Internetová poradna i-EKIS / odpověď
17.7.12 / dotaz č. 34324
Dobrý den,
řešíme vytápění novostavby rodinného domu a zvažujeme, který systém vytápění použít.
v domě je větší tech. místnost bez komínu a krb v obývacím pokoji. TZ domu je 5,3 kW a měrná spotřeba tepla na vytápění je 4900 kWh/rok. V obci není plyn. Jako hlavní zdroj se nabízí elektřina s možností občasného dotápění domu krbem. Při porovnání nákladů na vytápění TČ vzduch voda a elektrokotlem mi vychází rozdíl ročně asi 7000,- což určuje návratnost TČ za 30 let, tudíž za dobou jeho životnosti. Rádi bychom ale zvolili takovou otopnou soustavu, aby bylo i v budoucnu možné připojit TČ (zdražení sazby za kW, zlevnění ceny tep. čerpadel apod). Z tohoto důvodu bychom rádi instalovali podlahové teplovodní vytápění a to v celém domě. Nevím ale, zda je tento systém vytápění vhodný i pro vytápění elektrokotlem? Předpokládám, že kvůli betonové mazině (anhydridu) ve které je teplovodní trubka položena bude náběh teploty v místnosti pomalý a bude potřeba topit delší dobu pro dosažení tepelné pohody. Stejně tak možná bude docházet k zbytečnému vybíjení tepla do betonové podlahy místo do vzduchu. Otázkou tak je zda je námi uvažovaná kombinace vůbec vhodná - tj. elektrokotel + teplovodní podlahové vytápění. Celkově plánujeme vložit do otopného systému cca 200 - 250 tis Kč. Jaká je podle Vás nejlepší volba vytápění s tím, aniž bychom si tzv. nezavřeli vrátka pro pozdější obměnu systému za efektivnější a aby náklady na vytápění nebyly příliš vysoké.
Děkuji předem za vaši odpověď.
řešíme vytápění novostavby rodinného domu a zvažujeme, který systém vytápění použít.
v domě je větší tech. místnost bez komínu a krb v obývacím pokoji. TZ domu je 5,3 kW a měrná spotřeba tepla na vytápění je 4900 kWh/rok. V obci není plyn. Jako hlavní zdroj se nabízí elektřina s možností občasného dotápění domu krbem. Při porovnání nákladů na vytápění TČ vzduch voda a elektrokotlem mi vychází rozdíl ročně asi 7000,- což určuje návratnost TČ za 30 let, tudíž za dobou jeho životnosti. Rádi bychom ale zvolili takovou otopnou soustavu, aby bylo i v budoucnu možné připojit TČ (zdražení sazby za kW, zlevnění ceny tep. čerpadel apod). Z tohoto důvodu bychom rádi instalovali podlahové teplovodní vytápění a to v celém domě. Nevím ale, zda je tento systém vytápění vhodný i pro vytápění elektrokotlem? Předpokládám, že kvůli betonové mazině (anhydridu) ve které je teplovodní trubka položena bude náběh teploty v místnosti pomalý a bude potřeba topit delší dobu pro dosažení tepelné pohody. Stejně tak možná bude docházet k zbytečnému vybíjení tepla do betonové podlahy místo do vzduchu. Otázkou tak je zda je námi uvažovaná kombinace vůbec vhodná - tj. elektrokotel + teplovodní podlahové vytápění. Celkově plánujeme vložit do otopného systému cca 200 - 250 tis Kč. Jaká je podle Vás nejlepší volba vytápění s tím, aniž bychom si tzv. nezavřeli vrátka pro pozdější obměnu systému za efektivnější a aby náklady na vytápění nebyly příliš vysoké.
Děkuji předem za vaši odpověď.
Vážený pane,
k úsporám ceny za elektřinu při používání tepelného čerpadla je ještě vhodné přičíst finanční úsporu, která vám vznikne nižší cenou elektřiny pro použití v domácnosti. Jak velká by byla tato úspora záleží především na tom, kolik elektřiny v domě spotřebujete.
Nicméně vaše otázka směřovala k tomu, zda je kotel vhodný pro podlahové vytápění. Začnu trochu šířeji. Podlahové vytápění má výhodu, že se jedná o nízkoteplotní vytápění, navíc rozprostřené po celé ploše místnosti. Stačí tedy nízkoteplotní zdroj. Zároveň je člověk v místnosti osáláván teplem, což na něj působí tak, že je mu větší teplo než v místnosti klasicky vytápěné při stejné teplotě vzduchu. Tak mohou vznikat úspory na vytápění, neboť při chladnějším vzduchu uniká konstrukcemi méně tepla.
Nevýhodami podlahového vytápění je především jeho vysoká setrvačnost, tedy v okamžiku, kdy vysvitne slunce a začne ohřívat místnost, podlahové topení stále vytápí a vzniká tak přetápění místností. Pro bezproblémový přenos tepla do místnosti by podlaha, která je na podlahovém vytápění, měla být co nejvíce vodivá, ideálně dlažba. Pokud je na podlaze jakýkoliv tepelný izolant (plovoucí podlaha, dřevo, korek, koberec...), je potřeba výrazně zvýšit tepelnou izolaci pod podlahu. Dle mého názoru by pod běžnou podlahou na terénu mělo být cca 150 - 200 mm tepelného izolantu, v případě podlahového vytápění o cca 100 mm více a v případě, že na podlaze je nějaký izolant je vhodné tuto tepelnou izolaci zesílit. (Je nutné si uvědomit, že pokud má podlaha např. 28 °C, tak podlahou jsou výrazně větší tepelné ztráty.) U podlahového vytápění by nemělo dojít k zakrytí podlahy ani nábytkem. Proto je podlahové vytápění např. v ložnici méně vhodné.
K vašim obavám: Elektrokotel lze pro podlahové vytápění použít, pouze musí být provedeno směšování nebo regulace jeho výkonu tak, aby podlaha měla požadovanou teplotu. Nehrozí, že bude větší spotřeba tepla tím, že se bude podlaha déle nahřívat (mimo vlivu nevyužité tepelných zisků od slunce, které mohou být ve vašem případě významným zdrojem tepla), neboť teplo do objektu dodané musí být pro jeho vytopení stále stejné. Tedy pokud při „zatápění“ se část energie shromáždí v podlahové konstrukci, této energie se později vyzáří do objektu (případně do podzákladí, pokud jsou nedostatečné tepelné izolace podzákladí). Naopak akumulace v podlaze je při elektrickém vytápění jistou výhodou, neboť při špičce, kdy dojde k přerušení dodávky elektřiny, podlaha si udrží svoji teplotu, kterou vyzařuje do objektu a nedojde k jeho vychladnutí.
Možnost alternativního řešení: Pokud byste chtěl mít nízkoteplotní teplovodní vytápění, které je vhodné pro tepelné čerpadlo, lze to řešit i radiátory, které budou příslušně dimenzované. Radiátory lze samozřejmě použít i v kombinaci s podlahovým vytápěním tak, abyste v místnostech, kde podlahové topení není vhodné (ložnice, část obývacího pokoje…), měl radiátory.
Návrh na lepší řešení: V současné době se okna vyrábí velmi těsná a neumožňují tzv. přirozené větrání netěsnostmi. To se obvykle řeší tak, že se těsnění v části oken vytrhne apod. Naopak ostatní konstrukce musí být těsná, aby nemohlo docházet k difuzi vzduchu skrz konstrukci s možnou nekontrolovanou kondenzací vodní páry. (Doporučuji nechat si v rámci předání domu provést blower door test a tak zkontrolovat kvalitu provedení, zejména parotěsných fólií.) Aby však bylo zajištěno dostatečné větrání místností, je potřeba toto řešit. Mnoha měřeními se zjistilo, že v běžných ložnicích je i několikanásobně překročena povolená mez koncentrace oxidu uhličitého a proto se doporučuje zřizovat řízené větrání, obvykle s rekuperací. Jednak se tím šetří poměrně významné množství energie a dále se tím zajistí čerstvý vzduch v místnostech. (Obvykle tak, že je větrání řízeno senzory CO2.) Při instalaci nuceného větrání s rekuperací lze toto kombinovat i s vytápěním tak, že se bude vzduch do místností přiváděný ohřívat a tím se bude vytápět.
Zdraví
Roman Šubrt
k úsporám ceny za elektřinu při používání tepelného čerpadla je ještě vhodné přičíst finanční úsporu, která vám vznikne nižší cenou elektřiny pro použití v domácnosti. Jak velká by byla tato úspora záleží především na tom, kolik elektřiny v domě spotřebujete.
