Internetová poradna i-EKIS / odpověď
28.11.13 / dotaz č. 44837
Dobrý den,
Prosím o radu ohledně spravedlivého rozpočtu nákladů na topení v našem domě.
Bydlíme v rodinném domě tři rodiny, každá rodina obývá jedno patro. V domě je plynový kotel (20 let starý), stoupačky jsou společné pro všechny, nejsou oddělené okruhy.
1.patro je nad sklepem, v tomto bytě proběhla rekonstrukce, v jedné polovině bytu jsou nové podlahy (anhydrit včetně polystyrenu) jinak je byt od podlah zatím nezateplen (zateplení proběhne na jaře). Výška stropů je 3 metry (již dále nejde snížit z důvodu umístění oken), stropy nejsou zateplené. V tomto patře proběhla kompletní výměna oken. Rozloha bytu je 126 metrů čtver.
2. patro výška stropů 2,7m, byt není odizolován od 3.patra ani od 1. Patra. Okna jsou stará. Rozloha bytu je 120 m čtver. Zde je i v jedné místnosti umístěno rego, které ovládá kotel.
3. patro je půdní byt pod střechou, výška stropu je 2,2 metry, střecha je nová včetně izolace. Patro má zkosené stěny, rozloha 120 m čtver. Okna jsou stará. Na jedné polovině bytu je další patro – prostor pouze na spaní případně posezení (výška 1,8m v nejvyšším bodě, jinak rovněž zkosené stěny).
Jak byste co nejideálněji rozdělili náklady na topení za současných podmínek? O dalších rekonstrukcích se v domě neuvažuje. Volili byste měřáky na každý radiátor i v tom případě, že ani jeden z bytů nemá stejné podmínky (Zejména co se týče zateplení – v 1. bytě jsou vyměněná okna a z části zateplená podlaha, půdní byt je zase poměrně hodně vyhřátý ze spodních pater – v jedné místnosti se zde skoro nemusí topit a stejně je teplo)? Rozpočítat třeba část nákladů podle metrů čtverečních a další část podle měřáků? Jaký typ měřáků by byl nejvhodnější a za jakou cenu se dají pořídit kvalitní? 1.patro má nové plechové radiátory, ostatní patra mají litinové radiátory. Existují digitální měřáky pro rodinné domy, takové, abychom si je mohli sami vyhodnotit bez externí firmy?
Nebo by bylo spravedlivější rozpočítat náklady podle kubických metrů jednotlivých bytů, když jsou rozdílné výšky stropů – toto by však nezohledňovalo skutečnou spotřebu a ani nenutí k úspoře.
Dále bychom se chtěli zeptat, zda z hlediska snížení nákladů byste doporučovali nainstalovat digitální regulátory teploty na jednotlivé radiátory – zde by se jednalo pouze o 1. patro s novými radiátory, majitel domu zastává názor, že by to představovalo velkou zátěž pro kotel, že by se neustále zapínal a vypínal a mohl by se rozbít. S výměnou kotle zatím nepočítáme. Co se týče ohřevu vody zatím ohříváme 2 bojlery o obsahu 300 litrů elektřinou, ale v nejbližší době bude ohřev vody v těchto bojlerech zajišťován též plynovým kotlem.
Předem děkuji za radu/rady.
Prosím o radu ohledně spravedlivého rozpočtu nákladů na topení v našem domě.
Bydlíme v rodinném domě tři rodiny, každá rodina obývá jedno patro. V domě je plynový kotel (20 let starý), stoupačky jsou společné pro všechny, nejsou oddělené okruhy.
1.patro je nad sklepem, v tomto bytě proběhla rekonstrukce, v jedné polovině bytu jsou nové podlahy (anhydrit včetně polystyrenu) jinak je byt od podlah zatím nezateplen (zateplení proběhne na jaře). Výška stropů je 3 metry (již dále nejde snížit z důvodu umístění oken), stropy nejsou zateplené. V tomto patře proběhla kompletní výměna oken. Rozloha bytu je 126 metrů čtver.
2. patro výška stropů 2,7m, byt není odizolován od 3.patra ani od 1. Patra. Okna jsou stará. Rozloha bytu je 120 m čtver. Zde je i v jedné místnosti umístěno rego, které ovládá kotel.
3. patro je půdní byt pod střechou, výška stropu je 2,2 metry, střecha je nová včetně izolace. Patro má zkosené stěny, rozloha 120 m čtver. Okna jsou stará. Na jedné polovině bytu je další patro – prostor pouze na spaní případně posezení (výška 1,8m v nejvyšším bodě, jinak rovněž zkosené stěny).
Jak byste co nejideálněji rozdělili náklady na topení za současných podmínek? O dalších rekonstrukcích se v domě neuvažuje. Volili byste měřáky na každý radiátor i v tom případě, že ani jeden z bytů nemá stejné podmínky (Zejména co se týče zateplení – v 1. bytě jsou vyměněná okna a z části zateplená podlaha, půdní byt je zase poměrně hodně vyhřátý ze spodních pater – v jedné místnosti se zde skoro nemusí topit a stejně je teplo)? Rozpočítat třeba část nákladů podle metrů čtverečních a další část podle měřáků? Jaký typ měřáků by byl nejvhodnější a za jakou cenu se dají pořídit kvalitní? 1.patro má nové plechové radiátory, ostatní patra mají litinové radiátory. Existují digitální měřáky pro rodinné domy, takové, abychom si je mohli sami vyhodnotit bez externí firmy?
Nebo by bylo spravedlivější rozpočítat náklady podle kubických metrů jednotlivých bytů, když jsou rozdílné výšky stropů – toto by však nezohledňovalo skutečnou spotřebu a ani nenutí k úspoře.
Dále bychom se chtěli zeptat, zda z hlediska snížení nákladů byste doporučovali nainstalovat digitální regulátory teploty na jednotlivé radiátory – zde by se jednalo pouze o 1. patro s novými radiátory, majitel domu zastává názor, že by to představovalo velkou zátěž pro kotel, že by se neustále zapínal a vypínal a mohl by se rozbít. S výměnou kotle zatím nepočítáme. Co se týče ohřevu vody zatím ohříváme 2 bojlery o obsahu 300 litrů elektřinou, ale v nejbližší době bude ohřev vody v těchto bojlerech zajišťován též plynovým kotlem.
Předem děkuji za radu/rady.
Rozúčtování tepla je dáno vyhláškou 372/2001, v paragrafu 4 se píše, že náklady na vytápění se dělí na základní a spotřební složku. Základní složka se stanoví dle podlahové plochy a činí 40-50% nákladů, spotřební složka se rozdělí dle náměrů měřičů teplené energie (kalorimetrů), nebo indikátorů vytápění (poměrných, IRTN) s korekcí na náročnost vytápění daných zúčtovacích jednotek.
Takže podle vyhlášky buď instalujete přesně měření spotřebovaného tepla (kalorimetry, přímo na trubky které jsou od stoupačky k Vám), nebo instalujete poměrové indikátory a výpočtem dle vyhlášky dále zohledníte např. to, že je jeden byt pod střechou.
Vyhláška je volně ke stažení, doporučuji se do ní podívat.
Dále, doporučoval bych na všechna otopná tělesa mimo referenční místnost (tam kde je „rego“) instalovat ventily s regulační a uzavírací schopností, tedy termostatické ventily (nemusí být digitální). Ty Vám umožní využít i tepelné zisky dané místnosti (omezit nechtěné vytápění) a umožní Vám nastavit teplotu místnosti. Nicméně tato instalace má mnoho úskalí, neboť dojde ke změně hydraulických poměrů v otopné soustavě (vzroste tlaková ztráta díky větší tlakové ztrátě TRV proti starých ON/OFF), navíc se otopná soustava stane poměrně dynamickou. Vše je řešitelné a přínosné pro úspory energie, ale musí to být uděláno odborně, určitě nelze provádět dílčí výměny ventilů jen na některých tělesech.
Zároveň doporučuji zvážit výměnu kotle za kondenzační, pokud není stávající alespoň nízkoteplotní a pokud má regulaci pouze on/off výměnou lze dosáhnout úsporu i 20% plynu na vytápění.
Takže podle vyhlášky buď instalujete přesně měření spotřebovaného tepla (kalorimetry, přímo na trubky které jsou od stoupačky k Vám), nebo instalujete poměrové indikátory a výpočtem dle vyhlášky dále zohledníte např. to, že je jeden byt pod střechou.
Vyhláška je volně ke stažení, doporučuji se do ní podívat.
Dále, doporučoval bych na všechna otopná tělesa mimo referenční místnost (tam kde je „rego“) instalovat ventily s regulační a uzavírací schopností, tedy termostatické ventily (nemusí být digitální). Ty Vám umožní využít i tepelné zisky dané místnosti (omezit nechtěné vytápění) a umožní Vám nastavit teplotu místnosti. Nicméně tato instalace má mnoho úskalí, neboť dojde ke změně hydraulických poměrů v otopné soustavě (vzroste tlaková ztráta díky větší tlakové ztrátě TRV proti starých ON/OFF), navíc se otopná soustava stane poměrně dynamickou. Vše je řešitelné a přínosné pro úspory energie, ale musí to být uděláno odborně, určitě nelze provádět dílčí výměny ventilů jen na některých tělesech.
Zároveň doporučuji zvážit výměnu kotle za kondenzační, pokud není stávající alespoň nízkoteplotní a pokud má regulaci pouze on/off výměnou lze dosáhnout úsporu i 20% plynu na vytápění.
Odpovídá: Ing., CSc. Bohuslav Málek * - EKIS Praha, Seven tisk