Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

13.9.22 / dotaz č. 142544
Dobrý den,

vlastním starší dům o obytné ploše 215 m2, vytápěná plocha je cca 150 m2. Ohřev vody je zajištěn dvěma elektrickými bojlery, vytápění starším plynovým kotlem, ale radiátory jsou deskové. Dům je zateplen 6mm polystyrenem, střecha zateplena není. Tepelná ztráta domu by měla být cca 9 kW (výpočtem podle PENB).
Rádi bychom postupně pořídili zařízení, které nám pomohou v energetické úspoře, případně až soběstačnosti. Přemýšleli jsme o tepelném čerpadle, u kterého nedostaneme příspěvek, protože máme plynový kotel, navíc je dlouhá čekací doba na koupi a instalaci. Máme na pozemku studnu, která by se dala využít pro tepelné čerpadlo voda-voda, případně máme prozatím využívaný septik (ale měli bychom se připojit ke kanalizaci ještě v tomto roce a septik jsme chtěli proměnit na sběr dešťové vody).
Napadlo nás pořídit možná v první vlně fotovoltaiku. Plocha naší střechy je 100 m2 + 25m2 na kůlně.
Pokud bychom šli do fotovoltaiky, s velkou pravděpodobností bychom zvětšili vchod na střechu a zateplili ji, s tepelným čerpadlem (pokud bychom šli do voda-voda) bychom prohloubili studnu a vyměnili dvě skruže, které jsou potřeba.

Platíme hypotéku, peněz není nazbyt, ale něco máme našetřeno, určitě nemůžeme pořídit vše, ale něčím bychom začít mohli. Co byste nám doporučil, čím začít?

Pokud byste chtěl další vstupy, dejte mi vědět.

Mnohokrát děkuji
Dobrý den,

předpokládám tl. zateplení 60 mm, nicméně podstatnější informací je celková tepelná ztráta domu 9 kW - i když pro takto řešený poměrně velký dům je to dost optimistická hodnota. Dále si dovolím předpokládám, že vydatnost vody v běžné studni resp. její odběr není pro tepelné čerpadlo dostatečný, systém by nefungoval, voda by zamrzala. Čerpadlo voda - voda je vhodný např. k velké vodní ploše, vodnímu toku apod., tj. tam, kde chlad od vnějšího okruhu čerpadla je dostatečně efektivně odváděn a jeho okolí není příliš prochlazováno.

Tepelné čerpadlo vzduch - voda se v minulých měsících kvůli cenám elektřiny nejevilo jako tak optimistický zdroj tepla jako v předchozích letech, nicméně v souvislosti se zprávou o zastropování cen silové energie má tato úvaha své opodstatnění. Ovšem zastropují se i ceny plynu, takže rozhodování o výměně topného zdroje bude skutečně věcí podrobné analýzy cenových nákladů na vytápění v minulých letech; na výměnu plynových kotlů, pokud jsou v dobrém stavu, asi není třeba spěchat.

Takže v celkových souvislostech skutečně ideálním prvním krokem může být osazení FVE (pokud by to nebylo zateplení střechy domu - záleží, jak tento stav pocitově a cenově vnímáte Vy). Její výběr a návrh včetně dalších součástí systému by měl být založen na podrobné analýze spotřeby domu, ideálně co nejpodrobněji v co nejkratších časových úsecích (třeba i po dnech) - není vhodné ji poddimenzovat ani předimenzovat. Dalšími parametry jsou nejen plocha střechy, ale i její sklon, orientace ke světovým stranám, zastínění překážkami v okolí, únosnost konstrukce apod.

Významnou úsporu tepla může přinést i nucené větrání s rekuperací tepla, do značné míry je ale třeba znát způsob Vašeho větrání domu a podíl větrání na celkových ztrátách tepla z domu.

Dle mého názoru při dané míře informací, které mám o Vašem domě, a současném stavu trhu s energiemi, lze doporučit zvážení realizace FVE a ponechání plynových kotlů, případně dům doplnit rekuperací tepla z větrání. Pokud potřebujete situaci Vašeho domu řešit detailněji, či jakékoliv další informace, jsem k dispozici. Prosím ale o zaslání projektu domu včetně situace jeho osazení do prostoru.

Děkuji, hezký den.

Jan Pašek