Internetová poradna i-EKIS / odpověď
9.10.14 / dotaz č. 52322
Dobrý den,
Ještě k dotazu ohledně hodnocení průmyslového objektu výrobní haly (viz. dotaz číslo: 52208)
1. Chci se jen ujistit, celková spotřeba energie se týká spotřeby tak, jak je definována v energetické náročnosti? Tedy týká se vytápění, přípravy TUV, osvětlení, větrání, chlazení… bez technologických spotřeb na výrobu? Nikde nemohu najít žádné vodítko.
2. V případě, že by spotřeba energie překročila oněch 700 GJ, co to bude znamenat? Budova potřebuje splnit požadavky na energetickou náročnost, což se posoudí pomocí PENB, nebo musí mít energetický audit?
Zpracování energetického auditu je podle zákona č. 406/2000 Sb. povinné pro:
1. …
2. …
3. právnické a fyzické osoby (bytová družstva, sdružení vlastníků, soukromí vlastníci, soubor bytových domů) s celkovou roční spotřebou energie (tj. potřeba energie všech odběrných míst provozovaných pod jedním IČ) vyšší než 35 000 GJ
U osob s celkovou roční spotřebou energie podle bodu 2. a 3. vzniká povinnost zajistit zpracování energetického auditu pro všechny budovy a areály samostatně zásobované energií od 700 GJ celkové roční spotřeby energie.
To znamená pro vypracování auditu podmínku překročení 35000 Gj pro celý areál (v tomto případě objektu)? Budovy mezi 700 – 35 000 GJ spotřeby tedy musí mít PENB, ve kterém se prokáže splnění požadavků na energetickou náročnost?
3.Pokud ano, má se objekt posuzovat jako nová budova, nebo jako změna dokončené budovy?
Dle vyhlášky 78/2013: Přístavba a nástavba navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více než 25 % se považuje při stanovení referenčních hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy za novou budovu.
Toto přístavba asi splní, ale do problematiky to nevnáší světlo. Přístavba není stavebně oddělena, tudíž by se jako novostavba musela posoudit celá hala jako celek a splnit tak požadavky na energetickou náročnost?!
Předem velice děkuji za odpověď a trpělivost, přiznám se, že výklad je v takovýchto případech opravdu matoucí a nejasný.
Ještě k dotazu ohledně hodnocení průmyslového objektu výrobní haly (viz. dotaz číslo: 52208)
1. Chci se jen ujistit, celková spotřeba energie se týká spotřeby tak, jak je definována v energetické náročnosti? Tedy týká se vytápění, přípravy TUV, osvětlení, větrání, chlazení… bez technologických spotřeb na výrobu? Nikde nemohu najít žádné vodítko.
2. V případě, že by spotřeba energie překročila oněch 700 GJ, co to bude znamenat? Budova potřebuje splnit požadavky na energetickou náročnost, což se posoudí pomocí PENB, nebo musí mít energetický audit?
Zpracování energetického auditu je podle zákona č. 406/2000 Sb. povinné pro:
1. …
2. …
3. právnické a fyzické osoby (bytová družstva, sdružení vlastníků, soukromí vlastníci, soubor bytových domů) s celkovou roční spotřebou energie (tj. potřeba energie všech odběrných míst provozovaných pod jedním IČ) vyšší než 35 000 GJ
U osob s celkovou roční spotřebou energie podle bodu 2. a 3. vzniká povinnost zajistit zpracování energetického auditu pro všechny budovy a areály samostatně zásobované energií od 700 GJ celkové roční spotřeby energie.
To znamená pro vypracování auditu podmínku překročení 35000 Gj pro celý areál (v tomto případě objektu)? Budovy mezi 700 – 35 000 GJ spotřeby tedy musí mít PENB, ve kterém se prokáže splnění požadavků na energetickou náročnost?
3.Pokud ano, má se objekt posuzovat jako nová budova, nebo jako změna dokončené budovy?
Dle vyhlášky 78/2013: Přístavba a nástavba navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více než 25 % se považuje při stanovení referenčních hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy za novou budovu.
Toto přístavba asi splní, ale do problematiky to nevnáší světlo. Přístavba není stavebně oddělena, tudíž by se jako novostavba musela posoudit celá hala jako celek a splnit tak požadavky na energetickou náročnost?!
Předem velice děkuji za odpověď a trpělivost, přiznám se, že výklad je v takovýchto případech opravdu matoucí a nejasný.
