Internetová poradna i-EKIS / odpověď
20.1.14 / dotaz č. 45345
Dobrý den,
prosím Vás o radu v souvislosti s povinností zpracovat PENB. Jedná se o projekt k dodatečnému stavebnímu povolení černé přístavby RD. Ve vyhl. č. 78/2013 Sb. v § 6, odst. 3 je uvedeno - "Přístavba a nástavba navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více než 25 % se považuje při stanovení referenčních hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy za novou budovu". Tato přízemní přístavba navyšuje en. vztažnou plochu o cca 35%, tudíž by se na ni uvedená podmínka měla vztahovat. Vznik přístavby se datuje k období již před cca 7mi lety a byť je zateplena, nepředpokládá se, že zateplení dosahuje takové úrovně aby splnilo současné zpřísněné podmínky na en. náročnost nových budov a nebudou tak naplněny podmínky k udělení stavebního povolení. Stavební úřad sdělil jen, že řešení je na projektantovi a ten se k tomu musí v dokumentaci vyjádřit. Proto bych rád znal Váš názor, jestli by se na přístavbu dalo pohlížet jako na "stávající stav" splňující tepelně technické požadavky platné v době realizace a upustit tak od požadavku zpracovat PENB?
Mnohokrát děkuji.
prosím Vás o radu v souvislosti s povinností zpracovat PENB. Jedná se o projekt k dodatečnému stavebnímu povolení černé přístavby RD. Ve vyhl. č. 78/2013 Sb. v § 6, odst. 3 je uvedeno - "Přístavba a nástavba navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více než 25 % se považuje při stanovení referenčních hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy za novou budovu". Tato přízemní přístavba navyšuje en. vztažnou plochu o cca 35%, tudíž by se na ni uvedená podmínka měla vztahovat. Vznik přístavby se datuje k období již před cca 7mi lety a byť je zateplena, nepředpokládá se, že zateplení dosahuje takové úrovně aby splnilo současné zpřísněné podmínky na en. náročnost nových budov a nebudou tak naplněny podmínky k udělení stavebního povolení. Stavební úřad sdělil jen, že řešení je na projektantovi a ten se k tomu musí v dokumentaci vyjádřit. Proto bych rád znal Váš názor, jestli by se na přístavbu dalo pohlížet jako na "stávající stav" splňující tepelně technické požadavky platné v době realizace a upustit tak od požadavku zpracovat PENB?
Mnohokrát děkuji.
Dobrý den,
děkuji za dotaz, bohužel by měl být směřován spíše na právníka se specializací na stavební právo, protože odpověď určitě není jednoznačná a jednoduchá.
Obecné souvislosti Vám samozřejmě rád napíšu.
Dodatečné povolení stavby vychází ze stavebního zákona - § 129 zákona č. 183/2006 Sb., kde je uvedeno, že mají být předloženy podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.
Projektovou dokumentací, která musí být zpracována v souladu s vyhl. 499/2006 Sb., se prokazuje soulad s tzv. obecnými požadavky na stavby - § 169 zákona č. 183/2006 Sb. a prováděcí vyhláška č. 268/2009 Sb.
Ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby jsou v § 8 uvedeny základní požadavky mezi které patří mimo např. požární bezpečnosti i úspora energie a tepelná ochrana s odkazem na zákon č. 406/2000 Sb. - jehož plnění se prokazuje průkazem energetické náročnosti budovy (PENB), který je podrobněji definován ve vyhl. 78/2013 Sb.
Stavební úřad nahlíží na dodatečné povolení stavby z pohledu plnění požadavků legislativy jako by se jednalo o řádné stavební povolení tedy ke dni podání žádosti.
Tolik tedy vazba mezi dodatečným povolením stavby a plněním požadavků na energetickou náročnost přístavby. Z výše uvedeného je zřejmé, že neplnění povinností ať už na požární bezpečnost, stabilitu či energetickou náročnost objektu je důvodem k nepovolení stavby - v tomto případě k nařízení odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona.
Z plnění obecných požadavků na výstavbu je možné za určitých okolností dle odst. 2) § 169 stavebního zákona udělit výjimku, o kterou si musí stavebník požádat nejlépe v rámci řízení o dodatečném povolení stavby. O udělení či neudělení této výjimky rozhoduje stavební úřad.
Procesně správnou cestou je tedy, podle mého názoru, dodat dokumentaci, která požadavky nebude splňovat a současně požádat o udělení výjimky. Žadatel dodá žádost o udělení výjimky v daném požadavku s odkazem např. na dobu výstavby přístavby a stavební úřad následně výjimku může udělit.
Podle všeho by se mělo jednat o poměrně obvyklou věc. Jako analogii si lze také představit např. neplnění požadavků na odstupovou vzdálenost již stojící černé stavby.
Doufám, že se mě povedlo alespoň částečně věc objasnit.
Přeji hezký den
Ing. Jiří Cihlář
Energetický auditor
č. oprávnění 0997
děkuji za dotaz, bohužel by měl být směřován spíše na právníka se specializací na stavební právo, protože odpověď určitě není jednoznačná a jednoduchá.
Obecné souvislosti Vám samozřejmě rád napíšu.
Dodatečné povolení stavby vychází ze stavebního zákona - § 129 zákona č. 183/2006 Sb., kde je uvedeno, že mají být předloženy podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.
Projektovou dokumentací, která musí být zpracována v souladu s vyhl. 499/2006 Sb., se prokazuje soulad s tzv. obecnými požadavky na stavby - § 169 zákona č. 183/2006 Sb. a prováděcí vyhláška č. 268/2009 Sb.
Ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby jsou v § 8 uvedeny základní požadavky mezi které patří mimo např. požární bezpečnosti i úspora energie a tepelná ochrana s odkazem na zákon č. 406/2000 Sb. - jehož plnění se prokazuje průkazem energetické náročnosti budovy (PENB), který je podrobněji definován ve vyhl. 78/2013 Sb.
Stavební úřad nahlíží na dodatečné povolení stavby z pohledu plnění požadavků legislativy jako by se jednalo o řádné stavební povolení tedy ke dni podání žádosti.
Tolik tedy vazba mezi dodatečným povolením stavby a plněním požadavků na energetickou náročnost přístavby. Z výše uvedeného je zřejmé, že neplnění povinností ať už na požární bezpečnost, stabilitu či energetickou náročnost objektu je důvodem k nepovolení stavby - v tomto případě k nařízení odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona.
Z plnění obecných požadavků na výstavbu je možné za určitých okolností dle odst. 2) § 169 stavebního zákona udělit výjimku, o kterou si musí stavebník požádat nejlépe v rámci řízení o dodatečném povolení stavby. O udělení či neudělení této výjimky rozhoduje stavební úřad.
Procesně správnou cestou je tedy, podle mého názoru, dodat dokumentaci, která požadavky nebude splňovat a současně požádat o udělení výjimky. Žadatel dodá žádost o udělení výjimky v daném požadavku s odkazem např. na dobu výstavby přístavby a stavební úřad následně výjimku může udělit.
Podle všeho by se mělo jednat o poměrně obvyklou věc. Jako analogii si lze také představit např. neplnění požadavků na odstupovou vzdálenost již stojící černé stavby.
Doufám, že se mě povedlo alespoň částečně věc objasnit.
Přeji hezký den
Ing. Jiří Cihlář
Energetický auditor
č. oprávnění 0997