Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.1.14 / dotaz č. 45279
Dobrý den,
rád bych se Vás zeptal na možnosti vytápění skleníku o rozměrech 300-400m3, určeném na pěstování rajčat. Teplota by se měla pohybovat okolo 20°C při celoročním provozu s nutnou cirkulací (výměnou) vzducu ve skleníku. Stěny budou pravděpodobně z polykarbonátu, dvojitá sedlová střecha.
Zvažovali jsme několik možností od pece na biopalivo (v našem případě štěpka/brikety/dřevo), přes tepelné čerpadlo až po rekuperační jednotku. Vím, že se jedná o poměrně specifický dotaz, ale dokázali byste nám poradit, co by pro náš případ bylo ekonomicky nejvýhodnější?
Předem děkuji mnohokrát za odpověď a přeji mnoho úspěchů v nadcházejícím roce.
rád bych se Vás zeptal na možnosti vytápění skleníku o rozměrech 300-400m3, určeném na pěstování rajčat. Teplota by se měla pohybovat okolo 20°C při celoročním provozu s nutnou cirkulací (výměnou) vzducu ve skleníku. Stěny budou pravděpodobně z polykarbonátu, dvojitá sedlová střecha.
Zvažovali jsme několik možností od pece na biopalivo (v našem případě štěpka/brikety/dřevo), přes tepelné čerpadlo až po rekuperační jednotku. Vím, že se jedná o poměrně specifický dotaz, ale dokázali byste nám poradit, co by pro náš případ bylo ekonomicky nejvýhodnější?
Předem děkuji mnohokrát za odpověď a přeji mnoho úspěchů v nadcházejícím roce.
Vážený pane,
bez podrobných informací o tom skleníku (plochy, orientace ke světovým stranám, oslunění respektive
zastínění) to nelze jednoznačně rozhodnout. Také záleží na tom za jakou cenu dokážete sehnat dřevo
nebo tu štěpku. Zde jsou tedy jen obecné zásady:
1. Maximalizovat tepelné zisky ze slunečního záření.
Každý skleník má poměrně velké tepelné zisky (v létě až příliš); zpravidla nejlepší metoda jak snížit
náklady na vytápění tedy spočívá v optimálním využití těchto zisků. K tomu je ovšem třeba je nějakým
způsobem uložit (akumulovat). To lze ve vodě, zdivu nebo půdě. Existuje celá řada nápadů- zapustit
skleník částečně pod zem (http://goo.gl/wQRHvc,
http://www.inspirationgreen.com/pit-greenhouses.html), nedělat jej se sedlovou ale jen s pultovou
střechou a na severní straně udělat stěnu z masivního materiálu (beton zvenčí izolovaný pěnovým
polystyrenem) nebo přistavění skleníku k nějaké budově (hala, sklad a pod.). Teplo je také možné
ukládat do zeminy pod skleníkem pokud se tasm udělají kanály pro cirkulaci vzduchu. Přidanou
výhodou je, že se při ukládání tepla ukládá (kondenzuje) i voda a při odběru tepla se zase vypařuje.
2. Snížit tepelné ztráty
Největší tepelné ztráty jsou asi prostupem, běžný 10mm polykarbonátový panel (dvě stěny a jedna
dutina) má součinitel prostupu tepla U= 3W/(m2.K) (Dnes existuje řada polykarbonátových
komůrkových profilů, lze uvažovat o troj či čtyřvrstvém profilu. Problém je vyšší cena.
Nezanedbatelné jsou i tepelné ztráty větráním, zde navíc je část tepelných ztrát způsobována odpařující
se vodou. Tyto ztráty by patrně bylo možné výrazně snížit rekuperačním větrání s pomocí tepelného
čerpadla (viz např. http://digitalcommons.calpoly.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1080&context=bae_fac).
Určité tepelné ztráty jsou i radiací (tepelným vyzařováním). Ty lze snížit pomocí reflexních rolet (fólií),
které se na noc stáhnou pod strop skleníku. V letním období pak mohou plnit stínicí funkci.
3. Topení
V zásadě by bylo optimální použít tepelné čerpadlo voda pokud by se využilo jak pro snižování
teploty ve skleníku v letním období (znamenalo by to mít nějaké využití pro toto teplo, např. ohřev vody
pro mytí nebo nějaký provoz vyžadující teplou vodu) tak pro rekuperaci tepla z větracího vzduchu. Zbytek tepla potřebného v zimě v době bez slunečního svitu by bylo třeba získat z nějakého dalšího zdroje. To by mohl být právě ten kotel na dřevo.