Nicméně vaše otázka směřovala k tomu, zda je kotel vhodný pro podlahové vytápění. Začnu trochu šířeji. Podlahové vytápění má výhodu, že se jedná o nízkoteplotní vytápění, navíc rozprostřené po celé ploše místnosti. Stačí tedy nízkoteplotní zdroj. Zároveň je člověk v místnosti osáláván teplem, což na něj působí tak, že je mu větší teplo než v místnosti klasicky vytápěné při stejné teplotě vzduchu. Tak mohou vznikat úspory na vytápění, neboť při chladnějším vzduchu uniká konstrukcemi méně tepla.
Nevýhodami podlahového vytápění je především jeho vysoká setrvačnost, tedy v okamžiku, kdy vysvitne slunce a začne ohřívat místnost, podlahové topení stále vytápí a vzniká tak přetápění místností. Pro bezproblémový přenos tepla do místnosti by podlaha, která je na podlahovém vytápění, měla být co nejvíce vodivá, ideálně dlažba. Pokud je na podlaze jakýkoliv tepelný izolant (plovoucí podlaha, dřevo, korek, koberec...), je potřeba výrazně zvýšit tepelnou izolaci pod podlahu. Dle mého názoru by pod běžnou podlahou na terénu mělo být cca 150 - 200 mm tepelného izolantu, v případě podlahového vytápění o cca 100 mm více a v případě, že na podlaze je nějaký izolant je vhodné tuto tepelnou izolaci zesílit. (Je nutné si uvědomit, že pokud má podlaha např. 28 °C, tak podlahou jsou výrazně větší tepelné ztráty.) U podlahového vytápění by nemělo dojít k zakrytí podlahy ani nábytkem. Proto je podlahové vytápění např. v ložnici méně vhodné.
K vašim obavám: Elektrokotel lze pro podlahové vytápění použít, pouze musí být provedeno směšování nebo regulace jeho výkonu tak, aby podlaha měla požadovanou teplotu. Nehrozí, že bude větší spotřeba tepla tím, že se bude podlaha déle nahřívat (mimo vlivu nevyužité tepelných zisků od slunce, které mohou být ve vašem případě významným zdrojem tepla), neboť teplo do objektu dodané musí být pro jeho vytopení stále stejné. Tedy pokud při „zatápění“ se část energie shromáždí v podlahové konstrukci, této energie se později vyzáří do objektu (případně do podzákladí, pokud jsou nedostatečné tepelné izolace podzákladí). Naopak akumulace v podlaze je při elektrickém vytápění jistou výhodou, neboť při špičce, kdy dojde k přerušení dodávky elektřiny, podlaha si udrží svoji teplotu, kterou vyzařuje do objektu a nedojde k jeho vychladnutí.
Možnost alternativního řešení: Pokud byste chtěl mít nízkoteplotní teplovodní vytápění, které je vhodné pro tepelné čerpadlo, lze to řešit i radiátory, které budou příslušně dimenzované. Radiátory lze samozřejmě použít i v kombinaci s podlahovým vytápěním tak, abyste v místnostech, kde podlahové topení není vhodné (ložnice, část obývacího pokoje…), měl radiátory.
Návrh na lepší řešení: V současné době se okna vyrábí velmi těsná a neumožňují tzv. přirozené větrání netěsnostmi. To se obvykle řeší tak, že se těsnění v části oken vytrhne apod. Naopak ostatní konstrukce musí být těsná, aby nemohlo docházet k difuzi vzduchu skrz konstrukci s možnou nekontrolovanou kondenzací vodní páry. (Doporučuji nechat si v rámci předání domu provést blower door test a tak zkontrolovat kvalitu provedení, zejména parotěsných fólií.) Aby však bylo zajištěno dostatečné větrání místností, je potřeba toto řešit. Mnoha měřeními se zjistilo, že v běžných ložnicích je i několikanásobně překročena povolená mez koncentrace oxidu uhličitého a proto se doporučuje zřizovat řízené větrání, obvykle s rekuperací. Jednak se tím šetří poměrně významné množství energie a dále se tím zajistí čerstvý vzduch v místnostech. (Obvykle tak, že je větrání řízeno senzory CO2.) Při instalaci nuceného větrání s rekuperací lze toto kombinovat i s vytápěním tak, že se bude vzduch do místností přiváděný ohřívat a tím se bude vytápět.
Zdraví
Roman Šubrt