Internetová poradna i-EKIS / odpověď
9.12.13 / dotaz č. 45047
Dobrý den, chci v roce 2014 začít stavět menší RD pro 3os. zastavěná plocha 50m2 obytná cca 100m2 zdivo musí být max.30cm(Heluz family nebo BS klatovy super izo). Uvažujeme o tepelném čerpadlu vzduch vzduch vč.podlahového topení.Prosím o radu zda je to dobrá varinta popř.plusy a mínusy řešení,má cenu dávat na střechu další solární ohřev. Nebo je jiná varianta která stojí za uvážení.Děkuji za pomoc.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Bude dobře, když novostavba domu bude mít optimální tepelně izolační vlastnosti, resp. ve Vašem případě, při daném záměru způsobu vytápění bude žádoucí, aby dům měl tepelné izolace obálkových konstrukcí provedené minimálně na úrovni doporučených hodnot dle ČSN 73 0540-2 Tepelně technické vlastnosti budov - požadavky. To jakž takž splní Vámi uvedená cihla Heluz Family ale musí být v provedení 30 cm 2in1 s výplní polystyrénem. U takto tenkého obvodového zdiva bude ale obtížné eliminovat vliv systémových tepelných mostů především v uložení věnců, kde zbývá málo místa na dostatečnou tloušťku izolace za věncovkou. Tvárnice BS Klatovy super izo 30 cm nevyhoví na doporučenou hodnotu. Přes ní se dostává od stejného výrobce tvárnice Livetherm TOL Z400 (liapor-polystyrén), zde je tloušťka zdiva ale 40 cm. Obvodové zdivo jen 30 cm je u RD poněkud neobvyklé a spíše jsem názoru, že nabízený sortiment v těchto tloušťkách je spíše doplňkový, než myšlený na celou stavbu. Záměr je asi především v ekonomice a získání co největší užitné plochy. Nejde jen o stěny – velmi dobře je nutno zateplit střechu i podlahu, tu především s ohledem na podlahové vytápění. Neškodilo by, pokud by stavba splnila i nízkoenergetický standard.
To ale jenom na okraj – tepelně izolační vlastnosti pláště a tedy nízké nároky na energii při vytápění mají úzkou souvislost s použitím tepelného čerpadla vzduch –vzduch. Jedná se de facto o teplovzdušné vytápění a tepelné čerpadlo bude v provedení vzduch-vzduch pracovat v zimě reálně s nižším topným faktorem, který se bude pohybovat kolem 1:2. Tento principiální typ tepelného čerpadla není příliš vhodný pro vytápění rodinných domů větších nebo s více místnostmi. Určen je spíše pro chaty, rekreační domky, nebo se používá jako doplňkový zdroj k jinému vytápění, například elektrickému, aby se alespoň trochu snížily provozní náklady. Nutná je otevřená dispozice, aby se ohřátý vzduch z čerpadla rozšířil co nejlépe do prostoru. A hlavně – výkon tepelného čerpadla by měl odpovídat tepelné ztrátě domu.
Vytápět rodinný domek, byť relativně dobře zateplený, elektřinou je tak jako tak nákladné. Porovnání nákladů na vytápění průměrného rodinného domku lze porovnat, pokud se v ceně za energie zohlední všechny náklady a platby, které do ceny vstupují. U elektřiny jsou to například stálé měsíční platby za hodnotu jističe a zvolené sazby. U plynu jsou to měsíční paušály za plynoměr apod. Pro případ průměrného rodinného domu s tepelnou ztrátou do 10 kW a s roční potřebou tepla kolem 17 000 kWh, vycházejí konečné orientační ceny jedné kWh, které se dají navzájem porovnat: zemní plyn - 2,30 Kč/kWh, zemní plyn kondenzační kotel - 2,05 Kč/kWh, elektřina přímotop - 3,0 Kč/kWh, tepelné čerpadlo při topném faktoru 1:3 – 1,15 Kč/kWh, reálně ale spíše 2 Kč/kWh při horším topném faktoru. Elektřina je nejdražší, ale je pravdou, že v časovém období nízké sazby (obvykle 22 hodin denně) ji využíváte i pro ostatní spotřeby.
Pokud zmiňujete podlahové topení, bude vhodným řešením spíše tepelné čerpadlo vzduch – voda. Na trhu se v současné době objevila čerpadla s rotačními kompresory, která jsou cenově velmi dostupná, nutnou podmínkou ale je, dimenzovat topnou soustavu na teplotní spád max. 50/30 °C a na to je právě podlahové topení ideální. Důležité je dobré izolování podlahy, alespoň 20 cm polystyrénu. Aby akumulace tepla v podlaze fungovala, dobré izolace i u všech ostatních obvodových konstrukcí a to s ohledem i na jejich akumulační schopnost – u tenčího zdiva bude samozřejmě nižší.
Solární ohřev má význam a určitou ekonomickou návratnost v případě ohřevu teplé užitkové vody - určitě se vyplatí udělat si alespoň stavební přípravu. Pro přitápění v zimním období je ale účinnost velmi malá. V případě čerpadla vzduch voda se zdá výhodnější využívat celoročně tepelné čerpadlo i na ohřev užitkové vody na mytí, bude to výhodné především v létě. Soustava by pak mohla být doplněna o akumulační boiler nebo integrovaný zásobník tepla.
