Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

1.3.13 / dotaz č. 38577
Dobrý den,

chtěla bych Vás požádat o radu ohledně typu střechy.

Máme navržený přízemní rodinný domek 9*16,25, tvar obdélník, obytné místnosti jsou orientovány na jih. Střechu jsme zvolili sedlovou, sklon 25 stupňů. Mysleli jsme, že nebudeme muset řezat tašky a že to bude rychlé. Projektant, který nám dělal energetický štítek nás ale upozornil, že zvyšujeme ochlazované plochy a že se štít bude prochlazovat a ochlazovat tak celou zeď. Nyní jsme v patové situaci. Nevíme, zda máme zvolit komplikovanější valbovou střechu nebo sedlovou.

Předem Vám děkuji za cenou radu


Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.

Není to tak, že by hmotové řešení se sedlovou střechou a štíty bylo v principu špatně. Je jen možná o něco komplikovanější ve vyřešení návaznosti ploch ohraničujících vytápěný prostor domu a detailů.
Z Vašeho popisu bych předpokládal, že představa domu je typ bungalov, přízemí bez obytného podkroví, zastřešení buď vazníkem nebo krovovou konstrukcí bez plánování rezervy na půdní vestavbu. Zdivo tedy zřejmě z izolačních bloků cihelných nebo pórobetonových bez zateplení. Nebo možná se zateplovacím systémem.
Vytápěný prostor domu bude patrně ohraničen stropem nad přízemím, tedy bude podhled a nad ním parozábrana a vrstvy tepelné izolace (doporučuje se alespoň 30 až 40 cm). Skrz strop určitě povede půdní výlez (s dobře zatepleným poklopem) pro přístup do prostoru krovu využitelný jako sklad. Půda tedy bude nevytápěný prostor
Z hlediska posouzení potřeby tepla na vytápění je obálka tvořena podlahou, obvodovou stěnou s okny a stropní konstrukcí nad 1.NP. Štít do nevytápěného prostoru půdy tedy rozhodně nezvětšuje ochlazovanou plochu,jedná se o konstrukci mezi nevytápěnou půdou a exteriérem.
Při tomto řešení ale nastává potřeba dobře vyřešit tepelné mosty, tedy tepelné vazby v místě složitějších detailů. Konkrétně se jedná o návaznost tepelné izolace stropu na obvodovou zeď. Zde se často podcení ukončení izolace v místě pozednice nebo věnce na kterém je uložen vazník střešní konstrukce. Teplená izolace stropu bude patrně z minerální vlny, měla by být vedena až k dotyku s izolací věnce. Tepelná izolace věnce za věncovou se doporučuje ve větší tloušťce, nejlépe alespoň 12 cm.
V místě štítu je to složitější, protože propojení izolací brání zdivo štítu, které pokračuje nad věncem nahoru. Variant vyřešení detailu přerušení nebo eliminace tepelného mostu je více. Například lze protáhnou izolaci věnce nahoru ještě přes jednu řadu cihelných bloků (mají výškový modul 25 cm), tedy budou dvě řady věncovek nad sebou, v horní řadě bude skladba: nosná tvárnice (24 cm, dutiny cihly vysypat perlitem) – EPS 12 cm – věncovka 7 cm (například při zdění domu z Porothermu tl. 44 cm). Obdobně se to vyskládá i z Ytongu. V případě že zdivo domu je z vnější strany zatepleno tepelně izolačním systémem je možno obložit izolantem štítovou nadezdívku i z vnitřní strany z půdy, aby se zamezilo vedení tepla mezi půdou a štítem.
Návrh konkrétního řešení vždy vychází z materiálového řešení a tvaru detailu. To je věc projektu, takže požádejte projektanta o vyřešení tohoto detailu. Zvlášť pečlivě je potřeba vyřešit zateplení detailu v rozích domu. Zde jsou totiž největší rizika vlivu tepelného mostu na vnitřní povrchovou teplotu, tedy riziko kondenzace na vnitřním rohu a následná tvorba plísně.
Nejde tedy jen o větší spotřebu tepla z důvodu tepelného mostu po obvodu domu v návaznosti strop – stěna, ale zároveň i o to, jak předejít hygienickým závadám.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice