Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.10.15 / dotaz č. 63137
Dobrý den, zvažujeme formu vytápění, a v letáčku, který máme k dispozici je uvedeno, že se podlahové topení nedoporučuje tam, kde se pracuje vestoje (kuch.linka) a v ložnici.
Jaké jsou důvody? (že by zdravotní?)
Děkuji, s pozdravem
Jaké jsou důvody? (že by zdravotní?)
Děkuji, s pozdravem
Dobrý den,
u podlahového vytápění existují limity pro max. teplotu podlahy, které vycházejí z testů tepelné pohody:
27 až 28 °C u místností pro trvalý pobyt (obytné místnosti, kanceláře, ...)
30 až 32 °C u pomocných místností, kde člověk jen příležitostně přechází (předsíně, chodby, schodiště, ...)
32 až 34 °C u místností, kde člověk převážně chodí bos (plovárny, lázně, koupelny, ...).
Při dlouhodobém stání na podlaze s příliš vysokou teplotou může dojít k pocitu nepohody, někdo si stěžuje na otékání nohou. Protože jde o velmi individuální vnímání, doporučil bych podlahové topení ke kuchyňské lince řešit samostatným okruhem s vlastní regulací (směšovací ventil). Teplotu této části podlahovky pak bude možno nastavit individuálně, nezávisle na zbytku místnosti.
Do ložnice se podlahové topení nedává hlavně proto, že pod nábytkem nefunguje (resp. u nábytku na nožičkách funguje omezeně). Plocha, která obvykle v ložnici zůstane po odečtení plochy zabrané postelí a skříněmi a dalším nábytkem, někdy nestačí pro dostatečný výkon topení. Navíc, pokud je člověk v posteli, ztrácí se efekt sálavého přenosu tepla z podlahy. Do ložnice je tedy podlahovka nepraktická, obvykle je vždy nutno použít ještě radiátory.
Pozor: některé podlahové krytiny mohou mít omezení pro teplotu použití - informujte se u výrobce, zda lze danou krytinu použít v kombinaci s podlahovým vytápěním. Už při projektování je také vhodné mít představu o rozmístění nábytku, koberců atd.
Přejeme příjemné bydlení!
F. Macholda, K. Srdečný
u podlahového vytápění existují limity pro max. teplotu podlahy, které vycházejí z testů tepelné pohody:
27 až 28 °C u místností pro trvalý pobyt (obytné místnosti, kanceláře, ...)
30 až 32 °C u pomocných místností, kde člověk jen příležitostně přechází (předsíně, chodby, schodiště, ...)
32 až 34 °C u místností, kde člověk převážně chodí bos (plovárny, lázně, koupelny, ...).
Při dlouhodobém stání na podlaze s příliš vysokou teplotou může dojít k pocitu nepohody, někdo si stěžuje na otékání nohou. Protože jde o velmi individuální vnímání, doporučil bych podlahové topení ke kuchyňské lince řešit samostatným okruhem s vlastní regulací (směšovací ventil). Teplotu této části podlahovky pak bude možno nastavit individuálně, nezávisle na zbytku místnosti.
Do ložnice se podlahové topení nedává hlavně proto, že pod nábytkem nefunguje (resp. u nábytku na nožičkách funguje omezeně). Plocha, která obvykle v ložnici zůstane po odečtení plochy zabrané postelí a skříněmi a dalším nábytkem, někdy nestačí pro dostatečný výkon topení. Navíc, pokud je člověk v posteli, ztrácí se efekt sálavého přenosu tepla z podlahy. Do ložnice je tedy podlahovka nepraktická, obvykle je vždy nutno použít ještě radiátory.
Pozor: některé podlahové krytiny mohou mít omezení pro teplotu použití - informujte se u výrobce, zda lze danou krytinu použít v kombinaci s podlahovým vytápěním. Už při projektování je také vhodné mít představu o rozmístění nábytku, koberců atd.
Přejeme příjemné bydlení!
F. Macholda, K. Srdečný