Vzhledem k fázi plánování domu bych v první řadě doporučil, rozmyslet stavební řešení s ohledem na tepelné izolace. Zdroj tepla a topné médium se vždy musí stanovit až na základě budoucího naplánovaného stavu a vypočtené tepelné ztráty. To je úkolem projektu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Bude dobře, když novostavba domu bude mít optimální tepelně izolační vlastnosti, resp. ve Vašem případě, při daném záměru způsobu vytápění bude žádoucí, aby dům měl tepelné izolace obálkových konstrukcí provedené minimálně na úrovni doporučených hodnot dle ČSN 73 0540-2 Tepelně technické vlastnosti budov - požadavky. To jakž takž splní Vámi uvedená cihla Heluz Family ale musí být v provedení 30 cm 2in1 s výplní polystyrénem. U takto tenkého obvodového zdiva bude ale obtížné eliminovat vliv systémových tepelných mostů především v uložení věnců, kde zbývá málo místa na dostatečnou tloušťku izolace za věncovkou. Tvárnice BS Klatovy super izo 30 cm nevyhoví na doporučenou hodnotu. Přes ní se dostává od stejného výrobce tvárnice Livetherm TOL Z400 (liapor-polystyrén), zde je tloušťka zdiva ale 40 cm. Obvodové zdivo jen 30 cm je u RD poněkud neobvyklé a spíše jsem názoru, že nabízený sortiment v těchto tloušťkách je spíše doplňkový, než myšlený na celou stavbu. Záměr je asi především v ekonomice a získání co největší užitné plochy. Nejde jen o stěny – velmi dobře je nutno zateplit střechu i podlahu, tu především s ohledem na podlahové vytápění. Neškodilo by, pokud by stavba splnila i nízkoenergetický standard.
To ale jenom na okraj – tepelně izolační vlastnosti pláště a tedy nízké nároky na energii při vytápění mají úzkou souvislost s použitím tepelného čerpadla vzduch –vzduch. Jedná se de facto o teplovzdušné vytápění a tepelné čerpadlo bude v provedení vzduch-vzduch pracovat v zimě reálně s nižším topným faktorem, který se bude pohybovat kolem 1:2. Tento principiální typ tepelného čerpadla není příliš vhodný pro vytápění rodinných domů větších nebo s více místnostmi. Určen je spíše pro chaty, rekreační domky, nebo se používá jako doplňkový zdroj k jinému vytápění, například elektrickému, aby se alespoň trochu snížily provozní náklady. Nutná je otevřená dispozice, aby se ohřátý vzduch z čerpadla rozšířil co nejlépe do prostoru. A hlavně – výkon tepelného čerpadla by měl odpovídat tepelné ztrátě domu.
Vytápět rodinný domek, byť relativně dobře zateplený, elektřinou je tak jako tak nákladné. Porovnání nákladů na vytápění průměrného rodinného domku lze porovnat, pokud se v ceně za energie zohlední všechny náklady a platby, které do ceny vstupují. U elektřiny jsou to například stálé měsíční platby za hodnotu jističe a zvolené sazby. U plynu jsou to měsíční paušály za plynoměr apod. Pro případ průměrného rodinného domu s tepelnou ztrátou do 10 kW a s roční potřebou tepla kolem 17 000 kWh, vycházejí konečné orientační ceny jedné kWh, které se dají navzájem porovnat: zemní plyn - 2,30 Kč/kWh, zemní plyn kondenzační kotel - 2,05 Kč/kWh, elektřina přímotop - 3,0 Kč/kWh, tepelné čerpadlo při topném faktoru 1:3 – 1,15 Kč/kWh, reálně ale spíše 2 Kč/kWh při horším topném faktoru. Elektřina je nejdražší, ale je pravdou, že v časovém období nízké sazby (obvykle 22 hodin denně) ji využíváte i pro ostatní spotřeby.
Pokud zmiňujete podlahové topení, bude vhodným řešením spíše tepelné čerpadlo vzduch – voda. Na trhu se v současné době objevila čerpadla s rotačními kompresory, která jsou cenově velmi dostupná, nutnou podmínkou ale je, dimenzovat topnou soustavu na teplotní spád max. 50/30 °C a na to je právě podlahové topení ideální. Důležité je dobré izolování podlahy, alespoň 20 cm polystyrénu. Aby akumulace tepla v podlaze fungovala, dobré izolace i u všech ostatních obvodových konstrukcí a to s ohledem i na jejich akumulační schopnost – u tenčího zdiva bude samozřejmě nižší.
Solární ohřev má význam a určitou ekonomickou návratnost v případě ohřevu teplé užitkové vody - určitě se vyplatí udělat si alespoň stavební přípravu. Pro přitápění v zimním období je ale účinnost velmi malá. V případě čerpadla vzduch voda se zdá výhodnější využívat celoročně tepelné čerpadlo i na ohřev užitkové vody na mytí, bude to výhodné především v létě. Soustava by pak mohla být doplněna o akumulační boiler nebo integrovaný zásobník tepla.
Vzhledem k fázi plánování domu bych v první řadě doporučil, rozmyslet stavební řešení s ohledem na tepelné izolace. Zdroj tepla a topné médium se vždy musí stanovit až na základě budoucího naplánovaného stavu a vypočtené tepelné ztráty. To je úkolem projektu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice