Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

14.5.14 / dotaz č. 48073
Dobrý den,
1) jsme majiteli obytného dvoupodlažního domu tzv bytovka s 8 byty(SVJ)o půd. rozměrech 35x11m. Dům nehodláme ani prodávat a ni pronajímat. Od kdy je třeba si nechat zpracovat průkaz PENB?
2) na ventilech u radiátorů v domě máme nainstalovány lavice za účelem regulace. Dům je vytápěn z jedné plynové kotelny, kde máme dva kotle Ligas o výkonu 40 a 30 kW. Je nutné naistalovat měření tepla na radiátory, když již 36 let si náklady dělíme 8,a přitom si sami regulujeme (šetříme )spotřebu plynu?
Děkuji Vám za odpověď
Dobrý den, děkuji za dotazy.
Odpověď na otázku č. 1 můžeme najít v § 7a novelizovaného zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií. Z jeho znění vyplývá:
Bez ohledu na to, zda se v domě prodává nebo pronajímá byt či nebyt. prostor, musí mít bytové domy PENB od určitého data stejně zpracovaný:
1)domy nad 1500 m2 musí mít PENB od 1.1.2015
2)domy nad 1000 m2 musí mít PENB od 1.1.2017
3)domy do 1000 m2 musí mít PENB od 1.1.2019
Povinnost se odvozuje od tzv. energeticky vztažné plochy, která je větší než podlahová plocha bytů. Zjednodušeně jde o zastavěnou plochu x počet vytápěných podlaží (odečítají se sklepy, garáže a jiné nevytápěné prostory). Ve Vašem případě bude tedy nutné PENB zpracovat nejpozději k 1.1.2019.
Odpověď na Vaši druhou otázku rovněž vychází ze zmiňovaného zákona č. 406/2000 Sb. z novely č. 318/2012. Poměrový měřič či podobné měření bude nutné nainstalovat bez ohledu na to, zda topné těleso má termoregulační ventily či nikoliv. Poměrové měřiče tepla musíte mít nainstalované nejpozději od 1.1.2015.
Musím Vás i upozornit, že nedodržení těchto částí zákona se hodnotí jako správní delikt, za který může Státní energetická inspekce udělit pokutu až 200 000 Kč.
Co se týče rozúčtování nákladů na teplo, tak to upravuje vyhláška č. 372/2001 Sb. Zde se uvádí v § 4:
1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.
2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody.
5) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění, vlastník spotřební složku rozdělí mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem jako složku základní.