Tak ještě jednou dobrý den,
ad 1) Pro energetickou náročnost jsou definovány oblasti - vytápění, chlazení, větrání, úprava vlhkosti, příprava teplé vody a osvětlení - to jest všechny formy energií, které mají přímou nebo nepřímou souvislost s TZB. Veškeré ostatní formy energie se do toho nepočítají a ani by to nedávalo dobrý smysl, který je veden zaškatulkovat výši energetické náročnosti do skupiny a závěrem říci, jestli je to v souladu se snižování principů energetické náročnosti nebo ne. Pokud by některý z výrobních zdrojů energie byl využit zčásti nebo jako odpad k například k vytápění, chlazení budovy, měla by se i tato část normálně pojatých jako "výrobní" náklady vzít a započítat do nákladů k budově.
ad 2) V případě překročení celkové spotřeby 700 GJ to znamená, že konstrukce a stavební provedení budovy musí být provedeny takovým způsobem, aby po skutečném provedení stavby byla budova zařazena minimálně do kategorie C. Tedy jako budova, která je buď již od projektantů nebo i dodatečně stavebně provedena tak, že náklady na m2 nepřekročí definovanou mez, podle vlastností referenční budovy. Ale to již jdeme docela do hloubky. Budova jako taková energetický audit mít nemusí, pokud tato povinnost již například nevznikla majiteli, provozovateli areálu z celkové spotřeby. U energetického auditu se samozřejmě do celkové spotřeby zahrnuje i technologická část spotřeby. Smyslem EA je pak nalézt úspory, jak ve vlastním TZB, ale u schopných auditorů i u procesně-technologických věcí, pak se většinou i provedení auditu i za velice krátko zaplatí. Ano, týká se to překročení dle výkladu u jednoho IČ.
ad 3) Podle mého názoru smyslem úpravy bylo najít mez, která byla definována u 25%, při níž se buď hodnota nákladů na TZB změní o 25%, respektive se změní energeticky vztažná plocha o 25%. To jest, mít pod kontrolou neprojektované přístavby (změny staveb), které by narušily nebo zhoršily celkovou energetickou náročnost. Je to sice byrokracie, ale energetické posouzení přístavby má kromě politických i své ekonomické důvody, je však zapotřebí vždy zvážit kolik za efektivní energetické a úsporné řešení se nakonec zaplatí, protože pouhé splnění podmínek "C" může v sobě někdy nést i vyšší investiční náročnost a to i při malé změně investora nepotěší. Je to ale můj názor.
ad 1) Pro energetickou náročnost jsou definovány oblasti - vytápění, chlazení, větrání, úprava vlhkosti, příprava teplé vody a osvětlení - to jest všechny formy energií, které mají přímou nebo nepřímou souvislost s TZB. Veškeré ostatní formy energie se do toho nepočítají a ani by to nedávalo dobrý smysl, který je veden zaškatulkovat výši energetické náročnosti do skupiny a závěrem říci, jestli je to v souladu se snižování principů energetické náročnosti nebo ne. Pokud by některý z výrobních zdrojů energie byl využit zčásti nebo jako odpad k například k vytápění, chlazení budovy, měla by se i tato část normálně pojatých jako "výrobní" náklady vzít a započítat do nákladů k budově.
ad 2) V případě překročení celkové spotřeby 700 GJ to znamená, že konstrukce a stavební provedení budovy musí být provedeny takovým způsobem, aby po skutečném provedení stavby byla budova zařazena minimálně do kategorie C. Tedy jako budova, která je buď již od projektantů nebo i dodatečně stavebně provedena tak, že náklady na m2 nepřekročí definovanou mez, podle vlastností referenční budovy. Ale to již jdeme docela do hloubky. Budova jako taková energetický audit mít nemusí, pokud tato povinnost již například nevznikla majiteli, provozovateli areálu z celkové spotřeby. U energetického auditu se samozřejmě do celkové spotřeby zahrnuje i technologická část spotřeby. Smyslem EA je pak nalézt úspory, jak ve vlastním TZB, ale u schopných auditorů i u procesně-technologických věcí, pak se většinou i provedení auditu i za velice krátko zaplatí. Ano, týká se to překročení dle výkladu u jednoho IČ.
ad 3) Podle mého názoru smyslem úpravy bylo najít mez, která byla definována u 25%, při níž se buď hodnota nákladů na TZB změní o 25%, respektive se změní energeticky vztažná plocha o 25%. To jest, mít pod kontrolou neprojektované přístavby (změny staveb), které by narušily nebo zhoršily celkovou energetickou náročnost. Je to sice byrokracie, ale energetické posouzení přístavby má kromě politických i své ekonomické důvody, je však zapotřebí vždy zvážit kolik za efektivní energetické a úsporné řešení se nakonec zaplatí, protože pouhé splnění podmínek "C" může v sobě někdy nést i vyšší investiční náročnost a to i při malé změně investora nepotěší. Je to ale můj názor.
Odpovídá: Ing., LL.M., MBA Petr Maule - EKIS Plzeň CNE tisk