postavené z tvárnic YTONG Lambda 375 mm splňují požadavky platné normy ČSN 73 0540-2 na hodnotu součinitele prostupu tepla a další dodatečné izolace nejsou nutné.
Teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla zaručuje trvalé větrání, tedy trvalou výměnu vzduchu. Atmosférický vzduch je vždy směsí suchého vzduchu a určitého množství vody ve formě vodních par. Ke kondenzaci vodních par dochází za určité teploty (teplota rosného bodu) a tato teplota je závislá na koncentraci vlhkosti ve vzduchu, tzn. čím menší koncentrace vlhkosti, tím nižší hodnota teploty rosného bodu a naopak. Povrch o teplotě menší nebo rovné teplotě rosného bodu okolního vzduchu je vždy vlhký a vlhkost se bude na něm kondenzovat
Pro určení teploty rosného bodu slouží na př. Mollierův i-x diagram vlhkého vzduchu. Z tohoto diagramu vychází např. pro běžnou pokojovou teplotu 21°C a relativní vlhkost 60% hodnota rosného bodu okolo 12°C.
U provozu teplovzdušného vytápění se předpokládá automatická regulace vnitřní teploty v rozmezí cca 20 – 22 °C a dodržování této teploty po 24 hod. denně. V důsledku trvalého provozu by měla být povrchová teplota stěn vyšší, než je uvedený rosný bod. Ke kondenzaci na stěnách by proto docházet nemělo. Jak jsem již uvedl, jsou v konstrukci domu místa, kde je výměna vzduchu minimální, na př. za nábytkem nebo v rozích místností, nebo se ve stěnách vyskytují tepelné mosty s nižší povrchovou teplotou. To, že na takovýchto místech nebude docházet ke kondenzaci a možnému vzniku plísní zaručit proto nelze.
Ing. Jaroslav Winkler
energetický poradce ECCB
Odpovídá: Ing. Jaroslav Winkler* - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk