Internetová poradna i-EKIS / odpověď
7.4.16 / dotaz č. 68021
Dobrý den,
potřeboval bych poradit ohledně volby způsobu vytápění a ohřevu TUV. Plánuji si postavit samostatně stojící difúzně otevřenou dřevostavbu-bungalov o 221m2 ( z toho 24m2 garáž, 10m2 techická místnost, 19m2 chodba)v oblasti Benátek nad Jizerou, která se bude parametry velice přibližovat nízkoenergetickému domu. Obvodové zdi budou z PANELů od firmy DNK vazníky, U = 0,18 W/m2K, předstěna tl. 60 mm s minerální izolací
- parobrzda OSB 4, tl. 15 mm, rám KVH 60/140 s minerální izolací - dřevovláknitá deska tl. 60 mm. K tomu Plastová okna GEALAN S9000: 0,92W/m2K (83 mm, 3 těsnění, 6 komor), trojsklo.
TEPELNÉ IZOLACe v podlaze: EPS 200S: 120 mm, izolace ve střeše bungalovu foukaná celulóza ISOCELL VAP 370 mm. Stropní konstrukce je provedena z fošen 60/240 mm a zaklopena OSB 3 tl. 22 mm.
Povrchová úprava fasády je zhotovena strukturovanou omítkovinou se zrnitostí 1,5 mm v systému WEBER pro difuzně otevřené konstrukce.
Vnitřní příčky budou sádrokartonové.
V celém domě bude systém nuceného větrání aereco (bez rekuperace tepla).
Podlahy budou dlažba nebo lepený vinyl.
Jsem pevně rozhodnut pro podlahové topení. Stojím ovšem před rozhodnutím, zda volit topení elektrické či teplovodní. Zda si pomáhat fotovoltaikou či solárními panely jak při ohřevu TUV tak i při připojení na systém podlahového topení. Nezavrhuji ani variantu tepelného čerpadla. Byli byste mi schopni poradit, popřípadě mě odkázat na někoho, kdo mi bude schopen spočítat různé varianty vytápění a ohřevu TUV včetně zakomponování zelené úsporám? Děkuji
potřeboval bych poradit ohledně volby způsobu vytápění a ohřevu TUV. Plánuji si postavit samostatně stojící difúzně otevřenou dřevostavbu-bungalov o 221m2 ( z toho 24m2 garáž, 10m2 techická místnost, 19m2 chodba)v oblasti Benátek nad Jizerou, která se bude parametry velice přibližovat nízkoenergetickému domu. Obvodové zdi budou z PANELů od firmy DNK vazníky, U = 0,18 W/m2K, předstěna tl. 60 mm s minerální izolací
- parobrzda OSB 4, tl. 15 mm, rám KVH 60/140 s minerální izolací - dřevovláknitá deska tl. 60 mm. K tomu Plastová okna GEALAN S9000: 0,92W/m2K (83 mm, 3 těsnění, 6 komor), trojsklo.
TEPELNÉ IZOLACe v podlaze: EPS 200S: 120 mm, izolace ve střeše bungalovu foukaná celulóza ISOCELL VAP 370 mm. Stropní konstrukce je provedena z fošen 60/240 mm a zaklopena OSB 3 tl. 22 mm.
Povrchová úprava fasády je zhotovena strukturovanou omítkovinou se zrnitostí 1,5 mm v systému WEBER pro difuzně otevřené konstrukce.
Vnitřní příčky budou sádrokartonové.
V celém domě bude systém nuceného větrání aereco (bez rekuperace tepla).
Podlahy budou dlažba nebo lepený vinyl.
Jsem pevně rozhodnut pro podlahové topení. Stojím ovšem před rozhodnutím, zda volit topení elektrické či teplovodní. Zda si pomáhat fotovoltaikou či solárními panely jak při ohřevu TUV tak i při připojení na systém podlahového topení. Nezavrhuji ani variantu tepelného čerpadla. Byli byste mi schopni poradit, popřípadě mě odkázat na někoho, kdo mi bude schopen spočítat různé varianty vytápění a ohřevu TUV včetně zakomponování zelené úsporám? Děkuji
Vážený pane,
při použití podlahového topení je třeba vždy dobře spočíst tepelnou ztrátu místností - zda ji podlahovka "utáhne". Výkon je totiž omezen maximální teplotou podlahy, která z hygienických důvodů nemá být vyšší než 29°C (resp. max. 35°C pro chodby a koupelny). Je to však standardní součást projektu vytápění.
