Internetová poradna i-EKIS / odpověď
3.8.12 / dotaz č. 34851
Dobrý den, prosím vás o radu. Jsme zvyklí, že výrobci výplní běžně uvádějí parametry výplní jako je prostup tepla. Na jednom regenerovaném bytovém domě z roku 1978 jsem se však setkal se stávajícími copilitovými stěnami. Moc by mně jako projektantovi i mému investorovi pomohlo sdělení prostupu tepla touto skleněnou výplní v rozhodování, zda tyto stěny na schodištích a technických prostorech nahradit či ponechat. Děkuji.
Dobrý den.
Tepelně-technické parametry skleněných výrobků používaných za minulé éry lze získat např. v Rochlových tabulkách. Mezi nimi jsou skleněné profily – copility, mino jiné i skleněné stavební tvárnice pro sklobetonové stěny atd. Zde je uvedena hodnota součinitele prostupu tepla (tehdy k, dnes U) pro jednoduchou stěnu (z jedné řady tvárnic) 5,6 W/m2.K a pro zdvojenou 2,6 W/m2.K. Tyto hodnoty se týkají skleněných copilitových profilů rozměru š/tl./dl. 250x40x2500 mm – tedy jedná se o nejběžnější rozměr těchto skleněných profilů. Po obvodě bývají nejčastěji skleněné profily zasazeny do ocelových u-profilů, správně, s pomocí pěnového polystyrénu pro umožnění dilatace skleněné plochy a pro omezení tepelného mostu. Dle našeho výpočtového ověření lze tedy u zabudovaných copilitových stěn kalkulovat s hodnotou součinitele prostupu tepla U 2,8-3,5 W/m2.K (záleží na konkrétním způsobu zabudování). Obdobně, pokud by se jednalo o sklobetonové stěny např. běžné tl. 80 mm (např. v technických prostorech), lze uvažovat hodnotu 3,0-3,8 W/m2.K dle četnosti železobetonových výztuh, vlastní tl. tvárnic atd.
Nové výplně s izolačním zasklením (vč. profilů) běžně dosahují Uw= cca 1,0 W/m2.K v případě použití izolačního trojskla a v případě zasklení z izolačního dvojskla pak Uw= cca 1,2 W/m2.K. Dle propočtu, při uvažování dodávky dálkového tepla o ceně 650 Kč/GJ, bude prostá návratnost (bez nárůstu cen tepla) dosahovat cca 15 let. To je v případě prostor na chodbě s uvažováním teploty ve vnitřním prostředí 15°C.
Výměna výplní v technickém částečně vytápěném či nevytápěném prostoru (chápeme jako běžný suterén v bytovém domě ze 70. let minulého století) je otázkou spíše uživatelského komfortu, životnosti a funkčnosti stávajících výplní, rozsahem regenerace (aby nedošlo k zabudování dožívajících výplní do spravovaných stěn) atp. V tomto případě bude z tepelně-technického hlediska významnější odizolování stropu nad technickým podlažím. Ale nejsme znalí konkrétních podmínek.
Tepelně-technické parametry skleněných výrobků používaných za minulé éry lze získat např. v Rochlových tabulkách. Mezi nimi jsou skleněné profily – copility, mino jiné i skleněné stavební tvárnice pro sklobetonové stěny atd. Zde je uvedena hodnota součinitele prostupu tepla (tehdy k, dnes U) pro jednoduchou stěnu (z jedné řady tvárnic) 5,6 W/m2.K a pro zdvojenou 2,6 W/m2.K. Tyto hodnoty se týkají skleněných copilitových profilů rozměru š/tl./dl. 250x40x2500 mm – tedy jedná se o nejběžnější rozměr těchto skleněných profilů. Po obvodě bývají nejčastěji skleněné profily zasazeny do ocelových u-profilů, správně, s pomocí pěnového polystyrénu pro umožnění dilatace skleněné plochy a pro omezení tepelného mostu. Dle našeho výpočtového ověření lze tedy u zabudovaných copilitových stěn kalkulovat s hodnotou součinitele prostupu tepla U 2,8-3,5 W/m2.K (záleží na konkrétním způsobu zabudování). Obdobně, pokud by se jednalo o sklobetonové stěny např. běžné tl. 80 mm (např. v technických prostorech), lze uvažovat hodnotu 3,0-3,8 W/m2.K dle četnosti železobetonových výztuh, vlastní tl. tvárnic atd.
Nové výplně s izolačním zasklením (vč. profilů) běžně dosahují Uw= cca 1,0 W/m2.K v případě použití izolačního trojskla a v případě zasklení z izolačního dvojskla pak Uw= cca 1,2 W/m2.K. Dle propočtu, při uvažování dodávky dálkového tepla o ceně 650 Kč/GJ, bude prostá návratnost (bez nárůstu cen tepla) dosahovat cca 15 let. To je v případě prostor na chodbě s uvažováním teploty ve vnitřním prostředí 15°C.
Výměna výplní v technickém částečně vytápěném či nevytápěném prostoru (chápeme jako běžný suterén v bytovém domě ze 70. let minulého století) je otázkou spíše uživatelského komfortu, životnosti a funkčnosti stávajících výplní, rozsahem regenerace (aby nedošlo k zabudování dožívajících výplní do spravovaných stěn) atp. V tomto případě bude z tepelně-technického hlediska významnější odizolování stropu nad technickým podlažím. Ale nejsme znalí konkrétních podmínek.
Odpovídá: Ing. Michal Hrazdil* - EKIS Brno Stavoprojekta tisk