Pokud je k dispozici levné dřevo, pak by bylo možné uvažovat jen o vytápění kotlem na dřevo ve spojení s dostatečně velkou akumulační nádrží (stačila by nějaká levná beztlaková) a teplo by bylo možné distribuovat pomocí topných těles nebo pomocí vzduchu ohřívaného ve výměníku voda-vzduch.
4. Ekonomika
to jaká bude optimální kombinace výše uvedených opatření (existují nepochybně i další možnosti) je
možné zjistit pomocí takzvané Energeticko-ekonomické optimalizace projektu
(http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov).
S pozdravem Mgr.F.Macholda a Mgr.K.Murtinger
P.S. Pokud byste chtěl podrobnější informace můžete zavolat na 603731139 - K.Murtinger, kdysi jsem
se tím problémem trochu zabýval.
bez podrobných informací o tom skleníku (plochy, orientace ke světovým stranám, oslunění respektive
zastínění) to nelze jednoznačně rozhodnout. Také záleží na tom za jakou cenu dokážete sehnat dřevo
nebo tu štěpku. Zde jsou tedy jen obecné zásady:
1. Maximalizovat tepelné zisky ze slunečního záření.
Každý skleník má poměrně velké tepelné zisky (v létě až příliš); zpravidla nejlepší metoda jak snížit
náklady na vytápění tedy spočívá v optimálním využití těchto zisků. K tomu je ovšem třeba je nějakým
způsobem uložit (akumulovat). To lze ve vodě, zdivu nebo půdě. Existuje celá řada nápadů- zapustit
skleník částečně pod zem (http://goo.gl/wQRHvc,
http://www.inspirationgreen.com/pit-greenhouses.html), nedělat jej se sedlovou ale jen s pultovou
střechou a na severní straně udělat stěnu z masivního materiálu (beton zvenčí izolovaný pěnovým
polystyrenem) nebo přistavění skleníku k nějaké budově (hala, sklad a pod.). Teplo je také možné
ukládat do zeminy pod skleníkem pokud se tasm udělají kanály pro cirkulaci vzduchu. Přidanou
výhodou je, že se při ukládání tepla ukládá (kondenzuje) i voda a při odběru tepla se zase vypařuje.
2. Snížit tepelné ztráty
Největší tepelné ztráty jsou asi prostupem, běžný 10mm polykarbonátový panel (dvě stěny a jedna
dutina) má součinitel prostupu tepla U= 3W/(m2.K) (Dnes existuje řada polykarbonátových
komůrkových profilů, lze uvažovat o troj či čtyřvrstvém profilu. Problém je vyšší cena.
Nezanedbatelné jsou i tepelné ztráty větráním, zde navíc je část tepelných ztrát způsobována odpařující
se vodou. Tyto ztráty by patrně bylo možné výrazně snížit rekuperačním větrání s pomocí tepelného
čerpadla (viz např. http://digitalcommons.calpoly.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1080&context=bae_fac).
Určité tepelné ztráty jsou i radiací (tepelným vyzařováním). Ty lze snížit pomocí reflexních rolet (fólií),
které se na noc stáhnou pod strop skleníku. V letním období pak mohou plnit stínicí funkci.
3. Topení
V zásadě by bylo optimální použít tepelné čerpadlo voda pokud by se využilo jak pro snižování
teploty ve skleníku v letním období (znamenalo by to mít nějaké využití pro toto teplo, např. ohřev vody
pro mytí nebo nějaký provoz vyžadující teplou vodu) tak pro rekuperaci tepla z větracího vzduchu. Zbytek tepla potřebného v zimě v době bez slunečního svitu by bylo třeba získat z nějakého dalšího zdroje. To by mohl být právě ten kotel na dřevo.
Pokud je k dispozici levné dřevo, pak by bylo možné uvažovat jen o vytápění kotlem na dřevo ve spojení s dostatečně velkou akumulační nádrží (stačila by nějaká levná beztlaková) a teplo by bylo možné distribuovat pomocí topných těles nebo pomocí vzduchu ohřívaného ve výměníku voda-vzduch.
4. Ekonomika
to jaká bude optimální kombinace výše uvedených opatření (existují nepochybně i další možnosti) je
možné zjistit pomocí takzvané Energeticko-ekonomické optimalizace projektu
(http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov).
S pozdravem Mgr.F.Macholda a Mgr.K.Murtinger
P.S. Pokud byste chtěl podrobnější informace můžete zavolat na 603731139 - K.Murtinger, kdysi jsem
se tím problémem trochu zabýval.