Pod podlahové topení je také vhodné dát větší vrstvu izolace, abyste netopil "dolů". Navrhovaná tl. izolace 120 mm splní doporučení normy (zdaleka ale nesplní doporučení pro nízkoenergetický dům), kde se uvažuje s teplotou podlahy cca 19°C. Vy ale budete mít teplotu podlahy vyšší! Poraďte se se svým projektantem, zda lze použít větší tloušťku, nebo zda použít materiál s lepší izolační schopností.
Elektrická podlahovka, tj. kabely či rohože, mají tu výhodu, že jsou levné a nenavyšují příliš tloušťku podlahy. Nevýhoda je doživotní závislost na elektřině. Teplovodní topení je flexibilnější, jako zdroj tepla můžete použít elektrokotel, tepelné čerpadlo, kotel na biomasu atd. V budoucnu bude tedy snazší případně přejít na jiný zdroj. Nevýhodou jsou vyšší inv. náklady, a to jak na vytápěcí systém, tak na případnou kotelnu, resp. strojovnu pro tepelné čerpadlo.
V projektu vytápění máte uvedenou spotřebu tepla na vytápění, případně i na ohřev vody (pokud ne, berte 800 kWh/rok na osobu). Protože při el. topení máte k dispozici levnější elektřinu v nízkém tarifu, jsou nižší i náklady na provoz chladničky a jiných spotřebičů. Běžná spotřeba v domácnosti je 3000 kWh/rok. S těmito údaji si pak můžete porovnat provozní náklady. Případně lze využít kalkulačku zde:
http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-na-vytapeni-tzb-info
Bohužel, v současnosti je dost nejistý budoucí vývoj cen elektřiny. Připravuje se nová tarifní soustava, která může výrazně změnit cenu elektřiny (předpokládá se, že od roku 2019). Kalkulace ekonomiky založená na současných cenách je tedy nutno brát s rezervou.
Program Zelená úsporám můžete využít (u novostavby) jen pro solární systém. V současnosti jsou podmínky takové, že ani s dotací není systém příliš výhodný.
Zpracování podrobné studie s porovnáním investičních a provozních nákladů pro jednotlivá řešení jsou nad rámec energetické poradny.
S pozdravem
K. Srdečný, EkoWATT
při použití podlahového topení je třeba vždy dobře spočíst tepelnou ztrátu místností - zda ji podlahovka "utáhne". Výkon je totiž omezen maximální teplotou podlahy, která z hygienických důvodů nemá být vyšší než 29°C (resp. max. 35°C pro chodby a koupelny). Je to však standardní součást projektu vytápění.
Pod podlahové topení je také vhodné dát větší vrstvu izolace, abyste netopil "dolů". Navrhovaná tl. izolace 120 mm splní doporučení normy (zdaleka ale nesplní doporučení pro nízkoenergetický dům), kde se uvažuje s teplotou podlahy cca 19°C. Vy ale budete mít teplotu podlahy vyšší! Poraďte se se svým projektantem, zda lze použít větší tloušťku, nebo zda použít materiál s lepší izolační schopností.
Elektrická podlahovka, tj. kabely či rohože, mají tu výhodu, že jsou levné a nenavyšují příliš tloušťku podlahy. Nevýhoda je doživotní závislost na elektřině. Teplovodní topení je flexibilnější, jako zdroj tepla můžete použít elektrokotel, tepelné čerpadlo, kotel na biomasu atd. V budoucnu bude tedy snazší případně přejít na jiný zdroj. Nevýhodou jsou vyšší inv. náklady, a to jak na vytápěcí systém, tak na případnou kotelnu, resp. strojovnu pro tepelné čerpadlo.
V projektu vytápění máte uvedenou spotřebu tepla na vytápění, případně i na ohřev vody (pokud ne, berte 800 kWh/rok na osobu). Protože při el. topení máte k dispozici levnější elektřinu v nízkém tarifu, jsou nižší i náklady na provoz chladničky a jiných spotřebičů. Běžná spotřeba v domácnosti je 3000 kWh/rok. S těmito údaji si pak můžete porovnat provozní náklady. Případně lze využít kalkulačku zde:
http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-na-vytapeni-tzb-info
Bohužel, v současnosti je dost nejistý budoucí vývoj cen elektřiny. Připravuje se nová tarifní soustava, která může výrazně změnit cenu elektřiny (předpokládá se, že od roku 2019). Kalkulace ekonomiky založená na současných cenách je tedy nutno brát s rezervou.
Program Zelená úsporám můžete využít (u novostavby) jen pro solární systém. V současnosti jsou podmínky takové, že ani s dotací není systém příliš výhodný.
Zpracování podrobné studie s porovnáním investičních a provozních nákladů pro jednotlivá řešení jsou nad rámec energetické poradny.
S pozdravem
K. Srdečný, EkoWATT